Jak se utvářejí chromozomy při buněčném dělení
Vědci z Evropské laboratoře molekulární biologie (EMBL) ukázali, jak se překrývající se smyčky DNA skládají na sebe v dělících se buňkách, aby vytvořily tyčovité chromozomy.
Účinnou a dlouhodobou obranyschopnost organismu vůči infekčním onemocněním má zajistit nový typ vakcíny, vyvíjený mezinárodním týmem vědců z České republiky, USA a Velké Británie. Originální složení vakcíny zesiluje účinek očkovací látky, zajišťuje její delší setrvání v tělním oběhu a umožňuje efektivnější lokalizaci jejího terapeutického účinku.
Vakcinace (očkování) není v dnešní medicíně ničím novým. Její princip spočívá v umělém vnesení tzv. antigenu (například části určité bakterie či viru) do organismu za účelem vyvolání obranné imunitní reakce. Současně s antigenem jsou při očkování do těla vpraveny další pomocné látky zvyšující účinnost vakcíny (tzv. adjuvancia). Jejich klinické použití však má svá omezení. Jsou to především relativně vysoká toxicita, omezená rozpustnost v tělních tekutinách a nižší schopnost aktivace imunitního systému.
Originální řešení našel Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Nová generace vakcín syntetizovaných v laboratořích Ústavu makromolekulární chemie AV ČR se snaží zmíněné limity překonat. Řešení spočívá ve využití hydrofilního polymerního nosiče, na který jsou navázány jak antigen, tak molekuly adjuvancií. Tento způsob přípravy vakcín zajistí pomocným látkám lepší rozpustnost, sníží jejich přirozenou toxicitu a zprostředkuje účinnější reakci antigenu s receptory imunitních buněk.
Specifický je také způsob přichycení jednotlivých složek vakcíny na polymerní nosič, který nesnižuje schopnost reakce účinných látek vakcíny s imunitními buňkami. To bývá častým problémem při přípravě obdobných konjugátů (spojení více složek). Polymerní vakcíny se dále vyznačují prodlouženou dobou, po kterou vydrží v těle cirkulovat. Výsledkem je trvalejší a efektivnější stimulace imunitního systému.
Navrhované postupy jsou unikátní a nebyly doposud popsány v odborné literatuře. Mimo přípravu vakcín by mohly nalézt uplatnění rovněž při léčbě nádorových onemocnění.
Zdroje
Původní publikace: G. Lynn, R. Laga, P. Darrah, A. Ishizuka, A. Balaci, A. Dulcey, M. Pechar, R. Pola, M. Gerner, A. Yamamoto, J. Meyerson, K. Quin, M. Smelkinson, O. Vanek, R. Cawood, T. Hills, O. Vasalatiy, K. Kastenmuller, J. Francica, T. Etrych, K. Fisher, L. Seymour, R. Seder; Particle Formation by Chemically Tunable Adjuvant Scaffolds Enhances T Cell Immunity, Nature Biotechnology, DOI: 10.1038/nbt.3371.
Web: www.biocev.eu
Vědci z Evropské laboratoře molekulární biologie (EMBL) ukázali, jak se překrývající se smyčky DNA skládají na sebe v dělících se buňkách, aby vytvořily tyčovité chromozomy.
Od začátku srpna začal první temelínský blok dodávat do sítě elektřinu po odstávce na výměnu paliva. V provozu bude čtrnáct měsíců, o čtyři déle než dosud.
Průzkum vesmíru potřebuje jadernou energii. Jedině jaderné štěpení totiž dokáže poskytnout spolehlivý, dlouhodobý a přitom kompaktní zdroj energie, který potřebují kosmické lodě ...
Zlámaný pětník bych nevsadil na to, že v Argentině někdo ví, že existuje v daleké Evropě nějaké město Sokolov, stejně tak, že v Sokolově někdo ví o tom, že na začátku minulého ...
Nečekaně jste dosáhli datového limitu? Nebo jste si všimli, že se vám internet po dlouhém streamování zpomaluje? Tolik populární streamování rychle spotřebovává ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.