Obnovitelné zdroje

Kromě nestálosti a nepředvídanosti výroby jsou zřejmě největší nevýhodou solárních elektráren velké zábory zemědělské půdy. Tuto nevýhodu se stále více zemí snaží řešit umisťováním fotovoltaických panelů na střechy továrních hal, obchodních center, úřadů i obytných domů. Rychlým tempem ale přibývají i systémy využívající vnitrozemské vodní plochy. Na světě bylo ke konci roku 2019 v provozu už přes 340 plovoucích elektráren o kapacitě téměř 3 GW v přibližně 40 zemích. Trh je soustředěn v Asii, kde je instalováno 87 % celosvětové plovoucí solární kapacity a kde plovoucí elektrárny vznikají zejména na energetických a zavlažovacích vodních dílech. V Evropě je největší zájem o využití jezer vzniklých při sanaci bývalých povrchových dolů.

Nabíjení elektromobilů přinese v budoucnosti zvýšené nároky na kapacitu energetických sítí. K řešení problémů s tím spojených by mohly přispět solární nabíječky. Jejich rozvoj zatím táhnou především technologické firmy v USA. V Evropě je jednou ze společností, které se snaží tento nový trend zachytit, i český ČEZ.

Výkon větrných elektráren umístěných v mořích celého světa přesáhl ke konci loňského roku 650 GW, což odpovídá přibližně dvěma třetinám instalovaného elektrárenského výkonu Evropské unie. Naprostá většina elektřiny z větru pochází z turbín ukotvených ve dně mělkých pobřežních vod. V poslední době se ale objevují investice do plovoucích větrníků, které jsou sice dražší, ale lépe využijí větrnou energii. Podle odhadů činí potenciál plovoucích větrných elektráren v Evropě, USA a v Japonsku kolem 7 000 GW.

Společnost ČEZ ESCO přišla s návrhem, který nazvala „Fotovoltaika za korunu“. Přivedlo mne to na myšlenku, jak tento návrh využít a přeměnit ho v návod, jak vyrábět čistou energii pomocí systému agrovoltaiky s třetinovou investicí. Ve svém nápadu se uvedená společnost zaměřila na využití stávajících velkých objektů pro namontování FVE s tím, že náklady na tuto elektrárnu převezme ČEZ a majitel objektu sice bude nadále po dobu 15 let platit elektrickou energii stejně, jako platí dnes, ale potom už bude FV elektrárna jeho, stejně jako další vyrobená elektřina. V případě střední Evropy na první pohled ideální stav, protože slunečního svitu je zde maximálně 1 300 hodin za rok, což při stávajících cenách 2,50 Kč/kW, které ČEZ plánuje pro majitele držet po celou dobu 15 let, představuje platbu pro ČEZ při výrobě a spotřebě 1 MWh ve výši 1 950 000,00 eur. Ano, v platbě je zahrnuta údržba, využití distribuční sítě, záruka atd. Pro majitele to bude určitě přínos, navíc bude mít energii po celou dobu za sjednanou cenu.

Česká energetická společnost ČEZ se prostřednictvím společnosti Sunfire účastní výstavby největšího vysokoteplotního elektrolyzéru na světě, který vyrobí až 60 kilogramů zeleného vodíku za hodinu. Postaví jej konsorcium šesti firem v areálu rafinérie obnovitelných paliv v Rotterdamu. Jedním z realizátorů ambiciózního projektu s výkonem 2,6 MW je i společnost Sunfire, v níž Skupina ČEZ vlastní minoritní podíl přes Inven Capital.

Byly doby, kdy byly vzducholodě považovány za budoucnost létání. Pak upadly v zapomnění, aby se nyní vrátily jako „zelenější“ způsob dopravy. Britská firma Varialift Airships plánuje stavět vzducholodě poháněné sluncem, které by se měly používat v mezinárodní přepravě nákladů. Při letu ze Spojeného království do USA by bylo zapotřebí jen 8 % paliva ve srovnání s konvenčním leteckým palivem.