Od bouřky k tornádu
Ve světě vznikají každoročně z bouřek tisíce tornád. Tento proces je složitým a fascinujícím přírodním úkazem, jednou z nejprudších proměn v přírodě.
Žít ve špíně jako prase může být prospěšné pro váš imunitní systém. Zvláště, pokud jste nečistotě vystaveni už od narození. Již delší dobu se spekuluje, že pokud se mladý organismus dostane do styku s mikroby hned v raném věku, má to příznivý vliv na jeho imunitní systém a omezuje to šanci na pozdější rozvoj autoimunitních chorob.
První krok k důkazu byl učiněn na prasatech. Denise Kellyová z University of Aberdeen vzala několik selátek a rozdělila je do tří skupin. Jednu nechala žít venku a válet se v blátě, druhou chovala uvnitř a třetí skupinka prasátek obývala sterilní, izolované prostředí a navíc dostávala v potravě antibiotika. Volně chovaná prasata měla ve svých střevech mikroflóru složenou převážně z laktobakterií z rodu Firmicutes, které jsou známy svou schopností účinně omezovat množení škodlivých střevních patogenů. Zatímco venkovní prasátka měla „hodných“ bakterií přes 90 %, vnitřní pouze 70 % a ta ze sterilního prostředí jen o málo víc než 50 %. Spolu s tím se lišila i exprese genů majících na starost imunitní systém. Selátka vychovaná v úzkostlivé čistotě měla aktivnější geny spojené se zánětlivou imunitní odpovědí, zatímco u špinavých prasátek se více projevovaly geny ovlivňující bojovníky s infekcí T-lymfocyty.
Lidé samozřejmě nejsou prasata, ale jejich organismy jsou si velmi podobné a trpí i obdobnými chorobami. Je tedy pravděpodobné, že nechat své dítě jednou za čas vyválet třeba i v blátě mu jedině prospěje.
Zdroj: Nature, Vol 462, 3 December 2009, str. 558
Ve světě vznikají každoročně z bouřek tisíce tornád. Tento proces je složitým a fascinujícím přírodním úkazem, jednou z nejprudších proměn v přírodě.
Vědci se snaží určit ideální období pro ranou fázi života na Zemi, která předcházela všem živým organismům. Nový výzkum přesněji vymezil počátek tzv. „světa RNA“ (RNA World).
V létě 2026 americký regulační úřad NRC oznámil plán, který vyvolal velkou pozornost: zrušit princip ALARA („As Low As Reasonably Achievable“) v radiační ochraně.
Vědci vyvinuli technologii pro neviditelný přenos informací maskovaných jako tepelné záření pozadí. S využitím jevu zvaného „negativní světlo“ přenesli 100 kb/s (kilobitů ...
Každou sekundu každý den je naše Země bombardována částicemi z vesmíru. Některé z těchto částic narazí na zemskou atmosféru, čímž mohou vyvolat spršku dalších částic, ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.