Nad vesnicí Únětice na severním okraji Prahy odkryl koncem 19. století amatérský archeolog a lékař Čeněk Rýzner dvě pohřebiště. Odborná archeologická i laická veřejnost byla unesena pohledem na vysoce vyspělou kulturu, která se nakonec ukázala být charakteristickou pro velkou část střední Evropy starší doby bronzové. Označení „únětická kultura“ se stalo světově známým. Odkud však pochází měď, kterou únětická kultura tak mistrně zpracovávala?
Odhaduje se, že pětina populace Země nemá přístup k pitné vodě. Nejhůře postižené oblasti jsou v Asii a severní Africe. Studie IAEA z roku 2006 odhaduje, že v těchto oblastech žije 2,3 miliardy lidí, dalších 1.7 miliardy musí vystačit s méně než 1000 m3 pitné vody na rok. Nedostatek pitné vody v těchto oblastech ohrožuje jejich další rozvoj.
Inženýrská výzva, jaká nemá v dějinách techniky obdoby. Taková slova charakterizují výstavbu bezpečnostního ochranného krytu New Safe Confinement nad havarovaným černobylským reaktorem.
Jaderná energetika je dnes nejen zdrojem levné a bezpečné elektrické energie, ale teplo z jaderných reaktorů pomáhá i v řadě dalších průmyslových oblastí zajištujících dostatek energie na Zemi.
Jaderná energie – pro někoho představa užitečné elektřiny, u jiných atomové bomby. U dalších dokonce myšlenka na využití jaderných výbuchů k uspokojení poptávky Američanů po energetických zdrojích, např. zemním plynu. První testy na stimulaci produkce zemního plynu, které se uskutečnily před desítkami let, jsou opět na pořadu dne.
Osmnáctiletá studentka Karolína Osičková strávila den s vedoucím provozu Ondřejem Češkou v Jaderné elektrárně Temelín. Prostředí jaderky ji nadchlo, a proto se rozhodla se o svůj netradiční zážitek podělit i se čtenáři Třípólu.
Den kamen proběhne v České republice již 7. listopadu. Jedná se o historicky první ročník celorepublikové akce, která představí nejen zručnost kamnářů, ale i moderní trendy ve vytápění.
Použité jaderné palivo (nesprávně někdy označované za jaderný odpad) by se mohlo využít k výrobě vzácného izotopu nezbytného pro jadernou fúzi.
Může rostoucí vlna technologie stelarátorů pozvednout celý fúzní průmysl? Začátek milénia zastihl vývoj fúze ve znamení rození privátních společností.
Dominantním faktorem obezity v bohatších společnostech není snížená fyzická aktivita, ale zvýšený příjem kalorií. Potvrdila to data z databáze výživy MAAE.
Průmyslový odpad se může proměnit v horninu za pouhých 35 let. To je něco úplně jiného, než tisíce nebo miliony let, po které vznikají běžné horniny.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
