Nejen divoký kaučukovník, ale i obyčejná pampeliška dokáže zázraky. Šťávy, které produkuje tato žlutá „okrasa“ nepěstěných trávníků, totiž mohou být využity k výrobě přírodní gumové pryže. Než ale majoritní evropský výrobce pneumatik, společnost Continental, ohlásil veřejnosti úspěch svého pilotního programu, pracovali výzkumníci ve Fraunhoferově Institutu pro molekulární biologii a aplikovanou ekologii (IME) rok a půl na plné obrátky. Není totiž pampeliška jako pampeliška.

Lidstvo musí přestat používat atmosféru jako skládku odpadu – tak zní požadavek čtyř významných světových klimatologů, kteří 3. listopadu tohoto roku zveřejnili otevřený dopis adresovaný předním politikům, ekologickým organizacím a všem lidem, kterým záleží na budoucnosti naší planety.

Taťána Leonovičová vystudovala Vysokou školu chemicko-technologickou v Petrohradě, pokračovala postgraduálním studiem na ČVUT, Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské, na oboru jaderná chemie. Pracovala v Oddělení radiofarmak v ÚJV Řež, poté na Přírodovědecké fakultě UK. Praha. Nyní je hlavním technikem Konzervátorského pracoviště (KOP) Středočeského muzea v Roztokách u Prahy, kde se k ošetřování historických předmětů používá ionizujícího záření

Přední odborník na průmyslový design českého původu Arthur N. BecVar již v padesátých letech varoval svůj tým v oddělení domácích spotřebičů v GE, že spotřebitelé se nespokojí jen s líbivým stylem. Prosazoval přitom zaměření na využívání materiálů, úsporu energie a také na lidský faktor. V roce 1960 svému týmu zadal úkol navrhnout a sestavit kuchyň budoucnosti. Tým předpověděl indukční vařič, lednici s výrobníkem ledu a mrazničku. A brzy se máme dočkat i ultrazvukové myčky nádobí. Podle designérů nás v budoucnu v našich domácnostech čekají samozásobovací lednice a pračky skládající oblečení…

Mobilní telefony jsou v dnešní době již běžnou až nepostradatelnou součástí našeho každodenního života. Používáme je v práci i ve volném čase a řada z nás si myslí, že o svém mobilním telefonu ví prakticky vše… Platí to beze zbytku?

Cenu rektora České zemědělské univerzity v Praze za nejlepší publikaci roku 2012 získala publikace Jaderná energie. Autorsky se na nové knize, kterou finančně podpořila Skupina ČEZ, podíleli Martin Libra, Jan Mlynář a Vladislav Poulek.