Obnovitelné zdroje

Článků v rubrice: 192

Pár čísel o větrné energetice

Celá Evropa má instalováno ve větrné energetice 56 535 MW (to je jako 56,5 temelínských reaktorů), vyrábí z ní však jen 119 miliard kWh elektrické energie (2007), což je jen 4x víc, než vyrobí Dukovany a Temelín za rok.

Fotogalerie (1)
Příklad praktické aplikace: Solární komín FSI VUT Brno (výška 3 m, plocha solárního kolektoru 2 x 1,2m2)

Největší instalovaný výkon ve větru má Německo – 22 000 MW, druhé je Španělsko s 15 000 MW, V České republice je to 116 MW. Rakousko, které má instalováno 981 MW ve větrných turbínách, vyrábí z větru jen 3 % celkové spotřeby elektřiny v zemi.
Investice do nových větrných parků v Evropě dosáhly vloni 13 miliard eur.
Díky rozvoji větrné energetiky se snížily náklady na výrobu jedné kilowatthodiny z 15-20 eurocentů v 80. letech minulého století na současných 6-8 eurocentů. Ve většině zejména vnitrozemských států s malým množstvím vhodných lokalit, jako je například Česká republika, si vítr zachová roli doplňkového zdroje; přesto i tam má výstavba větrných parků slibnou perspektivu zejména díky společenské podpoře obnovitelné energetiky.

Země / Výkon v MW
Česká republika: 116
Belgie: 287
Bulharsko: 70
Dánsko: 3 125
Estonsko: 58
Finsko: 100
Francie: 2 454
Irsko: 805
Itálie: 2 726
Kypr: 0
Litva: 50
Lotyšsko: 27
Lucembursko: 35
Maďarsko: 65
Malta: 0
Německo: 22 247
Nizozemí: 1 746
Polsko: 276
Portugalsko: 2 150
Rakousko: 981,5
Rumunsko: 8
Řecko: 871
Slovensko: 5
Slovinsko: 0
Španělsko: 15 145
Švédsko: 788
Velká Británie: 2 389
Celkem EU-12: 675
Celkem EU-15: 55 860
Celkem EU-27: 56 535

Zdroj: EWEA

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Jak jste na tom s informační gramotností?

Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.

Cyklické změny teploty na Zemi

Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.

Záhadný lidský mikrobiom

Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.

MAAE zveřejnila nové odhady vývoje jaderné energetiky do roku 2050

MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně ...

Vyřeší největší problém větrných elektráren pojišťovny?

Závislost na počasí je největším problémem větrných elektráren nejen z hlediska jejich vlivu na stabilitu elektrizační soustavy, ale také z pohledu celkové i provozní ekonomiky. Když vítr nefouká, elektrárna nejen že nevyrábí, což dělá problémy v přenosové síti, ale ani nevydělává.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail