V Temelíně testují autonomní drony
V temelínské jaderné elektrárně zkoušejí energetici využití autonomních dronů pro inspekce technologií v obtížně přístupných prostorách.
Wikipedie na téma vodního trkače uvádí: “Vodní trkač je jednoduché vodní čerpadlo, poháněné vodou. Využívá energii proudící vody. Proud vody je pravidelně uzavírán trkacím ventilem. Vzniklé rázy slouží k čerpání vody přes výtlačný ventil do výšky několikanásobně vyšší, než je rozdíl hladin vody, která trkač pohání.“ Na internetu však najdeme na toto téma i značně poetičtější vysvětlení: „Trkač není zařízení, které si člověk koupí (nebo postaví), spustí a jde pryč. Trkač je jako umělecký hudební nástroj. Je třeba mu věnovat čas a pečlivě jej naladit na podmínky, v nichž má fungovat. Dobře se vám za to odmění. Je-li provozován sezónně, je třeba mu věnovat péči i „po koncertě” a pečlivě jej uložit. Je to úžasné zařízení. Vydržím dlouhé minuty sedět v lese u potoka a pozorovat rytmický koncert běžícího trkače, doprovázený šuměním mohutného vějíře rozstřikované vody. Je to skoro tak uklidňující, jako pověstné pozorování rybiček v akváriu.“ http://www.pterodactylus.cz/trkac2005.php
Z historie trkače
Trkač vynalezl na sklonku života Joseph Michel Montgolfier z francouzského Lyonu. Ano, jde o jednoho z bratrů, díky kterým dnes létají horkovzdušné balóny. Byl v té době veřejností považován za blázna a podivína, když dlouhé měsíce bádal nad tak „banální” maličkostí, jakou je trkací ventil. Dobře však věděl, co dělá.
První trkač do Českých zemí přivezl v roce 1834 z Paříže obchodník Prudent Voizot pro Luise Rohana. Byl určen pro vodovod vedoucí z říčky Mohelky na zámek Sychrov.
Princip
A jak trkač funguje? V podstatě dost jednoduše - na principu vodního rázu, který vzniká v potrubí s proudící kapalinou, když proud náhle zastavíme. Náhlým nárůstem tlaku je možno dopravovat vodu do výše položeného místa, než je spád, na kterém trkač pracuje.
Voda přitéká k trkači potrubím. Trkací ventil je zatížen závažím o něco více, než je hydrostatický tlak vody v potrubí. Trkací ventil klesne a otevře odtok vody. Voda začíná v potrubí proudit, pozvolna získává na rychlosti. Plochý talířek trkacího ventilu klade jejímu proudění odpor. Tak se stane, že voda při určité rychlosti strhne talířek ventilu sebou a přirazí ho do sedla. Konec potrubí je znenadání uzavřen. Voda v potrubí má však setrvačnost a pohybovou energii: proudí dál. Před trkacím ventilem značně naroste tlak. V tom okamžiku tlak nadzdvihne výtlačný ventil a voda začne proudit do větrníku, kde stlačuje vzduch. Pohybová energie tekoucí vody se mění na jinou energii – dílem na potenciální energii vody ve větrníku, ale hlavně tlakovou energii stlačovaného vzduchu. Za okamžik se však pohybová energie vodního sloupce v přívodním potrubí vyčerpá. Voda přestává proudit do větrníku. Výtlačný ventil se vlastní váhou uzavírá. Stlačený vzduch ve větrníku vytlačuje nashromážděnou vodu do výše položeného vodojemu. Mezitím se voda v přívodním potrubí zcela zastavila, tlakový ráz zanikl. Na uzavřený trkací ventil již nepůsobí rychlost proudící vody. Samotný hydrostatický tlak v potrubí neudrží jeho talířek přitlačený do sedla. Ventil pod váhou závaží klesá a otevírá vodě volný odtok do odpadního kanálu. Voda z klidu začíná opět proudit přívodním potrubím. Zrychluje se, až pojednou strhne sebou i talířek trkacího ventilu. Nastává další vodní ráz a situace se periodicky opakuje.
Značná část vody se obětuje na to, aby sloupec vody v potrubí získal náležitou rychlost. Voda se do větrníku čerpá jen po krátký okamžik, kdy je po prudkém uzavření tlak vodního rázu v potrubí vyšší než tlak ve větrníku. Zařízení nemá proto nijak zvlášť vysokou účinnost, ale to nebývá podstatné v potůčku, kde je proudící voda k dispozici zdarma.
Půvab jednoduchosti aneb udělej si sám, to zvládneš
I přes poměrně malou účinnost patří trkač ke spolehlivým čerpacím zařízením, protože se u něho nevyskytují otáčející se části, které by bylo nutné mazat.
V temelínské jaderné elektrárně zkoušejí energetici využití autonomních dronů pro inspekce technologií v obtížně přístupných prostorách.
Pietro Barabashi, generální ředitel mezinárodního projektu ITER, který ve Francii buduje fúzní reaktor, vypráví o nekonečně náročném procesu výstavby.
Skupina ČEZ otevřela v Málkově u Chomutova moderní dispečerské centrum pro řízení obnovitelných zdrojů energie. Počítá se s tím, že do portfolia výroben ovládaných ...
„Bez energetické bezpečnosti není žádná bezpečnost,“ takto shrnuje Dr. William Gillett, ředitel energetického programu EASAC, zprávu Zabezpečení udržitelných energetických zásob.
Návštěvníkům horní nádrže vodní přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně se v druhé polovině května a první půli června naskytla neobvyklá příležitost ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.