Obnovitelné zdroje

Investoři poslední dobou utrácejí velké peníze na zelené projekty. Proč? Vysoká návratnost investic do zelených projektů přitahuje obrovské toky peněz. Otázka zní, zda by mohl trh uspět tam, kde vlády většinou selhávají. Finančníci preferují rychlou návratnost investic - tím ale nejsou připraveni na financování dlouhodobých problémů, jakým je například změna klimatu. V roce 2015 přiznal guvernér Bank of England, Mark Carney, že změna klimatu je tragedií na horizontu. Od té doby ale rychle dozrávají nízkouhlíkové technologie. Fotovoltaika se z dříve velice drahého zdroje energie změnila díky štědrým dotacím na dnes preferovaný zdroj. Podle zprávy OSN byly v roce 2017 investice do slunečních elektráren vyšší než všechny investice do uhelných, plynových a jaderných elektráren.

Nová technologie fotovoltaických panelů s označením glass-glass zpomaluje stárnutí a výrazně prodlužuje životnost panelů. Investice do domácí solární elektrárny se tak může vrátit už za 15 let. Celoskleněné fotovoltaické panely by ale měly při téměř stálém výkonu sloužit minimálně dvakrát déle. Domácnost by mohla za příznivých podmínek dokázat díky fotovoltaice celoročně pokrýt spotřebu domu a ušetřit až 40 % energie.

Norská vláda pozastavila vydávání licencí na výstavbu dalších podmořských přenosových kabelů. Premiérka Erma Solbergová prohlásila, že její kabinet nebude schvalovat další podmořská vedení, dokud ta již rozestavěná nebudou v provozu a dokud nebude vyhodnocen jejich přínos. Vychází tak vstříc protestům norských firem a odborových organizací, které děsí možný nárůst cen elektřiny. Rozhodnutí přichází nedlouho poté, co byla zahájena pokládka 623 km dlouhého kabelu, který povede pod mořským dnem a vytvoří přímé spojení mezi energetickými soustavami Německa a Norska. Vedení NordLink s kapacitou 1 400 MW by mělo začít fungovat v roce 2020 a náklady na jeho výstavbu se vyšplhají na 1,5 až 2 miliardy eur. Německo tak získá odbyt pro elektřinu z baltských a severomořských větrníků v případě nadbytku během větrného počasí. Zároveň bude moci díky novému vedení v době nedostatku odebírat relativně levný proud z norských vodních elektráren, které vyrábějí až 95 % tamní elektřiny.

Ve světovém solárním průmyslu, tedy ve výrobě, instalaci a údržbě fotovoltaických panelů, má práci skoro 3,4 milionu lidí. To je podle zprávy Mezinárodní agentury pro obnovitelnou energii (IRENA) ve srovnání s rokem 2016 o 8,7 % více. Suverénně vede Čína s 2,2 milionu zaměstnanců, což představuje 65 % celosvětového ukazatele. Z Číny je také osm z deseti největších světových výrobců fotovoltaických panelů. Následují Indie, USA a Japonsko. Zatímco ale v Číně a Indii počet lidí pracujících v solární energetice stoupá, například v USA či v Japonsku se snižuje. Také v Evropě pokračuje pokles zaměstnanosti v tomto sektoru. Ubylo zhruba 8 % pracovních míst na odhadovaných 99 600. Podle IRENA je to dáno omezeným rozsahem instalací a tím, že evropští výrobci mohou svými náklady stěží konkurovat asijským dodavatelům.

Začalo to sdílením automobilů (Uber) a bydlení (Airbnb). Nyní je na pořadu dne sdílení elektrické energie. Nový způsob "výroby" a sdílení elektřiny se zkouší v Austrálii.

V rámci Evropského týdne udržitelného rozvoje pořádá Solární asociace od 30. května do 5. června Dny otevřených dveří slunečních elektráren. Cílem každoroční akce je podpořit rozvoj udržitelné energetiky a představit možnosti využití energie ze slunce. Veřejnosti a školám se otevře čtrnáct slunečních projektů v několika krajích.