Obnovitelné zdroje

Článků v rubrice: 196

Solární cyklostezka

Pionýrskou koncepci výroby elektřiny „ze silnice“ představí firma SolaRoad 14. dubna 2016 na veletrhu inovací Innovation Expo v Amsterdamu. Jen několik dní předtím – 29. března – podepsala s agenturou pro výstavbu a údržbu kalifornských dálnic Caltrans dohodu o spolupráci na využití dopravních cest jako obřích solárních panelů. Navrženou lokalitou pro realizaci projektu SolaRoad je Lebec, Kern County v Kalifornii. Co stojí za úspěchem relativně malé severoholandské firmy? První solární cesta – cyklostezka, kterou otevřela v listopadu 2014 v městě Krommenie, jen za první rok vyrobila na 70 metrech 9 800 kWh elektřiny, tedy dost na to, aby zásobovala po celý rok tři domácnosti.

Fotogalerie (4)
Pokládání betonových fotovoltaických modulů na solární stezku (Credit SolaRoad Netherlands)

Projekt je unikátním konceptem přeměny slunečního světla na elektřinu využitím povrchů silnic a dálnic, které pokrývají značnou část území zejména v průmyslově vyspělých státech. Vyrobená elektřina může sloužit k osvětlení cest, napájení silničních dopravních systémů, elektrických aut nebo pro domácnosti.

Nápad

Proč zastavovat solárními panely úrodnou půdu, když můžeme využít povrch, po kterém jezdíme a šlapeme? K uskutečnění nápadu se v roce 2009 spojily nezávislá výzkumná organizace TNO, provincie Severního Holandska jako zástupce státu, stavební firma Ooms Civiel a poskytovatel technických služeb Imtech coby zástupci průmyslu, a vytvořily firmu SolaRoad. Vědecký pracovník TNO Sten de Wit řekl: „Může to být přelom v chápání a využití obnovitelných zdrojů. Využití silničních povrchů se může vyvinout v systém, který bude zásobovat elektřinou elektromobily. Představte si: elektřina se bude vyrábět přímo tam, kde se bude využívat. Je to velký krok k energeticky neutrálním dopravním systémům.“

Technologie

SolaRoad vyvinula prefabrikované desky, které se skládají z betonových modulů 2,5 x 3,5 metru pokrytých krystalickými křemíkovými fotovoltaickými články a opatřených na povrchu průhlednou vrstvou skla silnou asi jeden centimetr. Vrchní vrstva musí propouštět sluneční paprsky a zároveň musí co nejlépe odpuzovat prach a jiné nečistoty. Zároveň nesmí klouzat, oslňovat odraženým světlem, musí vydržet pád těžkých těles a být dostatečně pevná tak, aby zajistila dostatečnou bezpečnost provozu komunikací. A právě to byla jedna z největších technických výzev.

První na světě

Solární cyklostezku v Krommenie, zhruba 20 km severně od Amsterdamu (podél dálnice N203), slavnostně otevřel 12. listopadu 2014 ministr ekonomiky Henk Kampe. Jako první na světě přeměňuje sluneční světlo na elektřinu. Měří 70 metrů a slouží k testování a ověření celého konceptu. Fotovoltaické články jsou položeny jen v jednom směru cesty, ve druhém se testují další krycí skleněné vrstvy a různé druhy povrchové úpravy. První tři roky se pod zátěží v praxi testuje chování cesty a různých povrchů, měří množství získané elektřiny a bezpečnost jízdy po ní. Pilotní projekt by měl ukázat, do jaké míry snižuje účinnost panelů stín, který vrhají cyklisté a chodci, jak dlouho vydrží nepoškozený povrch ze speciálního skla, zda moduly odolají tlaku nejen shora, ale také mohutné síle kořenů stromů zespodu. Další vážnou otázkou je, zda se vůbec může výroba elektřiny „na ulici“ vyplatit. Solární panely se musejí natočit ke Slunci ve vhodném úhlu, aby byly co nejúčinnější. Toho lze dosáhnout na střeše nebo na louce, ale na silnici jsou umístěny naplocho. Experiment je poměrně drahý – přišel na více než tři miliony eur (přibližně 80 miliónů Kč).

Výsledky provozu jsou slibné

Solární cyklostezka se osvědčila. „Nečekali jsme tak dobrý výsledek,“ řekl Sten de Wit ze SolaRoad. „Za prvního půl roku cesta vyprodukovala více než 3 000 kWh. To může zásobovat malou domácnost celý rok, nebo vystačit k pohonu elektrického skútru na cestu dvaapůlkrát okolo světa. Za rok tak očekáváme výtěžek 70 kWh na čtvereční metr, což jsme předpovídali po laboratorních zkouškách jako horní hranici.“

Zimní provoz solární cesty však ukázal i nedostatky – část povrchu cyklostezky se odloučila, zřejmě vlivem rozdílů teplot. Slunce povrch ohřeje, prosincový mráz ochladí, v materiálu tedy vzniká teplotní pnutí. Po opravách pokračuje testování vylepšené vrstvy. Cyklostezku už využilo na 150 000 cyklistů. Většina z nich asi ani nepoznala, že jede po speciální cestě. Projekt tedy splnil i svůj další cíl – přijala ho veřejnost.

 

Více informací najdete zde http://en.solaroad.nl/

Marie Dufková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Jak schovat zlaté nobelovské medaile

Udělování Nobelových cen bylo v průběhu jejich téměř stodvacetileté historie doprovázeno řadou až bizarních událostí. Dvě zlaté medaile byly dokonce rozpuštěny v kyselinách. Tato zajímavá příhoda se váže k maďarskému chemikovi šlechtického původu Györgye ...

Praha počítá se vznikem vodních ploch a výsadbou stromů

Praha nepodceňuje přípravu na extrémní sucho, které v následujících měsících předpovídají meteorologové. Rada města počítá s rozsáhlými revitalizačními projekty. V ulicích tak bude zeleň zavlažována průsakovou vodou z kolektorů (psali jsme v článku https://www.

Termojaderná fúze na rozcestí

Kdy už je termojaderné zařízení ziskové? To nám prozradí Lawsonovo kritérium: součin hustoty plazmatu a doby jeho udržení (stability) musí být dost velký, zhruba 1020 s.m-3. Pro spojitou činnost udržujeme plazma v omezeném prostoru silným magnetickým ...

Existuje hypotetická částice X 17?

Fyzika nás učí, že existují 4 základní interakce, tedy přírodní síly, které vše ovládají a vysvětlují konstrukci světa dle současného stavu poznání - gravitace, elektromagnetická síla, slabá a silná interakce. Zdá se, že vědci jsou na stopě páté fundamentální přírodní síly.

Proč komáři koušou zrovna vás

Někteří lidé mohou sedět venku celé léto a komáři na ně takzvaně „nejdou“. Jiní se objeví za letního večera venku a okamžitě si musejí škrábat komáří kousance, přestože se koupali v repelentu. Co s tím? Důvodem je většinou neviditelná chemická clona ve vzduchu kolem nás.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail