Unikátní český patent na využití tepla z odpadní vody
Spolu s teplou odpadní vodou odchází z domácnosti až 60 % spotřebované energie. Česká společnost Akire vyvinula unikátní řešení, jak s tímto potenciálem dále efektivně pracovat.
Málokdo ví, že ve Štěchovicích u Prahy není jen akumulační vodní elektrárna, ale i přečerpávací. Ta nyní dostává nový řídicí systém. Přečerpávací elektrárna umí v případě potřeby začít dodávat do sítě výkon cca 50 MW za pouhé 3 minuty. Při celkové údržbě energetici pracují i v jindy nepřístupném 582 metrovém přivaděči k turbíně, v potrubí, které spojuje horní nádrž na vrchu Homoli s řekou Vltavou.
Klasická i přečerpávací elektrárna ve Štěchovicích jsou i na prahu deváté dekády spolehlivého provozu ve výborné kondici. Významně k tomu přispívají pravidelné opravy a modernizace. Jednu z nich právě podstupuje soustrojí přečerpávací elektrárny. Vedle migrace řídicího systému a elektrických ochran se energetici pustili i do údržby běžně nepřístupného přivaděče k turbíně, kudy se jindy každou vteřinu valí 27 kubíků vltavské vody. Schopnost obou elektráren najet během několika desítek vteřin na plný výkon využívají energetičtí dispečeři hlavně v ranních a odpoledních odběrových špičkách.
Klasická štěchovická elektrárna letos slaví 80 let provozu, ta přečerpávací 77 let
Přesto by oběma nikdo takový věk nehádal. Díky pravidelné údržbě a modernizacím se totiž drží ve stavu odpovídajícím 21. století. Aktuální opravy patří rozsahem k největším za posledních 5 let.
Přečerpávací vodní elektrárna Štěchovice se vyznačuje vysokou spolehlivostí a schopností operativního najetí na plný výkon za zhruba tři minuty. Probíhající migrace řídicího systému a elektrických ochran i údržba vodních cest za několik milionů korun jsou nezbytným předpokladem, aby Štěchovice mohly plnit svou roli baterie v české energetické soustavě i nadále. V plném provozu bude elektrárna znovu v polovině července. Specialisté se věnují kontrole vodních cest, včetně oprav opotřebení na oběžném kole turbíny, kontrole tlakovzdušných zařízení, diagnostice a údržbě generátoru a transformátorů. Údržbářské čety musejí přitom sestoupit také do přivaděče o průměru dva metry umístěném ve zhruba 45 metrů hluboké podzemní strojovně. V tu chvíli se nacházejí více než 15 metrů pod úrovní hladiny Vltavy. Současné opravy jsou mimořádné kvůli migraci řídicího systému, elektrických ochran a buzení generátoru.
Přečerpávačka je vlastně baterie
Štěchovická přečerpávací elektrárna čerpá v čase přebytku energie v soustavě vodu do horní nádrže na kopci Homole a v době jejího nedostatku naopak tuto zásobu pouští na údolní turbínu. Ta po dobu čtyř hodin dokáže dodávat téměř 50 MW výkonu, tj. celkově 200 MWh elektřiny, a pomoci tak stabilizovat českou energetickou soustavu. Zařízení umí najet na stoprocentní výkon asi za tři minuty od povelu dispečera. Za ideálních podmínek projede 582metrovým přivaděčem od horní nádrže k soustrojí 27 m3 vody za sekundu, při čerpadlovém režimu je to v opačném směru 21 m3/s. Užitečná voda tak buď vyrábí bezemisní elektřinu nebo zamíří díky čerpadlům zpátky do horní nádrže, kde v podstatě "skladuje" elektrickou energii ve formě potenciální energie vody.
Trocha historie
Štěchovickou „baterii“ ČEZ zcela zmodernizoval v roce 1996, elektrárna ale zahájila provoz už v roce 1947, kdy ve své době patřila mezi největší zdroje svého druhu na celém světě. Její horní nádrž začala vznikat už v průběhu druhé světové války v režii německé okupační správy. Ta jí dala do vínku mimo jiné i speciální konstrukci dna, jehož jílová těsnící vrstva se za desítky let provozu osvědčila. Vzhledem k riziku popraskání suchého jílu se však nesmí nikdy úplně vypustit.
Pro více podrobností si projděte celou elektrárnu Štěchovice prostřednictvím virtuální prohlídky: Virtuální prohlídka ČEZ - vodní elektrárny Štěchovice (cez.cz)
Věděli jste, např., že.…
Spolu s teplou odpadní vodou odchází z domácnosti až 60 % spotřebované energie. Česká společnost Akire vyvinula unikátní řešení, jak s tímto potenciálem dále efektivně pracovat.
Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.
Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta.
Polovinu obyvatel hlavního města hřeje už 30 let teplo vyrobené v místě u soutoku Labe s Vltavou. Provoz napaječe Mělník – Praha byl zahájen v roce 1995. Do roku 2030 projde celá lokalita Mělník zásadní proměnou.
Přesně 168 speciálních čidel instalovali technici ÚJV Řež na kontejnmenty (ochranné budovy kolem reaktorů) v Jaderné elektrárně Temelín.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.