Čína staví největší „vzduchovou baterii“ světa
CAES – Compressed Air Energy Storage, znamená akumulaci energie pomocí stlačeného vzduchu. Právě v této oblasti udělala Čína obrovský krok.
Medicína by nemohla dosahovat pokroku bez pomoci armády laboratorních myší a potkanů, na kterých se testují nově vyvíjené léky předtím, než jsou podány lidem. Jak ukázala studie US National Institute on Aging in Bethesda, Maryland, ne všichni laboratorní hlodavci žijí zdravě.
Myši nebo potkani obvykle žijí v kleci s neomezeným přísunem žrádla a minimální možností pohybu, což bývá příčinou nadváhy. Obézní potkani bývají ohroženi cukrovkou a předčasnou smrtí. Není tedy divu, že testy na takových vzorcích vycházejí trochu jinak, než u štíhlých a sportujících potkanů. Ukázalo se, že obezita hlodavců může ovlivnit výzkum v tak rozdílných oblastech, jako jsou imunita, rakovina nebo neurologické poruchy.
Přestože to zřejmě nebude jediná příčina, proč se výsledky testů na lidských a myších modelech liší, oběma stranám (pokusným hlodavcům i lidem, pro které jsou léky vyvíjeny) by prospělo, kdyby laboratorní myši a potkani dostávali jen omezené množství jídla a byli nuceni si čas od času pořádně zaběhat.
Jiní vědci ale podotýkají, že stále více lidí je rovněž obézních a vede sedavý způsob života, takže jsou pro ně vlastně tlustí potkani ideálním modelem.
Zdroj: http://www.nature.com/news/2010/100302/full/464019a.html
CAES – Compressed Air Energy Storage, znamená akumulaci energie pomocí stlačeného vzduchu. Právě v této oblasti udělala Čína obrovský krok.
Uzavřené radioaktivní zdroje se denně používají po celém světě v zařízeních k léčbě rakoviny, sterilizaci krve a zdravotních materiálů a k zajištění bezpečnosti potravin.
Vysoko v budově Tokamaku ITER, který se právě staví v jižní Francii, se nacházejí speciální místnosti s citlivou elektronikou.
V moderní medicíně se hojně využívá ionizující záření, jak v diagnostice, tak v terapii. Lékaři a radiační fyzici přesně plánují zákroky a vypočítávají ...
Existuje jaderný reaktor, který vyrobí více paliva, než sám spotřebuje. Zní to jako sci‑fi, ale postavit jej už zkouší lidstvo od padesátých let. Celkem jich postavilo asi 20, ale jen dva jsou v provozu.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.