Medicína a přírodověda

Článků v rubrice: 321

Proč rostliny zavírají v noci květy

Určitě jste si toho už všimli: tulipány, krokusy, ibišky, máky a mnoho dalších rostlin, když zvečera nastane chlad a stín, uzavřou své květy a „jdou spát“. Jak to dělají a proč? Možná nejsou líné a ospalé, ale naopak vyvinutější a „chytřejší“, než ty, které se tak nechovají.

Fotogalerie (1)
Domácím, pokojovým ibiškům topíme a večer dlouho svítíme, takže nyktinastie není až tak patrná... (foto autorka)

Toto přirozené chování rostlin se odborně nazývá nyktinastie (noctis = noc, nastie = pohyb), česky noční pohyby rostlin. Netýká se jen květů, v noci mění polohu i listy, větvičky i stonky. Jde o komplexnější jev než fotonastie, tj. pohyby vyvolávané světlem (např. otáčení květenství slunečnice za sluncem). Nyktinastii vyvolává rozdílná rychlost růstu nebo změna turgoru (vnitřního tlaku v pletivech) a je jedním z jevů denního rytmu rostlin. V chladu a temnotě rostou nejspodnější petaly (okvětní lístky) rychleji než horní petaly, čímž se květ uzavře.

Víme jak, ale nejsme si jisti proč

Existuje několik teorií vysvětlujících toto chování květů. Charles Darwin předpokládal, že rostliny se na noc uzavírají, aby omezily nebezpečí prochlazení či zmrznutí. Jiným možným vysvětlením je, že rostliny šetří energii a také produkci vůně pro denní dobu, kdy jsou aktivnější opylovači. Někteří vědci předpokládají, že toto chování chrání pyl před zvlhnutím a ztěžknutím. Hmyz snáze roznese suchý a lehký pyl, čímž se zlepší pravděpodobnost reprodukce rostliny. Jiný zajímavý názor pokládá nyktinastii za vysoce vyvinutý obranný mechanismus proti nočním predátorům. Uzavřením zmenší rostliny svůj objem a odhalí okolí, takže noční lovci jako například sovy snáze vyčistí okolí od býložravců brousících si zuby na chutné květiny.

Podle http://www.livescience.com/

Marie Dufková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Co jste nevěděli o blescích

Učili jsme se, že blesky vznikají třením vzdušných mas, oblaků a ledových krystalků v nich. Nové simulace ukazují, že blesky na Zemi jsou vyvolány silnou řetězovou reakcí částic ...

Deset let od prvního důkazu gravitačních vln

LIGO, Virgo a KAGRA slaví výročí první detekce gravitačních vln a oznamují ověření teorie Stephena Hawkinga o oblasti černé díry. 14.

Produkce a spotřeba bílkovin v EU

Poradní rada evropských akademií věd (EASAC) zveřejnila komplexní zprávu o alternativách masa. V době, kdy EU zvažuje strategii pro bílkoviny na podporu udržitelných potravinových systémů, ...

Nedostatek vody a datová centra v Evropě

S podstatným nárůstem lesních požárů v Evropě v letošním roce, uprostřed rekordních such a extrémních veder, se ukazuje jako zásadní problém pro celý evropský ...

Unseenlabs v projektu Copernicus

Společnost Unseenlabs, evropský lídr v oblasti detekce rádiových frekvencí (RF) z vesmíru, byla vybrána Evropskou kosmickou agenturou (ESA) jako součást programu Copernicus Contributing Missions ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail