Tváří v tvář globálnímu oteplování se Mauricius, ostrov v Indickém oceánu, obrátil o pomoc k jaderné technologii, aby pomohla vyvinout nové odrůdy rajčat. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) ve spolupráci s Organizací OSN pro výživu a zemědělství (FAO) pomáhala mauricijskému národnímu Institutu pro výzkum potravin a zemědělství (FAREI) při vývoji nových odrůd rajčat pomocí ozařování. Nová vysoce výnosná a teplu odolná semena rajčat jsou nyní na světě a distribuují se zemědělcům. Pomoc ochraně národního hospodářství má hodnotu 14 milionů USD.

Vyplázněte jazyk a řekněte Á. Tentokrát nepůjde o to, abychom viděli hlouběji do krku, ale podíváme se hodně zblízka na povrch jazyku. Žije na něm jedinečné společenství mikroorganizmů. Unikátní studie ukazuje, že druhové složení mikrobů v ústech může mít vliv na naše zdraví.

Planeta Země je domovem pro miliony rostlin. Každá rostlina je něčím zvláštní, ale mají i něco společného – barvu listů. Zamysleli jste se někdy nad tím, proč jsou rostliny zelené? Jistě odpovíte, že kvůli chlorofylu, ale možná vás udiví, že vědci tuto skutečnost pořád zkoumají. Lidstvo může nové poznatky využít nejen pro navýšení rostlinné produkce, ale třeba i pro zlepšení výkonu solárních článků. Můžeme se od rostlin ještě něco naučit?

V dramatickém roce 1920 se „narodila“ nejen Čapkova divadelní hra R.U.R., v níž poprvé na světě zaznělo slovo „robot“, ale také Isaac Asimov, autor zákonů robotiky, a také další klasik sci-fi, Ray Bradbury. V témže roce navíc řádila pandemie španělské chřipky.

Ve víru všudypřítomných omezení a distanční výuky by studenty základních a středních škol mohly zaujmout korespondenční soutěže, které u nás mají dlouhou tradici. Jsou v mnoha ohledech velmi přínosné pro rozvoj fyzikálního a matematického myšlení! Jednou z nich je korespondenční seminář Výfuk, který právě zahájil již desátý jubilejní ročník.

Ochuzený uran je produktem z výroby jaderného paliva. Palivo pro většinu současných štěpných jaderných reaktorů se vyrábí z obohaceného uranu, kdy se např. procesem plynové difuze nebo na centrifugách zvyšuje obsah izotopu ²³⁵U v izotopové směsi. V přírodním uranu je ²³⁵U kolem 0,7 %, pro energetické reaktory se zvyšuje zhruba na 3 % - 4 %. Po obohacovacím procesu zbyde ochuzený uran s obsahem asi 0,2 % - 0,4 % ²³⁵U, což je hluboko pod úrovní, kdy by mohla nastat řetězová štěpná reakce. Při obohacování se většinou používá uran ve formě hexafluoridu (UF₆), zbyde tedy ochuzený hexafluorid uranu (značí se DUHF nebo DUF6). Defluorizací se transformuje do chemicky bezpečného stavu práškovitého oxidu uranu, který se může dlouhodobě skladovat bez nebezpečí pro životní prostředí. Oxid chuzeného uranu se také používá pro výrobu MOX - uranovo plutoniového paliva pro rychlé množivé reaktory.