Od Londýna po Ósaku: Příběhy EXPO pavilonů, které našly nový domov
Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.
Určitě jste si toho už všimli: tulipány, krokusy, ibišky, máky a mnoho dalších rostlin, když zvečera nastane chlad a stín, uzavřou své květy a „jdou spát“. Jak to dělají a proč? Možná nejsou líné a ospalé, ale naopak vyvinutější a „chytřejší“, než ty, které se tak nechovají.
Toto přirozené chování rostlin se odborně nazývá nyktinastie (noctis = noc, nastie = pohyb), česky noční pohyby rostlin. Netýká se jen květů, v noci mění polohu i listy, větvičky i stonky. Jde o komplexnější jev než fotonastie, tj. pohyby vyvolávané světlem (např. otáčení květenství slunečnice za sluncem). Nyktinastii vyvolává rozdílná rychlost růstu nebo změna turgoru (vnitřního tlaku v pletivech) a je jedním z jevů denního rytmu rostlin. V chladu a temnotě rostou nejspodnější petaly (okvětní lístky) rychleji než horní petaly, čímž se květ uzavře.
Víme jak, ale nejsme si jisti proč
Existuje několik teorií vysvětlujících toto chování květů. Charles Darwin předpokládal, že rostliny se na noc uzavírají, aby omezily nebezpečí prochlazení či zmrznutí. Jiným možným vysvětlením je, že rostliny šetří energii a také produkci vůně pro denní dobu, kdy jsou aktivnější opylovači. Někteří vědci předpokládají, že toto chování chrání pyl před zvlhnutím a ztěžknutím. Hmyz snáze roznese suchý a lehký pyl, čímž se zlepší pravděpodobnost reprodukce rostliny. Jiný zajímavý názor pokládá nyktinastii za vysoce vyvinutý obranný mechanismus proti nočním predátorům. Uzavřením zmenší rostliny svůj objem a odhalí okolí, takže noční lovci jako například sovy snáze vyčistí okolí od býložravců brousících si zuby na chutné květiny.
Podle http://www.livescience.com/
Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.
Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta.
Polovinu obyvatel hlavního města hřeje už 30 let teplo vyrobené v místě u soutoku Labe s Vltavou. Provoz napaječe Mělník – Praha byl zahájen v roce 1995. Do roku 2030 projde celá lokalita Mělník zásadní proměnou.
Přesně 168 speciálních čidel instalovali technici ÚJV Řež na kontejnmenty (ochranné budovy kolem reaktorů) v Jaderné elektrárně Temelín.
Co uděláme, když se projeví nejhorší dopady klimatických změn? Způsobí klimatické změny masovou lidskou migraci? Autorka Susannah Fisher, která vede mezinárodní výzkumný ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.