Jaderná fyzika a energetika

Termojaderná fúze vsadila na tokamaky. Největší pokusné zařízení evropský JET je tokamak, gigant, který EU a šest států staví v Cadarache, je také tokamak. Dokonce dva tokamaky vlastní Česká republika. Padesátá léta minulého století však na startovní čáru postavila více „soupeřů“. Z celého pelotonu „zůstaly v úniku“ dva. Žlutý trikot zatím suverénně obléká tokamak. A kdo je ten druhý? Stelarátor! Tokamak se narodil v Moskvě, ale stelarátor?

Ne, v Řeži nezačali chovat domácí mazlíčky. V areálu ÚJV v Řeži u Prahy vzniká další české centrum pro diagnostiku pacientů metodou pozitronové emisní tomografie (PET). Centrum funguje již druhým rokem tak, že zásobuje diagnostickými látkami nemocnice vybavené zařízením na tento typ zobrazovací metody. Od roku 2016 by zde mohlo fungovat i vyšetřování pacientů.

Určitě si pamatujete na článek ve 3pólu o „spolupráci tokamakového a vesmírného“ plazmatu. A na obzoru je další kapitola spolupráce. Tentokrát rukavici přijalo plazma ve vesmíru, konkrétně sluneční vítr. Jeho zdrojem je sluneční termojaderný reaktor, což by mohla být první nabídka analogie tokamakovému reaktoru. V obou se slučuje vodík a uvolňuje energie. Za určitých podmínek Slunce vrhá do vesmíru horké sluneční plazma plné nabitých částic – elektronů a iontů. NASA vyslala dvojici sond zvanou STEREO. Jedna se pohybovala uvnitř oběžné dráhy Země a druhá vně. Obě měřily.

Na letošní rok připadá hned několik výročí spojených s ukládáním radioaktivních odpadů v České republice. Úložiště Bratrství u Jáchymova slaví 40 let provozu, úložiště Richard u Litoměřic 50 let provozu a zároveň letos uplyne 55 let od zahájení ukládání historicky prvních radioaktivních odpadů vůbec – v dnes již uzavřeném úložišti Hostim u Berouna. Poslední z našich úložišť, povrchové úložiště Dukovany, si na kulatiny musí počkat do příštího roku, kdy oslaví 20 let.

Nejúspěšnějším zařízením pro studium řízené termojaderné fúze je tokamak. Na stránkách Třípolu jsme se s ním setkali již mnohokrát. Principem tokamaku je transformátor, tak jak ho známe z kurzů základní fyziky – primární a sekundární vinutí, jho, transformace nahoru, dolů, na proud, na napětí…

Víte, jak odlišit celosupravodivý tokamak od tokamaku s vinutím z mědi? Zeptat se obsluhy! Ale dost humoru, před námi je budoucnost lidstva… Vypadá‑li tokamak jako hrnec s okénky, můžete si být jistí, že se jedná o celosupravodivý tokamak. Pokud se vám podaří hrnec odstranit, objeví se před vámi zařízení, které určitě znáte z obrázků. Tokamak s vinutím z mědi.