Jaderná elektrárna Dukovany nese již rok hrdý titul "Ekologický podnik".
Fotogalerie (4)
Směrem k veřejnosti i ke svým zaměstnancům tak deklaruje, že dosáhla jistého standardu v řízení aspektů životního prostředí. Provoz v elektrárně posuzovalo devět auditorů nezávislé nizozemské společnosti Det Norske Veritas, kteří zjišťovali, jak se podniková praxe shoduje s nejrozšířenější a nejuznávanější normou pro životní prostřední v Evropě, Americe i Asii, ISO 14.001.
Tlusté vědecké studie a doklady o nepatrném vlivu podniku na životní prostředí však nikdy nepřesvědčí tak jako obyčejná návštěva elektrárny a jejího okolí. Stačí se jen dívat. Kromě 150 hnízd běžných jiřiček a desítek nikým nelovených zajíců jsou to i zvířata skutečně vzácná. Čápi, volavky, otakárci, rosničky, kudlanky …
V každém provozu, kde se pracuje s radioaktivním materiálem, ať je to nemocnice, pracoviště průmyslové defektoskopie, konzervace uměleckých předmětů nebo jaderná elektrárna, se samozřejmě ostře sleduje úroveň záření. Přísná mezinárodní měření ověřila, že dukovanský personál je při práci v elektrárně ozářen tak málo, že tato úroveň je nejen hluboko pod přípustnými hygienickými limity, ale ve srovnání s tvrdou konkurencí ostatních 440 energetických reaktorů, které jsou v provozu na celé planetě, patří k úplně nejlepším na světě.
Kdybyste si postavili stan v areálu elektrárny (jako že vám to ale nikdo nedovolí) a trvale v něm bydleli, dávka záření, které byste byli vystaveni, se zvýší o stejný díl, jako kdybyste se ve vašem nynějším bydlišti přestěhovali o jedno poschodí výše (kde je vyšší podíl kosmického záření)…
Rosnička zelená (Hyla arborea) je jediným u nás žijícím druhem rosniček. V oblibě má nižší polohy s listnatými lesy. Nejčastěji ji zastihneme sedět na listech nebo větvích stromů a keřů poblíž vodních nádrží, kde ji snadno přehlédneme. Je to drobná žabka, dosahuje velikosti okolo 4 centimetrů. Bývá zeleně zbarvená, ale pomocí barvoměny se dokáže přizpůsobit okolí a změnit barvu od okrové až po tmavě hnědou. Tuhle jsme zastihli u malého jezírka na pozemku JE Dukovany letos v červnu.
Kudlanka nábožná (Mantis religiosa) patří v České republice mezi zvláště chráněné živočichy. Mezi nimi je zařazena do skupiny kriticky ohrožených. Málokterá obec se může pochlubit jejím výskytem. Na pozemku průmyslových podniků je pak její nález zcela unikátní. Můžete ji pozorovat například v Jaderné elektrárně Dukovany.
Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.
Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.
Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.
MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně ...
Závislost na počasí je největším problémem větrných elektráren nejen z hlediska jejich vlivu na stabilitu elektrizační soustavy, ale také z pohledu celkové i provozní ekonomiky. Když vítr nefouká, elektrárna nejen že nevyrábí, což dělá problémy v přenosové síti, ale ani nevydělává.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
