Reoxygenace Baltského moře
Oceány po celém světě údajně ztrácejí kyslík od 50. let minulého století. Příčinou je globální oteplování a znečištění vod.
Účinnou a dlouhodobou obranyschopnost organismu vůči infekčním onemocněním má zajistit nový typ vakcíny, vyvíjený mezinárodním týmem vědců z České republiky, USA a Velké Británie. Originální složení vakcíny zesiluje účinek očkovací látky, zajišťuje její delší setrvání v tělním oběhu a umožňuje efektivnější lokalizaci jejího terapeutického účinku.
Vakcinace (očkování) není v dnešní medicíně ničím novým. Její princip spočívá v umělém vnesení tzv. antigenu (například části určité bakterie či viru) do organismu za účelem vyvolání obranné imunitní reakce. Současně s antigenem jsou při očkování do těla vpraveny další pomocné látky zvyšující účinnost vakcíny (tzv. adjuvancia). Jejich klinické použití však má svá omezení. Jsou to především relativně vysoká toxicita, omezená rozpustnost v tělních tekutinách a nižší schopnost aktivace imunitního systému.
Originální řešení našel Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Nová generace vakcín syntetizovaných v laboratořích Ústavu makromolekulární chemie AV ČR se snaží zmíněné limity překonat. Řešení spočívá ve využití hydrofilního polymerního nosiče, na který jsou navázány jak antigen, tak molekuly adjuvancií. Tento způsob přípravy vakcín zajistí pomocným látkám lepší rozpustnost, sníží jejich přirozenou toxicitu a zprostředkuje účinnější reakci antigenu s receptory imunitních buněk.
Specifický je také způsob přichycení jednotlivých složek vakcíny na polymerní nosič, který nesnižuje schopnost reakce účinných látek vakcíny s imunitními buňkami. To bývá častým problémem při přípravě obdobných konjugátů (spojení více složek). Polymerní vakcíny se dále vyznačují prodlouženou dobou, po kterou vydrží v těle cirkulovat. Výsledkem je trvalejší a efektivnější stimulace imunitního systému.
Navrhované postupy jsou unikátní a nebyly doposud popsány v odborné literatuře. Mimo přípravu vakcín by mohly nalézt uplatnění rovněž při léčbě nádorových onemocnění.
Zdroje
Původní publikace: G. Lynn, R. Laga, P. Darrah, A. Ishizuka, A. Balaci, A. Dulcey, M. Pechar, R. Pola, M. Gerner, A. Yamamoto, J. Meyerson, K. Quin, M. Smelkinson, O. Vanek, R. Cawood, T. Hills, O. Vasalatiy, K. Kastenmuller, J. Francica, T. Etrych, K. Fisher, L. Seymour, R. Seder; Particle Formation by Chemically Tunable Adjuvant Scaffolds Enhances T Cell Immunity, Nature Biotechnology, DOI: 10.1038/nbt.3371.
Web: www.biocev.eu
Oceány po celém světě údajně ztrácejí kyslík od 50. let minulého století. Příčinou je globální oteplování a znečištění vod.
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.
Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.