„Tak si představte, sousedko. Ten můj robot už se mi zase smál.“ Tak nějak by mohl za pár let probíhat rozhovor, třeba někde na pavlači nebo u sachrdortu v cukrárně. Že přeháníme? Ani trochu. Po světě už chodí roboti plnící role učitelky, modelky nebo domácí přítelkyně. Roboti umějí předvést šest základních emocí. Robot-učitelka se jmenuje se Saya a dává najevo překvapení, strach, znechucení, hněv, štěstí a smutek.

Jedním s nejsledovanějších a nejdiskutovanějších plynů v atmosféře je v současné době oxid uhličitý. Je jedním z tzv. skleníkových plynů, který naše technická civilizace produkuje v hojné míře, a který může přispívat ke zvýšení teploty na Zemi. Proto je velmi důležité co nejpřesněji určit vývoj jeho množství v atmosféře.

Na 28. března 2009 připadlo výročí 30 let od první vážnější havárie jaderného reaktoru, která se stala v americkém Harrisburgu v Pensylvánii. Byla to událost politováníhodná, avšak znamenala obrovský kvalitativní skok v bezpečném provozování jaderných reaktorů po celém světě.

Jedním z nejpřitažlivějších exponátů Informačního centra Obnovitelné zdroje, které bylo právě před rokem otevřeno v Hradci Králové, je simulátor síly větru – funkční model tornáda. Tento model je jediným modelem tornáda v České republice. Informační centrum vybudovala a exponáty vybavovala firma M-Plus. Zeptali jsme proto jejího zástupce, jak se staví tornádo. Paní Kateřina Soukupová vypráví:

Až jedna pětina Rakušanů dnes hodnotí jadernou energetiku nepředpojatě nebo ji dokonce podporuje. „Jejich postoj vůči atomovým elektrárnám je dnes spíše pozitivní a Černobyl už nepovažují za důvod, proč je odmítat. Hlavním argumentem proti jaderným zdrojům zůstává dlouhodobé skladování použitého paliva,“ konstatuje profesor Atomového ústavu vídeňské Technické univerzity Helmuth Böck.

Někteří „staří“ členové EU neplní závazky snižování produkce skleníkových plynů O zhruba 800 miliónů tun, tedy o sedminu v porovnání se startovním rokem 1990, klesnou napřesrok v Evropské unii emise skleníkových plynů označovaných za původce globálního oteplení. Rozhodující měrou se na tom podílejí nové členské země a využívání bezemisních technologií v energetice, především atomových zdrojů. Vyplývá to z nejnovějších analýz Evropské ekologické agentury (EEA).