Kultivované maso: Co to je a jak vzniká
Kultivované maso je maso vypěstované přímo z živočišných buněk, bez nutnosti porážky zvířat. V dnešní době už nejde o sci-fi.
Určitě jste si toho už všimli: tulipány, krokusy, ibišky, máky a mnoho dalších rostlin, když zvečera nastane chlad a stín, uzavřou své květy a „jdou spát“. Jak to dělají a proč? Možná nejsou líné a ospalé, ale naopak vyvinutější a „chytřejší“, než ty, které se tak nechovají.
Toto přirozené chování rostlin se odborně nazývá nyktinastie (noctis = noc, nastie = pohyb), česky noční pohyby rostlin. Netýká se jen květů, v noci mění polohu i listy, větvičky i stonky. Jde o komplexnější jev než fotonastie, tj. pohyby vyvolávané světlem (např. otáčení květenství slunečnice za sluncem). Nyktinastii vyvolává rozdílná rychlost růstu nebo změna turgoru (vnitřního tlaku v pletivech) a je jedním z jevů denního rytmu rostlin. V chladu a temnotě rostou nejspodnější petaly (okvětní lístky) rychleji než horní petaly, čímž se květ uzavře.
Víme jak, ale nejsme si jisti proč
Existuje několik teorií vysvětlujících toto chování květů. Charles Darwin předpokládal, že rostliny se na noc uzavírají, aby omezily nebezpečí prochlazení či zmrznutí. Jiným možným vysvětlením je, že rostliny šetří energii a také produkci vůně pro denní dobu, kdy jsou aktivnější opylovači. Někteří vědci předpokládají, že toto chování chrání pyl před zvlhnutím a ztěžknutím. Hmyz snáze roznese suchý a lehký pyl, čímž se zlepší pravděpodobnost reprodukce rostliny. Jiný zajímavý názor pokládá nyktinastii za vysoce vyvinutý obranný mechanismus proti nočním predátorům. Uzavřením zmenší rostliny svůj objem a odhalí okolí, takže noční lovci jako například sovy snáze vyčistí okolí od býložravců brousících si zuby na chutné květiny.
Podle http://www.livescience.com/
Kultivované maso je maso vypěstované přímo z živočišných buněk, bez nutnosti porážky zvířat. V dnešní době už nejde o sci-fi.
Mladé technické mozky ze středních škol z Česka a Slovenska se na konci listopadu utkaly v 8. ročníku AT&T HACKATHONu Junior v Brně. Dvoudenní maraton plný technologií opanovali ...
V noci 19. dubna 1787 astronom William Herschel zaznamenal z neosvětleného nového měsíce hodinu trvající světlo, jasné jako mlhovina v Orionu. Co to viděl? Pravděpodobně byl svědkem „přechodového ...
Oblast jaderné fúze se rychle vyvíjí. Fúze, která se dříve omezovala na experimentální výzkum, se nyní stává strategickou národní prioritou pro výzkum a vývoj.
Absolvovat celodenní teoretickou přípravu zakončenou testem. Následně zvládnout i praktickou část složenou hned z několika zkoušek. Takto si ČEZ prověřuje svářeče, kteří pak mohou pracovat v prostředí ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.