Jak jsme stěhovali ohrožené mravence

Fotovoltaické elektrárny rostou jako houby po dešti a zabírají v krajině veliká území. Jak se s tím vypořádává příroda? Respektive – jak jí v tom člověk může pomoci? Dobrým příkladem jsou opatření na ochranu dnes ohrožených druhů mravenců při výstavbě fotovoltaické elektrárny (FVE) Ralsko.

Území elektrárny o rozloze několika hektarů zabralo v opuštěném bývalém vojenském prostoru pestrý ekosystém. Navzdory tomu, že FVE jsou dočasnou stavbou s předpokladem fungování po dobu 20 let, vynasnažil se majitel elektrárny, ČEZ Obnovitelné zdroje, s. r. o., aby byly zásahy do přírody co nejmenší. Elektrárna musí být oplocená, aby jedinci živočišného druhu Homo sapiens solární panely nerozkrádali. Plot by však neměl bránit volnému pohybu menších obratlovců (např. zajíců nebo ježků) a proto měl v oplocení vytvořeny prostupy. V areálu najdeme také hromádky kamenů, určené k vyhřívání a rozmnožování plazů a nově vysazené trnité keře v okrajových částech areálu FVE. Specifickým oříškem bylo řešení soužití elektrárny a zvláště chráněných ohrožených druhů mravenců Formica pratensis a Formica polyctena.

Projekt „Mravenec“

Cílem projektu bylo přenesení mravenišť do odpovídajících náhradních lokalit a zachování těchto společenství mravenců tak, aby na nových místech mohl nerušeně pokračovat jejich životní cyklus. Náklady na zajištění přípravných aktivit před vlastní výstavbou FVE dosáhly řádů stovek tisíc korun. Vlastní přenos mravenišť uskutečnila dvojice odborníků Vlastivědného muzea a galerie (VMG) Česká Lípa. Pro odborníky z VMG znamenal projekt samozřejmě další cenné zkušenosti a podklady pro jejich nikdy nekončící práci na monitoringu fauny a flory a záchraně ohrožených druhů.

Jak se stěhuje mraveniště

Přípravné práce začaly na jaře 2010. Nejprve proběhly mnohahodinové průzkumy výskytu mravenišť v jednotlivých lokalitách výstavby. Přenos mravenišť přišel na řadu v první dekádě měsíce května až koncem července 2010. V jedné lokalitě nebyl výskyt ohrožených druhů mravenců zjištěn, z dalších dvou lokalit bylo postupně přeneseno do náhradních míst 6 mravenišť.

Při zahájení přenosu se nejprve odebrala vrchní část mraveniště, následně byla vykopaná jeho spodní podzemní část do hloubky podle jednotlivých případů asi 40‑80 cm. Každá část mraveniště se umístila zvlášť do kontejnerů svíkem, v nichž se převážela na náhradní lokality. Dbalo se také o to, aby nedošlo k udušení mravenců hlínou. Na novém místě byla pro každé mraveniště vykopána jáma, kam se uložila nejprve spodní část mraveniště, na níž se nasypala jeho horní část. Celá akce trvala jen několik málo dní. Poté odborníci až do podzimu nové lokality průběžně sledovali. K velké radosti všech zúčastněných se všechna mraveniště „uchytila“ a zůstala v neporušeném a z hlediska dalšího vývoje fauny a flory zajištěném stavu.

Údržba biotopu solární elektrárny

Výstavbou péče o areál elektrárny nekončí. Dál se průběžně sleduje výskyt živých organismů uvnitř i v okolí, kontroluje se průchodnost prostupů v plotech pro menší obratlovce a v hlavním vegetačním období se pravidelně kosí tráva. Aby se zamezilo půdní erozi, pečuje se i o odvodňovací zařízení.

Projekt přenášení sídlišť zvláště chráněného ohroženého mravence Formica pratensis a Formica polyctena je v ČR ojedinělý a neobvyklý jak svou celkovou povahou, tak i zvolenými prostředky, postupy a důsledností. Stal se vzorovým modelem postupu i pro další subjekty stavějící FVE v ČR.