Medicína a přírodověda

Článků v rubrice: 284

Proč rostliny zavírají v noci květy

Určitě jste si toho už všimli: tulipány, krokusy, ibišky, máky a mnoho dalších rostlin, když zvečera nastane chlad a stín, uzavřou své květy a „jdou spát“. Jak to dělají a proč? Možná nejsou líné a ospalé, ale naopak vyvinutější a „chytřejší“, než ty, které se tak nechovají.

Fotogalerie (1)
Domácím, pokojovým ibiškům topíme a večer dlouho svítíme, takže nyktinastie není až tak patrná... (foto autorka)

Toto přirozené chování rostlin se odborně nazývá nyktinastie (noctis = noc, nastie = pohyb), česky noční pohyby rostlin. Netýká se jen květů, v noci mění polohu i listy, větvičky i stonky. Jde o komplexnější jev než fotonastie, tj. pohyby vyvolávané světlem (např. otáčení květenství slunečnice za sluncem). Nyktinastii vyvolává rozdílná rychlost růstu nebo změna turgoru (vnitřního tlaku v pletivech) a je jedním z jevů denního rytmu rostlin. V chladu a temnotě rostou nejspodnější petaly (okvětní lístky) rychleji než horní petaly, čímž se květ uzavře.

Víme jak, ale nejsme si jisti proč

Existuje několik teorií vysvětlujících toto chování květů. Charles Darwin předpokládal, že rostliny se na noc uzavírají, aby omezily nebezpečí prochlazení či zmrznutí. Jiným možným vysvětlením je, že rostliny šetří energii a také produkci vůně pro denní dobu, kdy jsou aktivnější opylovači. Někteří vědci předpokládají, že toto chování chrání pyl před zvlhnutím a ztěžknutím. Hmyz snáze roznese suchý a lehký pyl, čímž se zlepší pravděpodobnost reprodukce rostliny. Jiný zajímavý názor pokládá nyktinastii za vysoce vyvinutý obranný mechanismus proti nočním predátorům. Uzavřením zmenší rostliny svůj objem a odhalí okolí, takže noční lovci jako například sovy snáze vyčistí okolí od býložravců brousících si zuby na chutné květiny.

Podle http://www.livescience.com/

Marie Dufková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Co s vysloužilými fotovoltaickými panely, turbínami a bateriemi?

Růst výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) a růst počtu elektrických vozidel (EV) je klíčem ke globálnímu snížení závislosti na fosilních palivech, snížení ...

Co nám vodní houby mohou říci o vývoji mozku

Když čtete tyto řádky, pracuje vysoce sofistikovaný biologický stroj – váš mozek. Lidský mozek se skládá z přibližně 86 miliard neuronů a řídí nejen tělesné funkce od vidění ...

Co uvádí vodní houby do pohybu

Vodní houby nemají neurony ani svaly, přesto se pohybují.  Jak to dělají a co nám to říká o vývoji krevních cév u vyšších živočichů, odhalili vědci z Evropské ...

Erupce sopky Santorini před 520 000 lety

Hluboko pod středomořským dnem, které obklopuje řecký ostrov Santorini, objevili vědci pozůstatky jedné z největších sopečných erupcí, které kdy Evropa viděla.

12 největších sopečných erupcí

V historii jsme byli svědky několika monstrózních sopečných erupcí. Zde je stručný popis 12 z nich. Síla takových erupcí se měří pomocí indexu vulkanické explozivity (VEI), což ...

Nejnovější video

Jak funguje PCR test na coronavirus

Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.

close
detail