Medicína a přírodověda

Článků v rubrice: 327

Vědci vyvinuli unikátní polymerní vakcínu pro léčbu infekčních onemocnění

Účinnou a dlouhodobou obranyschopnost organismu vůči infekčním onemocněním má zajistit nový typ vakcíny, vyvíjený mezinárodním týmem vědců z České republiky, USA a Velké Británie. Originální složení vakcíny zesiluje účinek očkovací látky, zajišťuje její delší setrvání v tělním oběhu a umožňuje efektivnější lokalizaci jejího terapeutického účinku.

Fotogalerie (4)
Příprava nové vakcíny vyžaduje nejen tvůrčí práci, ale i hodiny trpělivé dřiny v laboratoři. (Zdroj: BIOCEV)

Vakcinace (očkování) není v dnešní medicíně ničím novým. Její princip spočívá v umělém vnesení tzv. antigenu (například části určité bakterie či viru) do organismu za účelem vyvolání obranné imunitní reakce. Současně s antigenem jsou při očkování do těla vpraveny další pomocné látky zvyšující účinnost vakcíny (tzv. adjuvancia). Jejich klinické použití však má svá omezení. Jsou to především relativně vysoká toxicita, omezená rozpustnost v tělních tekutinách a nižší schopnost aktivace imunitního systému.

Originální řešení našel Ústav makromolekulární chemie AV ČR

Nová generace vakcín syntetizovaných v laboratořích Ústavu makromolekulární chemie AV ČR se snaží zmíněné limity překonat. Řešení spočívá ve využití hydrofilního polymerního nosiče, na který jsou navázány jak antigen, tak molekuly adjuvancií. Tento způsob přípravy vakcín zajistí pomocným látkám  lepší rozpustnost, sníží jejich přirozenou toxicitu a zprostředkuje účinnější reakci antigenu s receptory imunitních buněk.

Specifický je také způsob přichycení jednotlivých složek vakcíny na polymerní nosič, který nesnižuje schopnost reakce účinných látek vakcíny s imunitními buňkami. To bývá častým problémem při přípravě obdobných konjugátů (spojení více složek). Polymerní vakcíny se dále vyznačují prodlouženou dobou, po kterou vydrží v těle cirkulovat. Výsledkem je trvalejší a efektivnější stimulace imunitního systému.

Navrhované postupy jsou unikátní a nebyly doposud popsány v odborné literatuře. Mimo přípravu vakcín by mohly nalézt uplatnění rovněž při léčbě nádorových onemocnění.

Zdroje

Původní publikace: G. Lynn, R. Laga, P. Darrah, A. Ishizuka, A. Balaci, A. Dulcey, M. Pechar, R. Pola, M. Gerner, A. Yamamoto, J. Meyerson, K. Quin, M. Smelkinson, O. Vanek, R. Cawood, T. Hills, O. Vasalatiy, K. Kastenmuller, J. Francica, T. Etrych, K. Fisher, L. Seymour, R. Seder; Particle Formation by Chemically Tunable Adjuvant Scaffolds Enhances T Cell Immunity, Nature Biotechnology, DOI: 10.1038/nbt.3371.

Web: www.biocev.eu

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Snazší léčení mozkového nádoru změnou diety

Nová laboratorní studie využila unikátní aspekt metabolismu buněk glioblastomu ke zvýšení účinnosti chemoterapie a radiace a obrátila vlastnosti rakoviny proti ní samé.

Společně můžeme pokračovat mnohem rychleji, říkají fúzaři

Mé poslední dny strávené v akademickém ústavu se už počítaly na prstech jedné ruky. Nicméně se mi podařilo vydat knížku Soukromý kapitál ve výzkumu termojaderné fúze.

Kultivované maso: Co to je a jak vzniká

Kultivované maso je maso vypěstované přímo z živočišných buněk, bez nutnosti porážky zvířat. V dnešní době už nejde o sci-fi.

Hackathon v Brně – jaké inovace vymysleli středoškoláci za 24 hodin?

Mladé technické mozky ze středních škol z Česka a Slovenska se na konci listopadu utkaly v 8. ročníku AT&T HACKATHONu Junior v Brně. Dvoudenní maraton plný technologií opanovali ...

Záhadná světla na Měsíci

V noci 19. dubna 1787 astronom William Herschel zaznamenal z neosvětleného nového měsíce hodinu trvající světlo, jasné jako mlhovina v Orionu. Co to viděl? Pravděpodobně byl svědkem „přechodového ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail