Obnovitelné zdroje

Malá výkonem, ale velká svým potenciálem. Na nové fotovoltaické elektrárně v Ledvicích zkouší ČEZ vlastnosti a vhodnost různých typů panelů, které chce po vyhodnocení nasazovat v připravovaných velkých solárních parcích. Úhrnný výkon těchto zdrojů, kterými přispěje k plnění klimatických cílů a závazků České republiky, by měl v příštích 10 letech dosáhnout tisíců MW. Už letos na jaře začne dodávat bezemisní elektřinu do sítě první velká elektrárna využívající energii slunečního záření umístěná na zastřešeném parkovišti dukovanské jaderné elektrárny. Vůbec největší solární instalace za posledních 10 let o výkonu 2,3 MW pak vznikne na střechách automobilky Škoda Auto. Postaví ji ČEZ ESCO.

Světová spotřeba energie a tepla roste a díky plánům na snižování emisí CO₂ se do výroby zapojuje stále více obnovitelných zdrojů energie (OZE). Jejich rytmus výroby je ale značně nepravidelný, takže už dnes ohrožují stabilitu přenosových sítí. Jedním z řešení, jak sítě stabilizovat a s energií rozumně hospodařit, je použití různých metod ukládání energie. Pokročilým technologiím akumulace se intenzivně věnuje i Skupina ÚJV, některé z nich nedávno vložila do originálního konceptu tzv. bezemisní teplárny. Pilotní zařízení tohoto typu by v Řeži mělo vzniknout do 10 let.

Právě začínající třetí desetiletí 21. století přinese masivní rozvoj hybridních elektráren, které jsou kombinací slunečních a větrných zdrojů a bateriových úložišť. Tvrdí to britsko-americká studie Rethinking Energy, podle které by tento způsob výroby elektřiny mohl v budoucnosti proměnit celý energetický sektor.

Počet instalovaných fotovoltaických elektráren v Česku se za loňský rok opět téměř zdvojnásobil. Jen v rámci dotačního programu Nová zelená úsporám vzniklo téměř pět tisíc solárních střech. Čísla potvrzují, že pandemie koronaviru nezastavila nové investice do fotovoltaiky. Objevují se také inovativní projekty spojené s akumulací energie, solární panely na fasádě nebo použité jako střešní krytina. I přes tento trend ale Česká republika zaostává za většinou Evropy.

V současné době probíhá ve světě závod o sestrojení největší větrné turbíny. Odehrává se zejména mezi evropskými, americkými a čínskými výrobci. Všichni přitom musejí řešit složité technické problémy už při testování jednotlivých komponent. I ti největší experti přiznávají, že třeba jen pouhá manipulace s lopatkou dlouhou přes sto metrů je na hranici současných technických možností. Pokrok ve větrné energetice tak generuje rozvoj celé řady nových technických řešení v dalších oborech.

Vodní elektrárna Slapy je ze dvou třetin jako nová. Úspěšná komplexní zkouška završila dlouhodobou modernizaci soustrojí TG1, vůbec nejrozsáhlejší v dosavadní 65-leté historii elektrárny. Investice za 150 milionů korun zvýší účinnost této části elektrárny o cca 4 %, což přinese nárůst roční produkce o 10 milionů kWh. Na Slapech, výkonem druhé největší vodní elektrárně na vltavské elektrárně, vyrábějí bezemisní elektřinu celkem tři 48-megawattová soustrojí. Zatímco soustrojí TG3 bylo zmodernizováno už v roce 2011, poslední – TG2 – přijde na řadu začátkem příštího roku.