Data z mizejícího ledovce
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Žít ve špíně jako prase může být prospěšné pro váš imunitní systém. Zvláště, pokud jste nečistotě vystaveni už od narození. Již delší dobu se spekuluje, že pokud se mladý organismus dostane do styku s mikroby hned v raném věku, má to příznivý vliv na jeho imunitní systém a omezuje to šanci na pozdější rozvoj autoimunitních chorob.
První krok k důkazu byl učiněn na prasatech. Denise Kellyová z University of Aberdeen vzala několik selátek a rozdělila je do tří skupin. Jednu nechala žít venku a válet se v blátě, druhou chovala uvnitř a třetí skupinka prasátek obývala sterilní, izolované prostředí a navíc dostávala v potravě antibiotika. Volně chovaná prasata měla ve svých střevech mikroflóru složenou převážně z laktobakterií z rodu Firmicutes, které jsou známy svou schopností účinně omezovat množení škodlivých střevních patogenů. Zatímco venkovní prasátka měla „hodných“ bakterií přes 90 %, vnitřní pouze 70 % a ta ze sterilního prostředí jen o málo víc než 50 %. Spolu s tím se lišila i exprese genů majících na starost imunitní systém. Selátka vychovaná v úzkostlivé čistotě měla aktivnější geny spojené se zánětlivou imunitní odpovědí, zatímco u špinavých prasátek se více projevovaly geny ovlivňující bojovníky s infekcí T-lymfocyty.
Lidé samozřejmě nejsou prasata, ale jejich organismy jsou si velmi podobné a trpí i obdobnými chorobami. Je tedy pravděpodobné, že nechat své dítě jednou za čas vyválet třeba i v blátě mu jedině prospěje.
Zdroj: Nature, Vol 462, 3 December 2009, str. 558
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.
Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...
Můžeme zastavit hackery, kteří loví vše od vojenských tajemství po bankovní informace? Až se kvantové počítače stanou samozřejmostí, současné kryptografické systémy zastarají.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.