Jaderná elektrárna Dukovany nese již rok hrdý titul "Ekologický podnik".
Fotogalerie (4)
Směrem k veřejnosti i ke svým zaměstnancům tak deklaruje, že dosáhla jistého standardu v řízení aspektů životního prostředí. Provoz v elektrárně posuzovalo devět auditorů nezávislé nizozemské společnosti Det Norske Veritas, kteří zjišťovali, jak se podniková praxe shoduje s nejrozšířenější a nejuznávanější normou pro životní prostřední v Evropě, Americe i Asii, ISO 14.001.
Tlusté vědecké studie a doklady o nepatrném vlivu podniku na životní prostředí však nikdy nepřesvědčí tak jako obyčejná návštěva elektrárny a jejího okolí. Stačí se jen dívat. Kromě 150 hnízd běžných jiřiček a desítek nikým nelovených zajíců jsou to i zvířata skutečně vzácná. Čápi, volavky, otakárci, rosničky, kudlanky …
V každém provozu, kde se pracuje s radioaktivním materiálem, ať je to nemocnice, pracoviště průmyslové defektoskopie, konzervace uměleckých předmětů nebo jaderná elektrárna, se samozřejmě ostře sleduje úroveň záření. Přísná mezinárodní měření ověřila, že dukovanský personál je při práci v elektrárně ozářen tak málo, že tato úroveň je nejen hluboko pod přípustnými hygienickými limity, ale ve srovnání s tvrdou konkurencí ostatních 440 energetických reaktorů, které jsou v provozu na celé planetě, patří k úplně nejlepším na světě.
Kdybyste si postavili stan v areálu elektrárny (jako že vám to ale nikdo nedovolí) a trvale v něm bydleli, dávka záření, které byste byli vystaveni, se zvýší o stejný díl, jako kdybyste se ve vašem nynějším bydlišti přestěhovali o jedno poschodí výše (kde je vyšší podíl kosmického záření)…
Rosnička zelená (Hyla arborea) je jediným u nás žijícím druhem rosniček. V oblibě má nižší polohy s listnatými lesy. Nejčastěji ji zastihneme sedět na listech nebo větvích stromů a keřů poblíž vodních nádrží, kde ji snadno přehlédneme. Je to drobná žabka, dosahuje velikosti okolo 4 centimetrů. Bývá zeleně zbarvená, ale pomocí barvoměny se dokáže přizpůsobit okolí a změnit barvu od okrové až po tmavě hnědou. Tuhle jsme zastihli u malého jezírka na pozemku JE Dukovany letos v červnu.
Kudlanka nábožná (Mantis religiosa) patří v České republice mezi zvláště chráněné živočichy. Mezi nimi je zařazena do skupiny kriticky ohrožených. Málokterá obec se může pochlubit jejím výskytem. Na pozemku průmyslových podniků je pak její nález zcela unikátní. Můžete ji pozorovat například v Jaderné elektrárně Dukovany.
Historie matematiky se klene přes celá tisíciletí, učí se ji a používají lidé na celé planetě. Nezabránil tomu ani Codex Justinianus, sbírka všech zákonů a nařízení východořímského císaře Justiciána I, podle kterého „Zavrženíhodné umění matematické jest zakázáno především“.
Měří jen 40 centimetrů, ale rozhodně ji nepřehlédnete. Trikoptéru Elektra, kterou na českobudějovické Vysoké škole technické a ekonomické (VŠTE) postavili studenti Jan Večerek a Tomáš Szendrei, pohánějí tři opravdu velmi hlasité rotory.
Jak se obsluha tokamaku dozví, co se děje uvnitř vakuové komory v plazmatu? Prostředníkem mezi plazmatem a obsluhou budou, jako v každém tokamaku, nejrůznější diagnostiky. Vyhodnocovací zařízení obsadilo celé levé křídlo Trojbudoví (Tokamak Complex).
Investice do vodíkových technologií v posledních letech rostou. Loni dosáhly v Evropě rekordních téměř 22 miliard korun a dál se zvyšují. Hlavním cílem je snížit cenu vodíku, což by souběžně s budováním infrastruktury mělo urychlit energetické využití vodíku především v dopravě.
V přehradních nádržích vodních elektráren hluboko v Amazonii hynou statisíce stromů a stávají se tak velkým zdrojem emisí CO2 a metanu, skleníkových plynů.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
