Od Londýna po Ósaku: Příběhy EXPO pavilonů, které našly nový domov
Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.
Celá Evropa má instalováno ve větrné energetice 56 535 MW (to je jako 56,5 temelínských reaktorů), vyrábí z ní však jen 119 miliard kWh elektrické energie (2007), což je jen 4x víc, než vyrobí Dukovany a Temelín za rok.
Největší instalovaný výkon ve větru má Německo – 22 000 MW, druhé je Španělsko s 15 000 MW, V České republice je to 116 MW. Rakousko, které má instalováno 981 MW ve větrných turbínách, vyrábí z větru jen 3 % celkové spotřeby elektřiny v zemi.
Investice do nových větrných parků v Evropě dosáhly vloni 13 miliard eur.
Díky rozvoji větrné energetiky se snížily náklady na výrobu jedné kilowatthodiny z 15-20 eurocentů v 80. letech minulého století na současných 6-8 eurocentů. Ve většině zejména vnitrozemských států s malým množstvím vhodných lokalit, jako je například Česká republika, si vítr zachová roli doplňkového zdroje; přesto i tam má výstavba větrných parků slibnou perspektivu zejména díky společenské podpoře obnovitelné energetiky.
Země / Výkon v MW
Česká republika: 116
Belgie: 287
Bulharsko: 70
Dánsko: 3 125
Estonsko: 58
Finsko: 100
Francie: 2 454
Irsko: 805
Itálie: 2 726
Kypr: 0
Litva: 50
Lotyšsko: 27
Lucembursko: 35
Maďarsko: 65
Malta: 0
Německo: 22 247
Nizozemí: 1 746
Polsko: 276
Portugalsko: 2 150
Rakousko: 981,5
Rumunsko: 8
Řecko: 871
Slovensko: 5
Slovinsko: 0
Španělsko: 15 145
Švédsko: 788
Velká Británie: 2 389
Celkem EU-12: 675
Celkem EU-15: 55 860
Celkem EU-27: 56 535
Zdroj: EWEA
Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.
Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta.
Polovinu obyvatel hlavního města hřeje už 30 let teplo vyrobené v místě u soutoku Labe s Vltavou. Provoz napaječe Mělník – Praha byl zahájen v roce 1995. Do roku 2030 projde celá lokalita Mělník zásadní proměnou.
Přesně 168 speciálních čidel instalovali technici ÚJV Řež na kontejnmenty (ochranné budovy kolem reaktorů) v Jaderné elektrárně Temelín.
Co uděláme, když se projeví nejhorší dopady klimatických změn? Způsobí klimatické změny masovou lidskou migraci? Autorka Susannah Fisher, která vede mezinárodní výzkumný ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.