Ne každý má hlavu na studium vysoké školy. To ale vůbec neznamená, že by byl něco míň než bakalář nebo magistr. Proto jsme každý jiný, abychom se doplňovali a navzájem svými dovednostmi obohacovali.

Absolutní vítězkou 15. ročníku soutěže vědeckých a technických projektů středoškolské mládeže, jehož finále podběhlo letos 6. a 7. května, se stala Denisa Kalužová, studentka Mendelova gymnázia v Opavě (nyní studentka Univerzity Palackého v Olomouci), se svou o dva roky mladší sestrou Marií. Tématem jejich práce byla prevence kolorektálního karcinomu. Autorku vítězného projektu jsme požádali o stručnou informaci jak o tématu, tak genezi úspěšného projektu. Napsala nám:

Aneb běloba zachytí a uvězní radioaktivitu!

Poblíž Ženevy na hranicích mezi Francií a Švýcarskem byl Evropskou organizací jaderného výzkumu CERN 10. září 2008 uveden do zkušebního provozu největší urychlovač částic na světě (Large Hadron Collider - LHC). Leží 50 až 175 metrů pod zemí v kruhovém tunelu dlouhém 27 kilometrů. Je vybaven soustavou 9600 velkých supermagnetů chlazených na teplotu kapalného helia, které řídí a urychlují tok částic až téměř k rychlosti světla. Na jeho budování se podílelo více než 10 000 fyziků a na 500 výzkumných institucí a firem z celého světa, včetně českých. Projekt stál zhruba šest miliard švýcarských franků (asi 94 miliard Kč). Jde o dosud vůbec největší zařízení vybudované lidmi.

Zneškodnit vysoce aktivní odpady a vyhořelé jaderné palivo v hlubinném úložišti znamená izolovat je od biosféry na dobu řádově několika set tisíc až jednoho milionu let. Za tuto dobu poklesne působením přirozených pochodů jejich radiotoxicita na tak nízkou úroveň, že přestanou být nebezpečné.

Odpověď na tuto otázku se zdá být na první pohled jednoduchá. Uranové zásoby jsou dobře zmapovány a stačí tedy vydělit množství uranu jeho roční spotřebou. Jenže tak jednoduché to bohužel není.