Jaderná fyzika a energetika

Jaderné techniky lze použít k analýze vzorků forenzních důkazů souvisejících s trestnými činy – Od obchodování s drogami přes padělky uměleckých děl až po vraždy – zde všude může jaderná věda a technika pomoci s analýzou vzorků a odhalováním souvislostí trestných činů. Mezi nejběžnější metody, které mohou doplňovat tradiční forenzní vyšetřování, patří rentgenové techniky, neutronová aktivační analýza, analýza iontovým svazkem a radiokarbonové datování. Prostřednictvím analýzy chemických a fyzikálních vlastností materiálů, podpořených dalšími forenzními důkazy, jako je DNA nebo otisky prstů, mohou tyto techniky pomoci propojit důkazy odebrané na místě činu s pachateli.

Čína provozuje experimentální thoriový reaktor, který nepotřebuje k chlazení vodu. Jaderný reaktor chlazený roztavenou solí spotřebovává jako palivo thorium namísto uranu. Čína zdůrazňuje zejména jeho bezpečnost, protože roztavená sůl se při styku se vzduchem rychle ochlazuje a tuhne, čímž se zamezí i při nepravděpodobné nehodě jakýkoli potenciální únik radiace do okolního prostředí. Prototyp reaktoru funguje již od září 2024. Připraví cestu pro výstavbu prvního komerčního reaktoru, jehož spuštění se plánuje na rok 2030.

Každou minutu někde na světě dojde k zemětřesení. Z půl milionu zemětřesení, ke kterým dochází každý rok, jich asi 100 000 můžete pocítit a asi 100 má za následek značné škody. Tyto události mohou mít hluboký dopad na lidi a také na města, narušit silniční sítě a ohrožovat životně důležitou infrastrukturu, jako jsou přehrady. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) nedávno rozšířila své služby pro členské země v oblasti nedestruktivního testování otevřením nového školicího střediska a vydáním pokynů zaměřených na budování kapacit v této život

Nedostatek sladké vody je trvalým problémem po celém světě, zejména v arabském regionu, kde omezené přírodní vodní zdroje a rychlý růst populace kladou stále větší požadavek na dodávky. Země v regionu se po desetiletí spoléhaly na tradiční odsolování mořské vody, které je silně závislé na fosilních palivech. S rostoucí poptávkou po energii a obavami ze změny klimatu nyní mnoho zemí zkoumá čistší alternativu. Jaderné odsolování využívá teplo a elektřinu generované v reaktoru k oddělení soli od mořské vody, čímž se snižují emise uhlíku a zároveň se poskytuje stabilní a dlouhodobý zdroj vody.

V temelínské jaderné elektrárně zkoušejí energetici využití autonomních dronů pro inspekce technologií v obtížně přístupných prostorách. Dron se v tomto případě dokáže samostatně orientovat a vyhodnocovat stav zařízení bez „lidské“ obsluhy i bez podpory satelitní navigace.

Pietro Barabashi, generální ředitel mezinárodního projektu ITER, který ve Francii buduje fúzní reaktor, vypráví o nekonečně náročném procesu výstavby. Nepřikrašluje, nazývá věci pravým jménem.