Medicína a přírodověda

Článků v rubrice: 323

Proč komáři koušou zrovna vás

Někteří lidé mohou sedět venku celé léto a komáři na ně takzvaně „nejdou“. Jiní se objeví za letního večera venku a okamžitě si musejí škrábat komáří kousance, přestože se koupali v repelentu. Co s tím? Důvodem je většinou neviditelná chemická clona ve vzduchu kolem nás. Komáři detekují pach, který vydáváme pomocí specializovaných smyslových orgánů. Pomocí jemných chemických stop, které naše těla zanechávají, neomylně najdou svou oběť.

Fotogalerie (1)
Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay)

Komáři se při hledání hostitelů spoléhají zejména na oxid uhličitý. Když vydechujeme, oxid uhličitý z našich plic se nemísí okamžitě se vzduchem. Dočasně zůstává v oblacích výdechů, které komáři následují. „Komáři se orientují na pulzy oxidu uhličitého a vydávají se směrem, kde je jeho koncentrace vyšší než v normálním okolním vzduchu,“ vysvětluje Joop van Loon, entomolog na Wageningen University v Nizozemsku. Pomocí oxidu uhličitého mohou komáři rozpoznat cíle až do vzdálenosti 50 metrů.

Komár si vás analyzuje

Když se komáři přiblíží na vzdálenost asi 3 metry od skupiny potenciálních cílů, začne to být velmi „osobní“. V blízkém okolí komáři zkoumají a zohledňují mnoho faktorů, které se liší od člověka k člověku - např. teplotu kůže, přítomnost vodní páry, barvy.

Vědci se domnívají, že nejdůležitějším faktorem, podle kterého komáři vybírají a preferují některé lidi před jinými, jsou chemické sloučeniny produkované koloniemi mikrobů, kteří žijí na naší kůži. Bakterie přeměňují sekrece našich potních žláz na těkavé sloučeniny, které se odvádějí vzduchem. Komáři mají na hlavě čichový orgán, kterým je detekují. Tyto chemické kolekce vůní („osobní pach“) jsou velmi komplexní, je to více než 300 různých sloučenin, a liší se od člověka k člověku na základě genetické variability a prostředí. „Pokud porovnáte např. otce a dceru ve stejné domácnosti, mohou existovat i velké rozdíly v poměrech chemických látek, které mikroby na jejich kůži produkují,“ řekl Jeff Riffell, docent biologie na Washingtonské univerzitě, který studoval, co komáry přitahuje.

Vaši osobní mikrobi za to můžou

Například muži s větší rozmanitostí kožních mikrobů měli tendenci přitahovat méně komárů než muži s méně rozmanitými mikroby na kůži, jak zjistila studie z roku 2011 publikovaná v časopise PLOS ONE. Muži s méně rozmanitými mikroby měli na těle obvykle následující bakterie: Leptotrichia, Delftia, Actinobacteria Gp3 a Staphylococcus. Naproti tomu muži s různorodým množstvím mikrobů měli na pokožce hlavně bakterie Pseudomonas a Variovorax.

Jemné rozdíly ve složení chemických koktejlů produkovaných kožními bakteriemi mohou být příčinou velkých rozdílů v tom, kolik kousnutí člověk utrpí. Složení mikrobiálních kolonií na kůži se může u stejného jednotlivce měnit v čase, nebo ve spojitosti s nějakým onemocněním“, řekl Riffell.

Nad mikrobiomy na naší kůži nemáme příliš kontrolu, ať se koupeme sebevíc, ale docent Riffell na základě svého výzkumu nabízí jednu praktickou radu: „Komáři milují černou barvu, zkuste tedy příští léto nosit něco světlejšího!“

Zdroj: https://www.livescience.com/65758-why-mosquitoes-target-certain-people.html?utm_source=Selligent&utm_medium=email&utm_campaign=9306&utm_content=20191027_LS_Essentials2_Newsletter+-+adhoc+&utm_term=3606118&m_i=7YUWO3j_hyeQU_S18fIEBCH03uqPBamTpSvPLWnvnSH20JjBBvJ7DWehO1UC7%2BGjBLfW%2BcSunVsIKx1xt1pyFKFLdGqB9S777k

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Od Londýna po Ósaku: Příběhy EXPO pavilonů, které našly nový domov

Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.

Pryč s kolonami, rychlejší průjezd i méně nehod

Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta.

Teplo z elektrárny Mělník proudí do Prahy už 30 let

Polovinu obyvatel hlavního města hřeje už 30 let teplo vyrobené v místě u soutoku Labe s Vltavou. Provoz napaječe Mělník – Praha byl zahájen v roce 1995. Do roku 2030 projde celá lokalita Mělník zásadní proměnou.

Klíčové budovy v Temelíně monitoruje nový systém

Přesně 168 speciálních čidel instalovali technici ÚJV Řež na kontejnmenty (ochranné budovy kolem reaktorů) v Jaderné elektrárně Temelín.

Potopit se, nebo plavat?

Co uděláme, když se projeví nejhorší dopady klimatických změn? Způsobí klimatické změny masovou lidskou migraci? Autorka Susannah Fisher, která vede mezinárodní výzkumný ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail