Věřili byste, že jednoduchý pokus – první stupeň ke genotechnologiím – si můžete udělat i doma? Postupujte podle návodu a odměnou vám bude pohled na skutečnou deoxyribonukleovou kyselinu, která kóduje živý organismus.
Fotogalerie (1)
1. vezměte libovolný biologický materiál (např. zelený hrášek, cibuli, špenát, kuřecí játra, atp.) v množství asi 100 ml, přidejte špetku kuchyňské soli (stačí méně než 1/8 lžičky), asi 200 ml studené vody a dobře rozmixujte. Mixer oddělil jednotlivé buňky biologického materiálu od sebe.
2. Nalijte vzniklou „polévku“ do skleničky a přidejte kapalný detergent v objemu asi 1/6 celkového množství (asi 2 polévkové lžíce). Může to být libovolný prostředek na mytí nádobí, např. Jar, Pur, apod. Dobře rozmíchejte a nechte v klidu asi 5–10 minut. Ze směsi odlijte do zkumavky, do cca 1/3 výšky. Detergent naruší buněčné stěny a stěny buněčných jader.
3. Do zkumavky přidejte pár kapek enzymu. Potřebný enzym obsahuje např. kapalina na čištění kontaktních čoček nebo čistý ananasový džus. Zamíchejte velmi jemně a opatrně – nyní už máte ve zkumavce vlákna DNA a hrubým mícháním by se polámala. Enzym oddělí DNA od ostatního buněčného materiálu.
4. Opatrně po skle přilejte do zkumavky alkohol – 70–95% isopropyl nebo etylalkohol (stačí denaturovaný líh) tak, aby vytvořil nad směsí vrstvu o přibližně stejné tloušťce. Nemíchejte! Po chvilce se začne do alkoholové vrstvy oddělovat DNA. Opatrně pinzetou nebo háčkem můžete pomoci vytahovat vlákna do horní čiré vrstvy.
Ano, ten bělavý chuchvalec nitek – to je DNA organismu, který byl na počátku vašeho pokusu. Gratulujeme! Je možné ji vzít a začít s ní experimentovat. Například oddělovat její jednotlivé frakce elektroforézou, barvit ji, atd. Ale to už je jiný pokus, který vyžaduje laboratorní vybavení.
Právě před šedesáti lety byly shromážděny úplně první vzorky dešťové vody pro Globální síť izotopů ve srážkách (Global Network of Isotopes in Precipitation, GNIP). Věda o hydrologii izotopů teprve podnikla první kroky. Jak vlastně GNIP vznikl, jak se vyvíjel a jak se dnes používá?
Hlavní město Praha začne pro splachování komunikací a zvlhčování vzduchu v letních měsících v centru města využívat průsakovou vodu ze své kolektorové sítě. První čerpací zařízení napojené na podzemní rezervoár na průsakovou vodu vzniklo pod Uhelným trhem.
Modernizovat zařízení a přitom o jednotky MWe zvýšit výkon druhého bloku elektrárny Temelín mají zajistit nové separátory vlhkosti v nejaderné části elektrárny. První z nich dorazil do Temelína z Bratislavy 9. května 2020. Přeprava více než stotřicetitunového nákladu přes české území trvala pět dní.
Organizátoři zvou na tradiční studentskou vědeckou konferenci pořádanou Fakultou jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT v Praze s podporou Mladé generace České nukleární společnosti zaměřenou na jaderné inženýrství a související obory, pojmenovanou po profesorovi Čestmírovi Šimáně.
Spojené státy pojaly ušlechtilý úmysl být první zemí na světě, která postaví termojadernou elektrárnu! Ve světle poněkud rozpačitého přístupu státních institucí USA k termojaderné fúzi v minulosti musí mnohého odvážná myšlenka překvapit. Ovšem v poslední době se blýskalo na lepší časy.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
