Medicína a přírodověda

Článků v rubrice: 330

Vědci vyvinuli unikátní polymerní vakcínu pro léčbu infekčních onemocnění

Účinnou a dlouhodobou obranyschopnost organismu vůči infekčním onemocněním má zajistit nový typ vakcíny, vyvíjený mezinárodním týmem vědců z České republiky, USA a Velké Británie. Originální složení vakcíny zesiluje účinek očkovací látky, zajišťuje její delší setrvání v tělním oběhu a umožňuje efektivnější lokalizaci jejího terapeutického účinku.

Fotogalerie (4)
Příprava nové vakcíny vyžaduje nejen tvůrčí práci, ale i hodiny trpělivé dřiny v laboratoři. (Zdroj: BIOCEV)

Vakcinace (očkování) není v dnešní medicíně ničím novým. Její princip spočívá v umělém vnesení tzv. antigenu (například části určité bakterie či viru) do organismu za účelem vyvolání obranné imunitní reakce. Současně s antigenem jsou při očkování do těla vpraveny další pomocné látky zvyšující účinnost vakcíny (tzv. adjuvancia). Jejich klinické použití však má svá omezení. Jsou to především relativně vysoká toxicita, omezená rozpustnost v tělních tekutinách a nižší schopnost aktivace imunitního systému.

Originální řešení našel Ústav makromolekulární chemie AV ČR

Nová generace vakcín syntetizovaných v laboratořích Ústavu makromolekulární chemie AV ČR se snaží zmíněné limity překonat. Řešení spočívá ve využití hydrofilního polymerního nosiče, na který jsou navázány jak antigen, tak molekuly adjuvancií. Tento způsob přípravy vakcín zajistí pomocným látkám  lepší rozpustnost, sníží jejich přirozenou toxicitu a zprostředkuje účinnější reakci antigenu s receptory imunitních buněk.

Specifický je také způsob přichycení jednotlivých složek vakcíny na polymerní nosič, který nesnižuje schopnost reakce účinných látek vakcíny s imunitními buňkami. To bývá častým problémem při přípravě obdobných konjugátů (spojení více složek). Polymerní vakcíny se dále vyznačují prodlouženou dobou, po kterou vydrží v těle cirkulovat. Výsledkem je trvalejší a efektivnější stimulace imunitního systému.

Navrhované postupy jsou unikátní a nebyly doposud popsány v odborné literatuře. Mimo přípravu vakcín by mohly nalézt uplatnění rovněž při léčbě nádorových onemocnění.

Zdroje

Původní publikace: G. Lynn, R. Laga, P. Darrah, A. Ishizuka, A. Balaci, A. Dulcey, M. Pechar, R. Pola, M. Gerner, A. Yamamoto, J. Meyerson, K. Quin, M. Smelkinson, O. Vanek, R. Cawood, T. Hills, O. Vasalatiy, K. Kastenmuller, J. Francica, T. Etrych, K. Fisher, L. Seymour, R. Seder; Particle Formation by Chemically Tunable Adjuvant Scaffolds Enhances T Cell Immunity, Nature Biotechnology, DOI: 10.1038/nbt.3371.

Web: www.biocev.eu

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Jak přežívá rostlinka na jednom z nejteplejších míst na Zemi – v Údolí smrti

Teplomilné rostliny, kterým se daří v kalifornském Údolí smrti, by mohly být klíčem k pěstování plodin v oteplujícím se klimatu.

Jaderná energetika na počátku roku 2026

Kolik dnes vůbec pracuje jaderných reaktorů na světě? Přinášíme výběr ze statistiky MAAE, PRIS (Power Reactor Information System), a dalších informačních zdrojů.

Datová centra pod mořem nebo ve vesmíru

Rostoucí popularita umělé inteligence (AI), cloudových služeb a digitálních aplikací pohání nebývalou poptávku po výpočetním výkonu a vytváří obrovský ...

Kolik elektřiny zbaští ChatGPT

Společnost OpenAI na konci loňského roku oznámila nový model GPT-5.2, svůj dosud nejpokročilejší model umělé inteligence, který údajně zlepšuje obecnou inteligenci, kódování ...

Startuje druhý ročník soutěže pro kosmické inovátory

Kosmický inkubátor ESA BIC Czech Republic spouští druhý ročník soutěže ESA BIC Liftoff Challenge, která je určená všem inovátorům starším 18 let.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail