Data z mizejícího ledovce
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Celá Evropa má instalováno ve větrné energetice 56 535 MW (to je jako 56,5 temelínských reaktorů), vyrábí z ní však jen 119 miliard kWh elektrické energie (2007), což je jen 4x víc, než vyrobí Dukovany a Temelín za rok.
Největší instalovaný výkon ve větru má Německo – 22 000 MW, druhé je Španělsko s 15 000 MW, V České republice je to 116 MW. Rakousko, které má instalováno 981 MW ve větrných turbínách, vyrábí z větru jen 3 % celkové spotřeby elektřiny v zemi.
Investice do nových větrných parků v Evropě dosáhly vloni 13 miliard eur.
Díky rozvoji větrné energetiky se snížily náklady na výrobu jedné kilowatthodiny z 15-20 eurocentů v 80. letech minulého století na současných 6-8 eurocentů. Ve většině zejména vnitrozemských států s malým množstvím vhodných lokalit, jako je například Česká republika, si vítr zachová roli doplňkového zdroje; přesto i tam má výstavba větrných parků slibnou perspektivu zejména díky společenské podpoře obnovitelné energetiky.
Země / Výkon v MW
Česká republika: 116
Belgie: 287
Bulharsko: 70
Dánsko: 3 125
Estonsko: 58
Finsko: 100
Francie: 2 454
Irsko: 805
Itálie: 2 726
Kypr: 0
Litva: 50
Lotyšsko: 27
Lucembursko: 35
Maďarsko: 65
Malta: 0
Německo: 22 247
Nizozemí: 1 746
Polsko: 276
Portugalsko: 2 150
Rakousko: 981,5
Rumunsko: 8
Řecko: 871
Slovensko: 5
Slovinsko: 0
Španělsko: 15 145
Švédsko: 788
Velká Británie: 2 389
Celkem EU-12: 675
Celkem EU-15: 55 860
Celkem EU-27: 56 535
Zdroj: EWEA
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.
Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...
Můžeme zastavit hackery, kteří loví vše od vojenských tajemství po bankovní informace? Až se kvantové počítače stanou samozřejmostí, současné kryptografické systémy zastarají.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.