Obnovitelné zdroje

Článků v rubrice: 189

Solární cyklostezka

Pionýrskou koncepci výroby elektřiny „ze silnice“ představí firma SolaRoad 14. dubna 2016 na veletrhu inovací Innovation Expo v Amsterdamu. Jen několik dní předtím – 29. března – podepsala s agenturou pro výstavbu a údržbu kalifornských dálnic Caltrans dohodu o spolupráci na využití dopravních cest jako obřích solárních panelů. Navrženou lokalitou pro realizaci projektu SolaRoad je Lebec, Kern County v Kalifornii. Co stojí za úspěchem relativně malé severoholandské firmy? První solární cesta – cyklostezka, kterou otevřela v listopadu 2014 v městě Krommenie, jen za první rok vyrobila na 70 metrech 9 800 kWh elektřiny, tedy dost na to, aby zásobovala po celý rok tři domácnosti.

Fotogalerie (4)
Pokládání betonových fotovoltaických modulů na solární stezku (Credit SolaRoad Netherlands)

Projekt je unikátním konceptem přeměny slunečního světla na elektřinu využitím povrchů silnic a dálnic, které pokrývají značnou část území zejména v průmyslově vyspělých státech. Vyrobená elektřina může sloužit k osvětlení cest, napájení silničních dopravních systémů, elektrických aut nebo pro domácnosti.

Nápad

Proč zastavovat solárními panely úrodnou půdu, když můžeme využít povrch, po kterém jezdíme a šlapeme? K uskutečnění nápadu se v roce 2009 spojily nezávislá výzkumná organizace TNO, provincie Severního Holandska jako zástupce státu, stavební firma Ooms Civiel a poskytovatel technických služeb Imtech coby zástupci průmyslu, a vytvořily firmu SolaRoad. Vědecký pracovník TNO Sten de Wit řekl: „Může to být přelom v chápání a využití obnovitelných zdrojů. Využití silničních povrchů se může vyvinout v systém, který bude zásobovat elektřinou elektromobily. Představte si: elektřina se bude vyrábět přímo tam, kde se bude využívat. Je to velký krok k energeticky neutrálním dopravním systémům.“

Technologie

SolaRoad vyvinula prefabrikované desky, které se skládají z betonových modulů 2,5 x 3,5 metru pokrytých krystalickými křemíkovými fotovoltaickými články a opatřených na povrchu průhlednou vrstvou skla silnou asi jeden centimetr. Vrchní vrstva musí propouštět sluneční paprsky a zároveň musí co nejlépe odpuzovat prach a jiné nečistoty. Zároveň nesmí klouzat, oslňovat odraženým světlem, musí vydržet pád těžkých těles a být dostatečně pevná tak, aby zajistila dostatečnou bezpečnost provozu komunikací. A právě to byla jedna z největších technických výzev.

První na světě

Solární cyklostezku v Krommenie, zhruba 20 km severně od Amsterdamu (podél dálnice N203), slavnostně otevřel 12. listopadu 2014 ministr ekonomiky Henk Kampe. Jako první na světě přeměňuje sluneční světlo na elektřinu. Měří 70 metrů a slouží k testování a ověření celého konceptu. Fotovoltaické články jsou položeny jen v jednom směru cesty, ve druhém se testují další krycí skleněné vrstvy a různé druhy povrchové úpravy. První tři roky se pod zátěží v praxi testuje chování cesty a různých povrchů, měří množství získané elektřiny a bezpečnost jízdy po ní. Pilotní projekt by měl ukázat, do jaké míry snižuje účinnost panelů stín, který vrhají cyklisté a chodci, jak dlouho vydrží nepoškozený povrch ze speciálního skla, zda moduly odolají tlaku nejen shora, ale také mohutné síle kořenů stromů zespodu. Další vážnou otázkou je, zda se vůbec může výroba elektřiny „na ulici“ vyplatit. Solární panely se musejí natočit ke Slunci ve vhodném úhlu, aby byly co nejúčinnější. Toho lze dosáhnout na střeše nebo na louce, ale na silnici jsou umístěny naplocho. Experiment je poměrně drahý – přišel na více než tři miliony eur (přibližně 80 miliónů Kč).

Výsledky provozu jsou slibné

Solární cyklostezka se osvědčila. „Nečekali jsme tak dobrý výsledek,“ řekl Sten de Wit ze SolaRoad. „Za prvního půl roku cesta vyprodukovala více než 3 000 kWh. To může zásobovat malou domácnost celý rok, nebo vystačit k pohonu elektrického skútru na cestu dvaapůlkrát okolo světa. Za rok tak očekáváme výtěžek 70 kWh na čtvereční metr, což jsme předpovídali po laboratorních zkouškách jako horní hranici.“

Zimní provoz solární cesty však ukázal i nedostatky – část povrchu cyklostezky se odloučila, zřejmě vlivem rozdílů teplot. Slunce povrch ohřeje, prosincový mráz ochladí, v materiálu tedy vzniká teplotní pnutí. Po opravách pokračuje testování vylepšené vrstvy. Cyklostezku už využilo na 150 000 cyklistů. Většina z nich asi ani nepoznala, že jede po speciální cestě. Projekt tedy splnil i svůj další cíl – přijala ho veřejnost.

 

Více informací najdete zde http://en.solaroad.nl/

Marie Dufková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Černá smrt gumy a jak jí čelit

Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.

Z historie i současnosti vynálezů a jejich ochrany

Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.

Jak vyčíslit ekonomické přínosy jádra? A co na to evropský jaderný průmysl?

Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.

Astronauti se pořád ptali: Jak se daří myškám?

Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 11 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.

Irský matematik a fyzik George Gabriel Stokes

Světlo je jeden z nejúžasnějších přírodních jevů a pro život člověka má zásadní význam. Je pro nás nejen hlavním prostředkem poznávání světa a vesmíru, ale i zdrojem emocí, je obdivováno a zkoumáno uměním i vědou. Optika, nauka o světle, je vlastně nejstarší částí fyziky.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail