Vodní houby nemají neurony ani svaly, přesto se pohybují.  Jak to dělají a co nám to říká o vývoji krevních cév u vyšších živočichů, odhalili vědci z Evropské mikrobiologické laboratoře (EMBL) v Heidelbergu.

Hluboko pod středomořským dnem, které obklopuje řecký ostrov Santorini, objevili vědci pozůstatky jedné z největších sopečných erupcí, které kdy Evropa viděla. 150 metrů silná vrstva pemzy na mořském dně Středozemního moře naznačuje, že sopka Santorini vyvrhla 15krát více materiálu než Hunga-Tonga v lednu 2022.

V historii jsme byli svědky několika monstrózních sopečných erupcí. Zde je stručný popis 12 z nich. Síla takových erupcí se měří pomocí indexu vulkanické explozivity (VEI), což je klasifikační systém vyvinutý v roce 1980 a podobný stupnici magnituda pro zemětřesení. Stupnice se pohybuje od 1 do 8 a každý následující VEI je 10krát větší než předchozí. Za posledních 10 000 let se neobjevily žádné sopečné výbuchy VEI-8, ale lidská historie zažila několik velmi silných a ničivých erupcí. Vzhledem k tomu, že pro vědce je extrémně obtížné zařadit sílu erupcí do stejné kategorie VEI, uvádíme zde 11 nejsilnějších sopečných erupcí v zaznamenané historii, tedy za posledních 4 000 let, plus jednu erupci VEI-8, která se odehrála v dávné minulosti.

Jako každý rok se i letos dne 16. 2. 2024 v Praze na letňanském výstavišti PVA EXPO Praha konala mezinárodní týmová fyzikální soutěž s názvem Fyziklání. Organizátorem již 18. ročníku soutěže je studentská skupina FYKOS (Fyzikální korespondenční seminář), který je zastřešen Matematicko-fyzikální fakultou Univerzity Karlovy v Praze. Na akci letos dorazilo přes 1 200 středoškoláků z 22 zemí světa, aby se v maximálně pětičlenných týmech pokusili o vyřešení mnoha zajímavých fyzikálních problémů a vzájemně si poměřili své znalosti. 

Vědci v Číně sestrojili jadernou baterii, která dokáže vyrábět energii až 50 let bez dobíjení. BV100 od společnosti Betavolt je menší než mince a obsahuje radioaktivní izotop niklu, který se rozpadá na měď a dodává energii. Technologie, která obsahuje jako zdroj energie radioaktivní izotop, není nová, ale bude první svého druhu, která bude k dispozici pro běžný nákup, uvedli zástupci společnosti Betavolt.

Dosavadní průtočné chlazení elektrárny Hodonín vodou z řeky mělo hlavně v létě omezenou kapacitu. Po několikaměsíčním testu přešel do ročního zkušebního provozu nový chladicí systém. Nová izraelská technologie chladicí věže sníží potřebu chladicí vody o 97 %, z 59 milionů na necelé 2 miliony metrů krychlových ročně.  Ventilátorová chladicí věž je rozložena do 4 buněk, každá má výšku do 12,5 metrů a zařízení tak neruší ani pohledový horizont. Elektrárna Hodonín patří k nízkoemisním zdrojům ČEZ, v roce 2009 začala se spalováním biomasy, která je nyní hlavním palivem.