Obnovitelné zdroje

Článků v rubrice: 192

Solární cyklostezka

Pionýrskou koncepci výroby elektřiny „ze silnice“ představí firma SolaRoad 14. dubna 2016 na veletrhu inovací Innovation Expo v Amsterdamu. Jen několik dní předtím – 29. března – podepsala s agenturou pro výstavbu a údržbu kalifornských dálnic Caltrans dohodu o spolupráci na využití dopravních cest jako obřích solárních panelů. Navrženou lokalitou pro realizaci projektu SolaRoad je Lebec, Kern County v Kalifornii. Co stojí za úspěchem relativně malé severoholandské firmy? První solární cesta – cyklostezka, kterou otevřela v listopadu 2014 v městě Krommenie, jen za první rok vyrobila na 70 metrech 9 800 kWh elektřiny, tedy dost na to, aby zásobovala po celý rok tři domácnosti.

Fotogalerie (4)
Pokládání betonových fotovoltaických modulů na solární stezku (Credit SolaRoad Netherlands)

Projekt je unikátním konceptem přeměny slunečního světla na elektřinu využitím povrchů silnic a dálnic, které pokrývají značnou část území zejména v průmyslově vyspělých státech. Vyrobená elektřina může sloužit k osvětlení cest, napájení silničních dopravních systémů, elektrických aut nebo pro domácnosti.

Nápad

Proč zastavovat solárními panely úrodnou půdu, když můžeme využít povrch, po kterém jezdíme a šlapeme? K uskutečnění nápadu se v roce 2009 spojily nezávislá výzkumná organizace TNO, provincie Severního Holandska jako zástupce státu, stavební firma Ooms Civiel a poskytovatel technických služeb Imtech coby zástupci průmyslu, a vytvořily firmu SolaRoad. Vědecký pracovník TNO Sten de Wit řekl: „Může to být přelom v chápání a využití obnovitelných zdrojů. Využití silničních povrchů se může vyvinout v systém, který bude zásobovat elektřinou elektromobily. Představte si: elektřina se bude vyrábět přímo tam, kde se bude využívat. Je to velký krok k energeticky neutrálním dopravním systémům.“

Technologie

SolaRoad vyvinula prefabrikované desky, které se skládají z betonových modulů 2,5 x 3,5 metru pokrytých krystalickými křemíkovými fotovoltaickými články a opatřených na povrchu průhlednou vrstvou skla silnou asi jeden centimetr. Vrchní vrstva musí propouštět sluneční paprsky a zároveň musí co nejlépe odpuzovat prach a jiné nečistoty. Zároveň nesmí klouzat, oslňovat odraženým světlem, musí vydržet pád těžkých těles a být dostatečně pevná tak, aby zajistila dostatečnou bezpečnost provozu komunikací. A právě to byla jedna z největších technických výzev.

První na světě

Solární cyklostezku v Krommenie, zhruba 20 km severně od Amsterdamu (podél dálnice N203), slavnostně otevřel 12. listopadu 2014 ministr ekonomiky Henk Kampe. Jako první na světě přeměňuje sluneční světlo na elektřinu. Měří 70 metrů a slouží k testování a ověření celého konceptu. Fotovoltaické články jsou položeny jen v jednom směru cesty, ve druhém se testují další krycí skleněné vrstvy a různé druhy povrchové úpravy. První tři roky se pod zátěží v praxi testuje chování cesty a různých povrchů, měří množství získané elektřiny a bezpečnost jízdy po ní. Pilotní projekt by měl ukázat, do jaké míry snižuje účinnost panelů stín, který vrhají cyklisté a chodci, jak dlouho vydrží nepoškozený povrch ze speciálního skla, zda moduly odolají tlaku nejen shora, ale také mohutné síle kořenů stromů zespodu. Další vážnou otázkou je, zda se vůbec může výroba elektřiny „na ulici“ vyplatit. Solární panely se musejí natočit ke Slunci ve vhodném úhlu, aby byly co nejúčinnější. Toho lze dosáhnout na střeše nebo na louce, ale na silnici jsou umístěny naplocho. Experiment je poměrně drahý – přišel na více než tři miliony eur (přibližně 80 miliónů Kč).

Výsledky provozu jsou slibné

Solární cyklostezka se osvědčila. „Nečekali jsme tak dobrý výsledek,“ řekl Sten de Wit ze SolaRoad. „Za prvního půl roku cesta vyprodukovala více než 3 000 kWh. To může zásobovat malou domácnost celý rok, nebo vystačit k pohonu elektrického skútru na cestu dvaapůlkrát okolo světa. Za rok tak očekáváme výtěžek 70 kWh na čtvereční metr, což jsme předpovídali po laboratorních zkouškách jako horní hranici.“

Zimní provoz solární cesty však ukázal i nedostatky – část povrchu cyklostezky se odloučila, zřejmě vlivem rozdílů teplot. Slunce povrch ohřeje, prosincový mráz ochladí, v materiálu tedy vzniká teplotní pnutí. Po opravách pokračuje testování vylepšené vrstvy. Cyklostezku už využilo na 150 000 cyklistů. Většina z nich asi ani nepoznala, že jede po speciální cestě. Projekt tedy splnil i svůj další cíl – přijala ho veřejnost.

 

Více informací najdete zde http://en.solaroad.nl/

Marie Dufková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Jak jste na tom s informační gramotností?

Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.

Cyklické změny teploty na Zemi

Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.

Záhadný lidský mikrobiom

Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.

MAAE zveřejnila nové odhady vývoje jaderné energetiky do roku 2050

MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně ...

Vyřeší největší problém větrných elektráren pojišťovny?

Závislost na počasí je největším problémem větrných elektráren nejen z hlediska jejich vlivu na stabilitu elektrizační soustavy, ale také z pohledu celkové i provozní ekonomiky. Když vítr nefouká, elektrárna nejen že nevyrábí, což dělá problémy v přenosové síti, ale ani nevydělává.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail