Základním zdrojem tepla pro řadu experimentů s teplem je kahan, nejlépe plynový. Docela dobře ho nahradí plynový turistický vařič. Pro většinu drobných experimentů postačí lihový kahan. Malé skleněné kahánky na líh lze koupit ve zdravotnických potřebách, můžete si je však také udělat sami.
Fotogalerie (2)
Výroba není složitá. Základem je malá sklenička od zavařeniny se šroubovacím víčkem. Do víčka vyvrtejte otvor, do kterého zapájíte cínem kousek měděné nebo mosazné trubičky. Její délka by měla být asi 2 cm a průměr 5 mm. Můžete ji odříznout z vypsané velkoobsahové náplně do propisovačky. Pokud nemáte možnost pájet, opatřete si trubičku s vnějším závitem a k víčku ji přišroubujte dvěma matkami. Vhodnou trubičku můžete získat třeba ze starého lustru.
Vnitřkem protáhněte knot z bavlněného provázku. Vhodná je rozpletená prádelní šňůra nebo v nouzi do ruličky stočený kousek bavlněné látky. Naplňte skleničku lihem na pálení, prodává se v drogerii.
Takto vyrobený lihový hořáček umožní většinu prací, ke kterým potřebujete otevřený oheň. Lze na něm ohřívat předměty, žíhat dráty, tavit olovo na lžičce nebo ohýbat skleněné trubičky. Pro větší výkony je třeba použít širší trubičku s knotem o větším průměru, nebo vybavit kahan více trubičkami.
Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.
Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.
Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.
MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně ...
Závislost na počasí je největším problémem větrných elektráren nejen z hlediska jejich vlivu na stabilitu elektrizační soustavy, ale také z pohledu celkové i provozní ekonomiky. Když vítr nefouká, elektrárna nejen že nevyrábí, což dělá problémy v přenosové síti, ale ani nevydělává.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
