Obnovitelné zdroje

Fotovoltaická přeměna energie má dnes významné místo v energetickém mixu. Po celém světě pracuje řada velkých fotovoltaických elektráren i řada menších fotovoltaických systémů přímo integrovaných do budov. Teplota fotovoltaických panelů se během roku mění v závislosti na teplotě vzduchu - ve střední Evropě může být rozdíl přibližně 60 °C, ale například na Sibiři se může lišit až o 100 °C. Ještě většímu teplotnímu intervalu mohou být panely vystaveny ve vesmíru  během jednoho oběhu kolem Země.

Na pilotní plovoucí fotovoltaické elektrárně o výkonu 22 kW, umístěné na horní nádrži přečerpávací vodní elektrárny ve Štěchovicích u Prahy, zkouší ČEZ reálné vlastnosti konstrukce plovoucích solárních panelů pro případné nasazení v budoucích velkých parcích. Po nočním načerpání vody z Vltavy plave tato zkušební elektrárna na nejvyšší kótě hladiny. Naopak když energetická soustava vyčerpá kapacitu štěchovické „baterky“, ocitá se o téměř 9 metrů níže. ČEZ vnímá potenciál vodních ploch pro rozvoj fotovoltaiky, ale nechce stavět na číslech, která by byla „na vodě“. Proto nyní testuje, co je možné v tuzemských podmínkách realizovat. Plovoucí fotovoltaické elektrárny snižují odpařování vody z vodních ploch a z krajiny, jsou alternativou k záboru pozemků a jejich demontáž je rychlejší než u pozemních a střešních FVE.

Jednou z klíčových podmínek úspěšného přechodu na bezuhlíkovou energetiku, jak si ji přeje EU, je vyřešení problému s nestabilitou obnovitelných zdrojů (pro svou nestabilitu někdy posměšně nazývaných „občasné zdroje energie“). Tlak na řešení nestabilit v sítích v blízké budoucnosti enormně poroste. Výzkumná společnost BloombergNEF (BNEF) předpokládá, že v celé Evropě se větrná a solární energie do roku 2030 přiblíží 60 % celkové výroby elektřiny. Podle poslední zprávy IEA (Světová energetická agentura) bude obnovitelná energie do roku 2026 představovat téměř 95 % nárůstu energetické kapacity ve světě, přičemž solární energie poskytne více než polovinu toho růstu. Ve světě se testuje řada řešení nestability obnovitelných zdrojů energie, od nejrůznějších systémů ukládání přebytečné energie, přes využití obřích datových center jako flexibilních záložních zdrojů či „hlídačů“ frekvence, až po zpřesňování předpovědí slunečního svitu.

Proč vzniká vítr? Jak funguje solární panel? A k čemu slouží vodním elektrárnám přelivy? Na zvídavé dětské otázky najdete odpovědi v novém výukovém materiálu Obnovitelné zdroje pro děti. Jednoduchým a srozumitelným způsobem pomohou i těm nejmenším snáze pochopit, jak se vyrábí energie ze slunce, vody a větru. Novinku, která navazuje na předchozí úspěšný projekt Jaderná energie pro děti, představuje Skupina ČEZ na svém vzdělávacím portálu www.svetenergie.cz. Nejzajímavější web v Česku věnovaný energetice nabízí zábavu pro všechny věkové kategorie.

Více než dvě desítky solárních elektráren po celé České republice se v týdnu od 20. září zpřístupní veřejnosti. Dny otevřených dveří slunečních elektráren pořádá Solární asociace již pátým rokem u příležitosti Evropského týdne udržitelného rozvoje. Cílem události je podpořit rozvoj udržitelné ekonomiky, představit fungování solárních elektráren a ukázat široké veřejnosti možnosti využití energie ze slunce. Událost se uskuteční pod záštitou Ministerstva životního prostředí.

Sluneční a větrná energie mají dnes v globálním měřítku stejný podíl na výrobě nízkouhlíkové elektřiny jako tomu bylo před dvaceti lety. Přes veškerou podporu, které se jim dostává a přes nárůst instalací. Podle Johna Gormana, ředitele Canadian Nuclear Association (CNA), je to důkazem toho, že obnovitelné zdroje energie musejí spolupracovat s jadernou energií, aby bylo vůbec někdy možné dosáhnout v globálním měřítku nulových emisí.