Medicína a přírodověda

Článků v rubrice: 344

Být jako čuně

Žít ve špíně jako prase může být prospěšné pro váš imunitní systém. Zvláště, pokud jste nečistotě vystaveni už od narození. Již delší dobu se spekuluje, že pokud se mladý organismus dostane do styku s mikroby hned v raném věku, má to příznivý vliv na jeho imunitní systém a omezuje to šanci na pozdější rozvoj autoimunitních chorob.

Fotogalerie (1)
Ilustrační foto

První krok k důkazu byl učiněn na prasatech. Denise Kellyová z University of Aberdeen vzala několik selátek a rozdělila je do tří skupin. Jednu nechala žít venku a válet se v blátě, druhou chovala uvnitř a třetí skupinka prasátek obývala sterilní, izolované prostředí a navíc dostávala v potravě antibiotika. Volně chovaná prasata měla ve svých střevech mikroflóru složenou převážně z laktobakterií z rodu Firmicutes, které jsou známy svou schopností účinně omezovat množení škodlivých střevních patogenů. Zatímco venkovní prasátka měla „hodných“ bakterií přes 90 %, vnitřní pouze 70 % a ta ze sterilního prostředí jen o málo víc než 50 %. Spolu s tím se lišila i exprese genů majících na starost imunitní systém. Selátka vychovaná v úzkostlivé čistotě měla aktivnější geny spojené se zánětlivou imunitní odpovědí, zatímco u špinavých prasátek se více projevovaly geny ovlivňující bojovníky s infekcí T-lymfocyty.
Lidé samozřejmě nejsou prasata, ale jejich organismy jsou si velmi podobné a trpí i obdobnými chorobami. Je tedy pravděpodobné, že nechat své dítě jednou za čas vyválet třeba i v blátě mu jedině prospěje.

Zdroj: Nature, Vol 462, 3 December 2009, str. 558

Edita Bromová
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Radiotracery, odvaha a cesta proti stereotypům

Poslyšte příběh jaderné vědkyně Hannah Affum. Když byla malá, ráda doma míchala různé látky a sledovala, jak reagují. Barvy se měnily, někdy se objevily i malé exploze. Pro většinu rodičů by to byla noční můra.

Vědci možná rozluštili záhadu da Vinciho DNA

Velký renesanční umělec, vědec, vynálezce a anatom Leonardo da Vinci, má podle nové analýzy jeho rodokmenu 14 žijících mužských příbuzných.

Leonardo předběhl svou dobu - chápal gravitaci dávno před Einsteinem

Leonardo da Vinci je známý především jako autor obrazu Mona Lisa nebo Poslední večeře. Renesanční mistr byl ale zároveň konstruktérem, anatomem, inženýrem a vášnivým experimentátorem.

O naší zoufalé potřebě zachovat náš nejcennější zdroj

Přebíráme rozhovor Live Science s Kavehem Madanim, ředitelem Univerzitního institutu OSN pro vodu, životní prostředí a zdraví a držitelem Stockholmské ceny za vodu za rok 2026, o „vodním bankrotu“ ...

Lepidlo z použitého kuchyňského oleje

Chemici vzali použitý kuchyňský olej a vytvořili udržitelné, superpevné lepidlo, které je dostatečně silné na to, aby uneslo desítky kilogramů.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail