Vertikální panely míří na česká pole a rozšiřují možnosti agrovoltaiky
Agrovoltaika je poměrně mladé odvětví, které nabízí využití obnovitelných zdrojů energie – solárních panelů – v zemědělství, přímo „v polních podmínkách“.
Věřili byste, že jednoduchý pokus – první stupeň ke genotechnologiím – si můžete udělat i doma? Postupujte podle návodu a odměnou vám bude pohled na skutečnou deoxyribonukleovou kyselinu, která kóduje živý organismus.
1. vezměte libovolný biologický materiál (např. zelený hrášek, cibuli, špenát, kuřecí játra, atp.) v množství asi 100 ml, přidejte špetku kuchyňské soli (stačí méně než 1/8 lžičky), asi 200 ml studené vody a dobře rozmixujte. Mixer oddělil jednotlivé buňky biologického materiálu od sebe.
2. Nalijte vzniklou „polévku“ do skleničky a přidejte kapalný detergent v objemu asi 1/6 celkového množství (asi 2 polévkové lžíce). Může to být libovolný prostředek na mytí nádobí, např. Jar, Pur, apod. Dobře rozmíchejte a nechte v klidu asi 5–10 minut. Ze směsi odlijte do zkumavky, do cca 1/3 výšky. Detergent naruší buněčné stěny a stěny buněčných jader.
3. Do zkumavky přidejte pár kapek enzymu. Potřebný enzym obsahuje např. kapalina na čištění kontaktních čoček nebo čistý ananasový džus. Zamíchejte velmi jemně a opatrně – nyní už máte ve zkumavce vlákna DNA a hrubým mícháním by se polámala. Enzym oddělí DNA od ostatního buněčného materiálu.
4. Opatrně po skle přilejte do zkumavky alkohol – 70–95% isopropyl nebo etylalkohol (stačí denaturovaný líh) tak, aby vytvořil nad směsí vrstvu o přibližně stejné tloušťce. Nemíchejte! Po chvilce se začne do alkoholové vrstvy oddělovat DNA. Opatrně pinzetou nebo háčkem můžete pomoci vytahovat vlákna do horní čiré vrstvy.
Ano, ten bělavý chuchvalec nitek – to je DNA organismu, který byl na počátku vašeho pokusu. Gratulujeme! Je možné ji vzít a začít s ní experimentovat. Například oddělovat její jednotlivé frakce elektroforézou, barvit ji, atd. Ale to už je jiný pokus, který vyžaduje laboratorní vybavení.
Agrovoltaika je poměrně mladé odvětví, které nabízí využití obnovitelných zdrojů energie – solárních panelů – v zemědělství, přímo „v polních podmínkách“.
Kybernetická kriminalita se v posledních letech stále častěji zaměřuje na školská zařízení. Přestože základní a střední školy disponují desítkami počítačů ...
Nobelovu cenu za chemii za rok 2025 získali Susumu Kitagawa z Kjótské univerzity v Japonsku, Richard Robson z Melbournské univerzity v Austrálii a Omar M. Yaghi z Kalifornské univerzity v Berkeley.
Čeština nepatří k nejrozšířenějším jazykům, ale přesto se několik českých výrazů stalo doslova mezinárodními (např.
Dne 26. ledna 2026 zemřel v 91 letech ruský fyzik, který se zasloužil nejen o několik ruských tokamaků (včetně T-1, který dnes slouží na FJFI ČVUT pod jménem Golem), ale i o samotný ITER, největší ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.