Není malta jako malta
Vysoko v budově Tokamaku ITER, který se právě staví v jižní Francii, se nacházejí speciální místnosti s citlivou elektronikou.
Žít ve špíně jako prase může být prospěšné pro váš imunitní systém. Zvláště, pokud jste nečistotě vystaveni už od narození. Již delší dobu se spekuluje, že pokud se mladý organismus dostane do styku s mikroby hned v raném věku, má to příznivý vliv na jeho imunitní systém a omezuje to šanci na pozdější rozvoj autoimunitních chorob.
První krok k důkazu byl učiněn na prasatech. Denise Kellyová z University of Aberdeen vzala několik selátek a rozdělila je do tří skupin. Jednu nechala žít venku a válet se v blátě, druhou chovala uvnitř a třetí skupinka prasátek obývala sterilní, izolované prostředí a navíc dostávala v potravě antibiotika. Volně chovaná prasata měla ve svých střevech mikroflóru složenou převážně z laktobakterií z rodu Firmicutes, které jsou známy svou schopností účinně omezovat množení škodlivých střevních patogenů. Zatímco venkovní prasátka měla „hodných“ bakterií přes 90 %, vnitřní pouze 70 % a ta ze sterilního prostředí jen o málo víc než 50 %. Spolu s tím se lišila i exprese genů majících na starost imunitní systém. Selátka vychovaná v úzkostlivé čistotě měla aktivnější geny spojené se zánětlivou imunitní odpovědí, zatímco u špinavých prasátek se více projevovaly geny ovlivňující bojovníky s infekcí T-lymfocyty.
Lidé samozřejmě nejsou prasata, ale jejich organismy jsou si velmi podobné a trpí i obdobnými chorobami. Je tedy pravděpodobné, že nechat své dítě jednou za čas vyválet třeba i v blátě mu jedině prospěje.
Zdroj: Nature, Vol 462, 3 December 2009, str. 558
Vysoko v budově Tokamaku ITER, který se právě staví v jižní Francii, se nacházejí speciální místnosti s citlivou elektronikou.
V moderní medicíně se hojně využívá ionizující záření, jak v diagnostice, tak v terapii. Lékaři a radiační fyzici přesně plánují zákroky a vypočítávají ...
Existuje jaderný reaktor, který vyrobí více paliva, než sám spotřebuje. Zní to jako sci‑fi, ale postavit jej už zkouší lidstvo od padesátých let. Celkem jich postavilo asi 20, ale jen dva jsou v provozu.
Moderní zemědělství řeší mnoho problémů souvisejících s potravinovou bezpečností, degradací půdy a dopadem chemických hnojiv na životní prostředí.
Krátce po Velikonocích, 8. dubna, skončila výměna 45tunového bezpečnostního rychlouzávěru u turbogenerátoru č. 3. Soustrojí TG 3 vodní elektrárny Slapy obnovilo dodávku do energetické sítě.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.