Obnovitelné zdroje

Článků v rubrice: 189

Pár čísel o větrné energetice

Celá Evropa má instalováno ve větrné energetice 56 535 MW (to je jako 56,5 temelínských reaktorů), vyrábí z ní však jen 119 miliard kWh elektrické energie (2007), což je jen 4x víc, než vyrobí Dukovany a Temelín za rok.

Fotogalerie (1)
Příklad praktické aplikace: Solární komín FSI VUT Brno (výška 3 m, plocha solárního kolektoru 2 x 1,2m2)

Největší instalovaný výkon ve větru má Německo – 22 000 MW, druhé je Španělsko s 15 000 MW, V České republice je to 116 MW. Rakousko, které má instalováno 981 MW ve větrných turbínách, vyrábí z větru jen 3 % celkové spotřeby elektřiny v zemi.
Investice do nových větrných parků v Evropě dosáhly vloni 13 miliard eur.
Díky rozvoji větrné energetiky se snížily náklady na výrobu jedné kilowatthodiny z 15-20 eurocentů v 80. letech minulého století na současných 6-8 eurocentů. Ve většině zejména vnitrozemských států s malým množstvím vhodných lokalit, jako je například Česká republika, si vítr zachová roli doplňkového zdroje; přesto i tam má výstavba větrných parků slibnou perspektivu zejména díky společenské podpoře obnovitelné energetiky.

Země / Výkon v MW
Česká republika: 116
Belgie: 287
Bulharsko: 70
Dánsko: 3 125
Estonsko: 58
Finsko: 100
Francie: 2 454
Irsko: 805
Itálie: 2 726
Kypr: 0
Litva: 50
Lotyšsko: 27
Lucembursko: 35
Maďarsko: 65
Malta: 0
Německo: 22 247
Nizozemí: 1 746
Polsko: 276
Portugalsko: 2 150
Rakousko: 981,5
Rumunsko: 8
Řecko: 871
Slovensko: 5
Slovinsko: 0
Španělsko: 15 145
Švédsko: 788
Velká Británie: 2 389
Celkem EU-12: 675
Celkem EU-15: 55 860
Celkem EU-27: 56 535

Zdroj: EWEA

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Černá smrt gumy a jak jí čelit

Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.

Z historie i současnosti vynálezů a jejich ochrany

Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.

Jak vyčíslit ekonomické přínosy jádra? A co na to evropský jaderný průmysl?

Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.

Astronauti se pořád ptali: Jak se daří myškám?

Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 11 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.

Irský matematik a fyzik George Gabriel Stokes

Světlo je jeden z nejúžasnějších přírodních jevů a pro život člověka má zásadní význam. Je pro nás nejen hlavním prostředkem poznávání světa a vesmíru, ale i zdrojem emocí, je obdivováno a zkoumáno uměním i vědou. Optika, nauka o světle, je vlastně nejstarší částí fyziky.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail