V Austrálii vzniká deštný prales se stromy kontinentu Gondwana

Výzkumníci v Austrálii budují „živou semennou banku“, která má chránit poslední zbývající fragmenty australského deštného pralesa před klimatickými změnami. Jedním z cílů je zabránit vyhynutí prastarých stromů, jejichž kořeny původu sahají až do Gondwany, superkontinentu, který existoval před tím, než se před stovkami milionů let oddělily dnešní pozemské kontinenty.

Australský bujný deštný prales Big Scrub Rainforest historicky vzkvétal na 75 000 hektarech východní Austrálie. V průběhu staletí jej však lidské zásahy a lesní požáry zmenšily na pouhé 1 % původní rozlohy. Rostoucí teploty a sucho nyní ohrožují zbývající části. Na menší ploše roste méně stromů a zmenšuje se rozmanitost, což způsobuje, že druhy jsou více náchylné k nemocem, napadení škůdci a ke změnám počasí. To je znepokojující zejména u druhů pocházejících z Gondwany, jako je karrabina benthamiana (Carabeens benthamiana) a karanea žlutá (Sloanea woollsii), z linií starých více než 50 milionů let, tedy z doby, kdy byla Austrálie ještě připojena k Antarktidě, než se Gondwana zcela rozpadla. Tyto stromy mohou dorůst do výšky 35 a 50 metrů a jsou „hlavními budovateli lesa“, řekl Robert Kooyman, rostlinný biolog z Macquarie University v Austrálii, který se na výzkumu podílí.

Science Saving Rainforest

V novém projektu nazvaném Science Saving Rainforests, který provozuje australská nezisková organizace Big Scrub Rainforest Conservancy, vědci vybrali 60 rostlinných druhů, včetně několika stromů z období Gondwany.

U každého druhu shromáždili vědci DNA ze vzorků listů odebraných desítkám rostlin v jejich geografickém areálu, aby vytvořili genom každého z nich. „Geografické rozšíření je důležité“, řekl Kooyman: „Co z něho získáváme, je měřítkem toho, kolik diverzity má druh ve svém genomu a kolik z této diverzity je strukturováno ve vztahu ke klimatickým změnám.“ Umožní to odhalit genetiku rostlin deštného pralesa, jimž se daří v teplejším a sušším prostředí, které se více podobá budoucím klimatickým podmínkám.

Pomocí genomu pak mohou vědci identifikovat a shromáždit populace jednotlivých rostlinných druhů, které budou společně reprezentovat co nejvíce rozmanitosti, včetně populací, které jsou lépe vybaveny k tomu, aby odolaly předpokládanému klimatickému stresu.

Živá semenná banka

Rostlinní kandidáti se v současné době množí a budou se pěstovat na výzkumné plantáži o rozloze 3715 ha v Novém Jižním Walesu. Plantáži se přezdívá „živá semenná banka“. Zhruba za pět let budou vzrostlé stromy připraveny k výsadbě do zbytků lesa.

Cílem je přeměnit tyto oblasti na krajinu připomínající větší, nedotčený deštný prales. A pro druhy, které čelí klimatickým hrozbám, nabízí plantáž zdroj, z něhož se může vybírat a přemisťovat materiál, který zvyšuje jejich schopnost se s tím vypořádat. Pro stromy z pradávných rodů, jako jsou Carabeens pocházející z Gondwany, by to mohla být základní sada nástrojů pro přežití.

Velké naděje, ale i opatrnost

„Obdivuji pozitivní přístup a důvěru v genetickou vědu rostlin u lidí, kteří se na tom podíleli,“ řekl Live Science Sebastian Pfautsch, výzkumník, který studoval, jak stromy reagují na klimatický stres (na australském výzkumu se nepodílel). Je však opatrný, pokud jde o jeho cíl. Pfautsch ve svém  výzkumu  prostřednictvím kontrolovaných experimentů na eukalyptových druzích odhalil, že schopnost stromů přizpůsobit se vyšším teplotám může být omezená. Pfautsch, který je profesorem urbanismu a managementu na Western Sydney University, také vyjádřil obavy z toho, že projekt je závislý na veřejných darech, aby se udržel nad vodou: „Pokračující financování ze strany státní a federální vlády je pro zajištění růstu lesa rozhodující,“ řekl. Kooyman však zůstává optimistou a věří, že projekt by mohl poskytnout plán pro budoucí genetickou práci nejen v deštných pralesích, ale i v dalších ohrožených ekosystémech po celém světě.

Zdroj: https://www.livescience.com/planet-earth/plants/rainforest-of-super-trees-descended-from-lost-supercontinent-gondwana-being-created-in-australia?