Od Londýna po Ósaku: Příběhy EXPO pavilonů, které našly nový domov
Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.
Skladování elektřiny ve velkém měřítku je dosud nevyřešený problém. Nejlépe se osvědčují vodní přečerpávací elektrárny se dvěma nádržemi, horní a dolní, vybavené reverzními (resp. čerpadlovými) turbínami; ty buď vyrábějí elektřinu, nebo naopak zpětným chodem vodu čerpají vzhůru tak, aby ji uskladnily pro pozdější použití. Elektrárna Gravity Power je svou konstrukcí podobná vodní přečerpávací elektrárně, ale podle autorů projektu by měla být až 10x levnější. Společnost Gravity Power byla založena podnikatelem Jimem Fiske v roce 2008 a je podporovaná kalifornským investorským fondem The Quercus Trust.
Firma Gravity Power spolupracuje se společností Robbins Co., jejichž razicí technika je schopná prokopat se do hloubky 100 m za 24 hodin. Výhodami této nové technologie jsou rychlost výstavby, nízké náklady a jednoduchost konstrukce z dostupných materiálů. Očekává se, že účinnost GPM elektrárny bude až 83 %, což je o cca 10 % více než účinnost vodní přečerpávací elektrárny.
První zkušební jednotka je od roku 2011 instalována v Texasu. Zakladatel firmy, Jim Fiske, předpokládá, že vybudovat modul s instalovaným výkonem 250 MW by stálo 250 milionů dolarů. Zájem projevují snad všechny země světa – tento způsob uskladnění energie by mohl pomoci uskladnit energii z nepředvídatelně fungujících solárních a větrných elektráren.
V květnu 2012 získala firma americký patent na „systém a metody uskladnění energie, ve kterém se vyrábí elektřina gravitačním pohybem kluzného pístu“ a usiluje o patenty v dalších zemích.
Více na www.gravitypower.net.
Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.
Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta.
Polovinu obyvatel hlavního města hřeje už 30 let teplo vyrobené v místě u soutoku Labe s Vltavou. Provoz napaječe Mělník – Praha byl zahájen v roce 1995. Do roku 2030 projde celá lokalita Mělník zásadní proměnou.
Přesně 168 speciálních čidel instalovali technici ÚJV Řež na kontejnmenty (ochranné budovy kolem reaktorů) v Jaderné elektrárně Temelín.
Co uděláme, když se projeví nejhorší dopady klimatických změn? Způsobí klimatické změny masovou lidskou migraci? Autorka Susannah Fisher, která vede mezinárodní výzkumný ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.