Letos uplynulo 75 let od úmrtí univ. prof. MUDr. Ivana Horbaczewského, přednosty „Ústavu pro lučbu lékařskou“, historicky prvního českého ústavu lékařské chemie. Pojďme se podívat, jak se stalo, že mladý Ukrajinec se u nás tak proslavil a zasloužil nejen o medicínu, ale i o politiku.

Třicet mladých účastníků stráví v rámci 3. ročníku ČEZ Inovačního maratonu 24 hodin nad řešením konkrétního zadání, které se týká energetických služeb a nových technologií. Do 30. října se mohou přihlásit studenti a čerství absolventi všech vysokých škol, bez ohledu na studijní obor. Na vítěze čeká zajímavá cena, vybraní účastníci mohou získat i pracovní uplatnění.

Moderní matematika prožívá od počátku 20. století vzrušující období. Byla totiž vyřešena řada důležitých sporných otázek matematiky, na kterých jsou závislé vědecké, technické a technologické triumfy současnosti. V některých případech tomu napomohl rozvoj v oblasti počítačů, někdy byly i počítače bezradné. Bohužel, ani počítače na řešení matematických úloh někdy nestačí, protože pouze počítají. Matematika je rozsáhlý obor a není možné, aby ji kdokoliv zvládnul v celé její šíři. Každý se však může pustit do jejího objevování a najít si k ní svou vlastní cestu. Ovšem zdá se, že toto již tak úplně neplatí, protože zvláště teoretičtí matematici se zabývají čím dál více problémy, které naprosté většině lidí již dávno nejsou srozumitelné. A to ani jejich zadání, ani využití.

Možnosti větrných a fotovoltaických elektráren při nahrazování klasických energetických zdrojů jsou možná mnohem menší, než se dosud soudí. Podle studie vědeckého týmu z oddělení fyziky a technologie Bergenské univerzity v Norsku bude vrchol celkové instalované kapacity větrníků a fotovoltaik dosažen už kolem roku 2030 a nepřesáhne 1,8 TW, což bude v té době představovat sotva desetinu globální spotřeby energie. Tyto závěry jsou v ostrém kontrastu s dnešním předpokladem, že nové energetické technologie budou zažívat exponenciální růst dlouhá desetiletí a postupně nahradí velkou část dosavadních klasických zdrojů.  Respektovaná Mezinárodní agentura pro obnovitelnou energii (IRENA) např. předpovídala, že slunce a vítr pokryjí už v roce 2030 třicet procent energetické potřeby lidstva. Na základě podobných prognóz jsou postaveny i ambiciózní plány některých zemí. V Evropě je to zejména Německo, které chce do roku 2020 vyrábět v obnovitelných zdrojích 30 % hrubé spotřeby elektřiny, v 2040 už 65 % a v roce 2050 dokonce 80 %.

Představte si, že po cestě domů z práce pustíte volant a místo stresu v kolonách si budete klidně číst knihu. Pro naplnění této představy není důležitá jen technika, je nutné zároveň zjistit, jak se bude chovat a reagovat lidský element, člověk ve voze. Výrobci autonomních automobilů budou nutně muset tento problém řešit. Intenzivně se proto zkoumá a testuje celá škála zobrazovacích a ovládacích konceptů pro automatizovanou jízdu.

To, že si v zimě můžeme pohodlně vyhřát svůj domov, považujeme dnes už za naprostou samozřejmost. 38 % obyvatel, to je 1,5 milionu českých domácností, využívá blahobytu centralizovaného vytápění - tedy dodávek z tepláren, výtopen a dalších centrálních zdrojů, kterých je u nás na 2 000. Málokdo ale ví, že standardy měření tepla na našem území nemají ještě ani padesátiletou tradici. Přesnost měření je přitom hlavním předpokladem spravedlivé fakturace. Kolébkou zavedení pořádku v metrologii je Brno, kde byla v roce 1969 zřízena Cejchovna kalorimetrických mechanických počítadel měřičů tepla.