Obnovitelné zdroje

Článků v rubrice: 227

Holub vrká, trkač trká

Wikipedie na téma vodního trkače uvádí: “Vodní trkač je jednoduché vodní čerpadlo, poháněné vodou. Využívá energii proudící vody. Proud vody je pravidelně uzavírán trkacím ventilem. Vzniklé rázy slouží k čerpání vody přes výtlačný ventil do výšky několikanásobně vyšší, než je rozdíl hladin vody, která trkač pohání.“ Na internetu však najdeme na toto téma i značně poetičtější vysvětlení: „Trkač není zařízení, které si člověk koupí (nebo postaví), spustí a jde pryč. Trkač je jako umělecký hudební nástroj. Je třeba mu věnovat čas a pečlivě jej naladit na podmínky, v nichž má fungovat. Dobře se vám za to odmění. Je-li provozován sezónně, je třeba mu věnovat péči i „po koncertě” a pečlivě jej uložit. Je to úžasné zařízení. Vydržím dlouhé minuty sedět v lese u potoka a pozorovat rytmický koncert běžícího trkače, doprovázený šuměním mohutného vějíře rozstřikované vody. Je to skoro tak uklidňující, jako pověstné pozorování rybiček v akváriu.“ http://www.pterodactylus.cz/trkac2005.php

Fotogalerie (1)
Princip trkače

Z historie trkače
Trkač vynalezl na sklonku života Joseph Michel Montgolfier z francouzského Lyonu. Ano, jde o jednoho z bratrů, díky kterým dnes létají horkovzdušné balóny. Byl v té době veřejností považován za blázna a podivína, když dlouhé měsíce bádal nad tak „banální” maličkostí, jakou je trkací ventil. Dobře však věděl, co dělá.
První trkač do Českých zemí přivezl v roce 1834 z Paříže obchodník Prudent Voizot pro Luise Rohana. Byl určen pro vodovod vedoucí z říčky Mohelky na zámek Sychrov.

Princip
A jak trkač funguje? V podstatě dost jednoduše - na principu vodního rázu, který vzniká v potrubí s proudící kapalinou, když proud náhle zastavíme. Náhlým nárůstem tlaku je možno dopravovat vodu do výše položeného místa, než je spád, na kterém trkač pracuje.
Voda přitéká k trkači potrubím. Trkací ventil je zatížen závažím o něco více, než je hydrostatický tlak vody v potrubí. Trkací ventil klesne a otevře odtok vody. Voda začíná v potrubí proudit, pozvolna získává na rychlosti. Plochý talířek trkacího ventilu klade jejímu proudění odpor. Tak se stane, že voda při určité rychlosti strhne talířek ventilu sebou a přirazí ho do sedla. Konec potrubí je znenadání uzavřen. Voda v potrubí má však setrvačnost a pohybovou energii: proudí dál. Před trkacím ventilem značně naroste tlak. V tom okamžiku tlak nadzdvihne výtlačný ventil a voda začne proudit do větrníku, kde stlačuje vzduch. Pohybová energie tekoucí vody se mění na jinou energii – dílem na potenciální energii vody ve větrníku, ale hlavně tlakovou energii stlačovaného vzduchu. Za okamžik se však pohybová energie vodního sloupce v přívodním potrubí vyčerpá. Voda přestává proudit do větrníku. Výtlačný ventil se vlastní váhou uzavírá. Stlačený vzduch ve větrníku vytlačuje nashromážděnou vodu do výše položeného vodojemu. Mezitím se voda v přívodním potrubí zcela zastavila, tlakový ráz zanikl. Na uzavřený trkací ventil již nepůsobí rychlost proudící vody. Samotný hydrostatický tlak v potrubí neudrží jeho talířek přitlačený do sedla. Ventil pod váhou závaží klesá a otevírá vodě volný odtok do odpadního kanálu. Voda z klidu začíná opět proudit přívodním potrubím. Zrychluje se, až pojednou strhne sebou i talířek trkacího ventilu. Nastává další vodní ráz a situace se periodicky opakuje.

Značná část vody se obětuje na to, aby sloupec vody v potrubí získal náležitou rychlost. Voda se do větrníku čerpá jen po krátký okamžik, kdy je po prudkém uzavření tlak vodního rázu v potrubí vyšší než tlak ve větrníku. Zařízení nemá proto nijak zvlášť vysokou účinnost, ale to nebývá podstatné v potůčku, kde je proudící voda k dispozici zdarma.

Půvab jednoduchosti aneb udělej si sám, to zvládneš
I přes poměrně malou účinnost patří trkač ke spolehlivým čerpacím zařízením, protože se u něho nevyskytují otáčející se části, které by bylo nutné mazat.

  • Trkač může pracovat od spádu H 1 minimálně 1 metr (optimálně od 2 metrů).
  • Trkač klasické konstrukce vytlačí vodu maximálně do 25násobku původního spádu.
  • Trkač je citlivý na písek a nečistoty, které za provozu vytloukají sedla ventilů. Před trkačem proto musí být zařazen lapač písku a jemné česle.
  • Vzduch ve větrníku je nutné nejméně jednou za 14 dní doplnit pumpičkou, protože se pod tlakem částečně rozpouští ve vodě.

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Odhalení toxického spolujezdce

Legenda praví, že královna ze Sáby, jejíž říše se rozkládala od dnešního Jemenu až po Etiopii, milovala pistácie. Tak hluboce, že zakázala běžným občanům jejich pěstování ...

Tábor "Výfuk" mezi hvězdami

„Ať vás provází Síla“, znělo pravidelně po dva týdny na přelomu července a srpna v Mařenicích v Lužických horách. V malé vísce se totiž konal již třináctý ...

Umělá inteligence mezi nadšením a střízlivou vírou

Umělá inteligence se rychle prosazuje i v oborech, kde by ji ještě před pár lety nikdo nečekal. Od role výčepních na festivalech až po rozhodování o postřicích v zemědělství.

Jakou barvu má měsíční světlo?

Modrý měsíc, krvavý měsíc a medový měsíc – tak se nám jeví náš satelit ze Země. Měnící se odstín Měsíce má svůj základ ve vědě – v optice.

Netstalking – internetová archeologie

Přemýšleli jste někdy, co se skrývá za známými webovými stránkami, které denně navštěvujete? Kolik „věcí“ je vůbec na internetu? Je toho mnohem víc, než si myslíte!

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail