To, co víme o světě, je výsledek lidské zvídavosti, touhy po pochopení příčin, nápaditosti a vytrvalosti. Mnoho vynikajících významných osobností zasvětilo v dějinách lidského pokolení svůj život bádání a víře, že nic není důležitějšího pro lidský pokrok, než znalosti získané prostřednictvím vědy a její technické aplikace. Vědecké poznání je nejen nekonečné, ale zároveň exponenciálně narůstá. Podle některých průzkumů se celkový objem vědeckých a technických poznatků každých deset let zdvojnásobuje. Navíc platí, že ve vědě více než v kterémkoliv lidském oboru je třeba prozkoumat minulost a prostudovat všechno, co bylo v jednotlivých oblastech objeveno. Poučení můžeme hledat i v díle francouzského fyzika Louise Eugéna Félixe Néela, který se v minulém století trvale zapsal do dějin studia magnetismu a fyziky pevné fáze a od jehož narození uplynulo letos 110 let.

K 31. 12. 2013 bylo v České republice v České stomatologické komoře registrováno 7931 zubních lékařů. Těm všem umožňuje současná medicína nabídnout pacientům mnoho možností jak minimalizovat bolest během stomatologického výkonu, a to od celé škály různých druhů anestezií až po nejmodernější stomatologickou techniku. Přesto se většina pacientů v čekárnách bojí. Obávaným symbolem zubařského povolání je vrtačka.

Často jsem přemýšlel, jak na to ten Spitzer mohl přijít. Ve svém prvním fúzním experimentálním zařízení eliminoval toroidální drift plazmatu vakuovou komorou ve tvaru číslice osm. Nic na tom, že další jeho kovové děti osmičku opustily za cenu komplikovaných cívek magnetického pole a dnes… Dnes mají cívky tvar, že by je nenamaloval ani Pablo Picasso. Vraťme se ale na počátek.

Evropská kosmická agentura (ESA) po dlouhých přípravách dala v létě zelenou zahájení vědecké práce vesmírného dalekohledu Gaia. Gaia má extrémně citlivou a přesnou optiku, která by dokázala změřit šířku lidského vlasu na vzdálenost 1 000 km. Jejím úkolem bude vytvořit dosud nevídanou mapu Mléčné dráhy a možná i pomoci předpovědět budoucnost Země a lidstva.

Obrovské množství evropských domácích cvrčků se zmateně pohybuje na děrovaných kartonových krabicích ve stanu o velikosti malé dodávky; ten je umístěn v jejich novém domově uvnitř opuštěného skladu v Joungstownu ve státě Ohio. Zde se jim bude výborně dařit až do doby, než budou usmrceni a rozemleti na mouku, z níž se upečou koláče, placky nebo čipsy. Na první pohled trochu úděsná představa není utopií – domácí cvrčkové jsou prvním hmyzem v USA, který se bude chovat za účelem přípravy potravy pro lidi. Společnost Big Cricket Farms, která sklad provozuje, pracuje ve spolupráci s firmou Six Foods v Bostonu, výrobcem čipsů označovaných jako „chirps“ a koláčů ze cvrčků. Společnost doufá, že se jí podaří prosadit nový zdroj potravy bohatý na proteiny, přátelský k životnímu prostředí a vhodný pro moderní dietu.

Nejrozsáhlejší mezinárodní výzkumné centrum částicové fyziky, které provozuje největší urychlovač na světě LHC, slaví letos v září 60 let od svého založení. Centrum s oficiálním názvem „Evropská organizace pro jaderný výzkum“ vešlo do povědomí veřejnosti pod zkratkou CERN (z francouzského Conseil Européen pour la recherche nucléaire). Výbor pro spolupráci ČR s CERN spolu s Akademií věd ČR, Českým vysokým učením technickým a Univerzitou Karlovou uspořádaly k tomuto jubileu pozoruhodnou interaktivní výstavu. Výstavu otevřel slavnostním „výkopem protonů“ v interaktivním tunelu předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš.