Reoxygenace Baltského moře
Oceány po celém světě údajně ztrácejí kyslík od 50. let minulého století. Příčinou je globální oteplování a znečištění vod.
Určitě jste si toho už všimli: tulipány, krokusy, ibišky, máky a mnoho dalších rostlin, když zvečera nastane chlad a stín, uzavřou své květy a „jdou spát“. Jak to dělají a proč? Možná nejsou líné a ospalé, ale naopak vyvinutější a „chytřejší“, než ty, které se tak nechovají.
Toto přirozené chování rostlin se odborně nazývá nyktinastie (noctis = noc, nastie = pohyb), česky noční pohyby rostlin. Netýká se jen květů, v noci mění polohu i listy, větvičky i stonky. Jde o komplexnější jev než fotonastie, tj. pohyby vyvolávané světlem (např. otáčení květenství slunečnice za sluncem). Nyktinastii vyvolává rozdílná rychlost růstu nebo změna turgoru (vnitřního tlaku v pletivech) a je jedním z jevů denního rytmu rostlin. V chladu a temnotě rostou nejspodnější petaly (okvětní lístky) rychleji než horní petaly, čímž se květ uzavře.
Víme jak, ale nejsme si jisti proč
Existuje několik teorií vysvětlujících toto chování květů. Charles Darwin předpokládal, že rostliny se na noc uzavírají, aby omezily nebezpečí prochlazení či zmrznutí. Jiným možným vysvětlením je, že rostliny šetří energii a také produkci vůně pro denní dobu, kdy jsou aktivnější opylovači. Někteří vědci předpokládají, že toto chování chrání pyl před zvlhnutím a ztěžknutím. Hmyz snáze roznese suchý a lehký pyl, čímž se zlepší pravděpodobnost reprodukce rostliny. Jiný zajímavý názor pokládá nyktinastii za vysoce vyvinutý obranný mechanismus proti nočním predátorům. Uzavřením zmenší rostliny svůj objem a odhalí okolí, takže noční lovci jako například sovy snáze vyčistí okolí od býložravců brousících si zuby na chutné květiny.
Podle http://www.livescience.com/
Oceány po celém světě údajně ztrácejí kyslík od 50. let minulého století. Příčinou je globální oteplování a znečištění vod.
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.
Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.