Jakou barvu má měsíční světlo?
Modrý měsíc, krvavý měsíc a medový měsíc – tak se nám jeví náš satelit ze Země. Měnící se odstín Měsíce má svůj základ ve vědě – v optice.
Celá Evropa má instalováno ve větrné energetice 56 535 MW (to je jako 56,5 temelínských reaktorů), vyrábí z ní však jen 119 miliard kWh elektrické energie (2007), což je jen 4x víc, než vyrobí Dukovany a Temelín za rok.
Největší instalovaný výkon ve větru má Německo – 22 000 MW, druhé je Španělsko s 15 000 MW, V České republice je to 116 MW. Rakousko, které má instalováno 981 MW ve větrných turbínách, vyrábí z větru jen 3 % celkové spotřeby elektřiny v zemi.
Investice do nových větrných parků v Evropě dosáhly vloni 13 miliard eur.
Díky rozvoji větrné energetiky se snížily náklady na výrobu jedné kilowatthodiny z 15-20 eurocentů v 80. letech minulého století na současných 6-8 eurocentů. Ve většině zejména vnitrozemských států s malým množstvím vhodných lokalit, jako je například Česká republika, si vítr zachová roli doplňkového zdroje; přesto i tam má výstavba větrných parků slibnou perspektivu zejména díky společenské podpoře obnovitelné energetiky.
Země / Výkon v MW
Česká republika: 116
Belgie: 287
Bulharsko: 70
Dánsko: 3 125
Estonsko: 58
Finsko: 100
Francie: 2 454
Irsko: 805
Itálie: 2 726
Kypr: 0
Litva: 50
Lotyšsko: 27
Lucembursko: 35
Maďarsko: 65
Malta: 0
Německo: 22 247
Nizozemí: 1 746
Polsko: 276
Portugalsko: 2 150
Rakousko: 981,5
Rumunsko: 8
Řecko: 871
Slovensko: 5
Slovinsko: 0
Španělsko: 15 145
Švédsko: 788
Velká Británie: 2 389
Celkem EU-12: 675
Celkem EU-15: 55 860
Celkem EU-27: 56 535
Zdroj: EWEA
Modrý měsíc, krvavý měsíc a medový měsíc – tak se nám jeví náš satelit ze Země. Měnící se odstín Měsíce má svůj základ ve vědě – v optice.
Přemýšleli jste někdy, co se skrývá za známými webovými stránkami, které denně navštěvujete? Kolik „věcí“ je vůbec na internetu? Je toho mnohem víc, než si myslíte!
V červenci se v severočeském Sokolově objevil argentinský filmový štáb, který natočil první záběry celovečerního dokumentu jménem Huemul.
Vědci vyvinuli nový model strojového učení pro predikci mikrobiální zátěže — hustoty mikroorganismů v našich střevech — a použili ho k prokázání, jak důležitou roli hraje ...
Mohl by mozek někdy existovat samostatně, odděleně od těla nebo nezávisle na něm? Filozofové se dlouho zamýšleli nad takovými scénáři „mozku v nádobě“ a ptali se, zda by izolovaný ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.