Od čtenářů

Článků v rubrice: 14

DNA místo křemíku?

Kyselina deoxyribonukleová tvoří základní složku mechanismu dědičnosti živých organismů. Stojí na počátku našich životů a tvorby každé tělní buňky. V evoluci se ukázala jako nepostradatelný a jedinečný mechanismus zachování a přenosu genetické informace. Vědci v současné době zkoumají nakolik bude možné využít její specifické vlastnosti v moderních informačních technologiích.

Fotogalerie (1)
Animace známé dvoušroubovice DNA (Zdroj Shutterstock)

Zjednodušeně si lze představit zápis informace podávaný dnešními počítači jako sled nul a jedniček. V DNA oproti tomu na jednom místě leží hned čtyři hodnoty odpovídající čtyřem dusíkatým bázím: adeninu, guaninu, thyminu a cytosinu. Jedná se o informaci rovněž digitální povahy s nespojitými, jasně vymezenými hodnotami na rozdíl od analogové, kterou představují například teplota či jiné fyzikální veličiny.
Díky svým jedinečným vlastnostem představuje tato nukleová kyselina přímo převrat v oboru IT. Na základě výpočtů bylo zjištěno, že jeden gram suché DNA (extrahovaná z buňky, bez vody a příměsí) dokáže vstřebat srovnatelné množství informací jako miliarda tun dnešních CD. Velkou výhodou DNA tedy je teoreticky dosažitelná obrovská hustota uložené informace. Pomocí různých typů jejich uskupení, spojování či rozkládání lze modelovat algoritmy jako v současných počítačích. Přístroje na bázi DNA jsou za určitých okolností dokonce rychlejší než klasické „křemíkové“. Ovšem tato nová technologie je prozatím vhodná pouze pro určitý typ úloh.
Dříve nebyly použité molekuly přímo vázány na určitý předmět, ale pohybovaly se volně v roztoku. Dnes se již používají tzv. DNA čipy. A co si představit pod pojmem „čip z DNA“ ? V podstatě jde o destičku v níž jsou jednotlivé molekuly této kyseliny zakotveny. Při matematicko-chemické operaci se na tuto destičku nanese jiná analyzovaná kyselina a zkoumá se, zda a případně v kterých místech dojde k vytvoření párů dle principu klíče a zámku, tedy dvojšroubovice se musí nejprve rozplést a až posléze dojde k opětovnému zápoji. Celý problém je však o dost složitější, než by se mohlo na první pohled zdát. Při tvorbě nových kopií se vychází z toho, že struktura dusíkatých bází obsažených v DNA je komplementární, tj. báze sobě navzájem přísluší a jsou poutány vodíkovými můstky. Podobné soudržné síly působí třeba i ve vodě nebo jiných kapalinách obsahujících vodík. K jednomu řetězci se nejprve vytvoří jakýsi otisk osamocených komplementárních bází a poté se již specifické enzymy (polymerázy) postarají o to, aby do sebe řetězce zapadly, spojily se s cukernou složkou a zbytkem kyseliny fosforečné, které jsou rovněž součástí DNA. Stejně tak se analogicky mohou obě vlákna zpět rozplést. Tento čip by se mohli považovat za jakýsi analyzátor nukleové kyseliny. Uvedení čipu schopného rychlé analýzy DNA do provozu by velice usnadnilo a především zrychlilo práci biologům, genetiků, lékařům a potažmo i kriminalistům, kteří již beztoho delší dobu využívají klasickou metodu analýzy této kyseliny.
Jelikož je DNA informačním médiem, je tedy možné si kyselinu představit i v roli šifry. Do řetězce nukleových kyselin lze poměrně snadno ukrýt nějakou dodatečnou informaci. Její zpětné dešifrování je obtížné, neboť některé úseky DNA se nemusejí navenek vůbec projevit. Což se dá dobře demonstrovat na příkladu živých organizmů. Přítomnost genu zodpovědného za určitý anatomický tvar či tvorbu enzymů ovlivňujících fyziologii a metabolismus živočicha se nutně nemusí projevit, neboť jej může na jeho místě zastoupit dominantnější alela.
Výzkum v této oblasti je v současnosti teprve na začátku, přesto se mnohé z jeho poznatků uplatňují v praxi již dnes. Dosavadní výsledky experimentů jsou nadějné. Dokonce i první počítače pracující na bázi DNA jsou již dnes k vidění. Bohužel vyhovují jen specifickým úlohám, pro které byly konstruovány. Takže na desktop, jehož výpočetní algoritmy se budou řídit podobnými zákony jako dělení našich buněk, si budeme muset zřejmě ještě chvíli počkat.

Michal Šimíček
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Proč si koupit elektrokolo?

Elektrokola zažívají poslední dobou obrovský boom. Oblibu získává tento dopravní prostředek doplněný o elektrický pohon zaslouženě. Na e-kolech snadněji a pohodlněji zdoláte náročnější terény a z jízdy se tak můžete radovat, ať je vaším cílem obchodní ...

Učit se, učit se, učit se – před 100 lety a po americku

V článku První světová válka, elektrotechnika a američtí vynálezci (https://www.3pol.cz/cz/rubriky/bez-zarazeni/2283-prvni-svetova-valka-elektrotechnika-a-americti-vynalezci) jsme si prohlíželi stránky starého (již dávno zaniklého) amerického měsíčníku The Electrical Experimenter z roku 1918.

Novinky o kosmu na letošní podzim

Centrum studentských aktivit České kosmické kanceláře a vzdělávací spolek KOSMOS-NEWS upozorňují na aktuálně zařazené a probíhající programy pro studenty, mladé vědce a ostatní mladé zájemce o kosmonautiku.

Bezdrátové dobíjení elektrovozidel

Elektrovozidla mají řadu předností před benzínovými, ale každodenní dobíjení mezi ně nepatří. Dobrou zprávou je to, že takovýto způsob dobíjení už nebude nutný, protože všechna auta budou moci přejít na bezdrátové dobíjení (wireless charging).

Lidé mají k vědě respekt, někdy se jí až bojí

Věda je zajímavou oblastí lidského konání - na tom se shodnou čtyři z pěti lidí. Zároveň skoro desetinu populace děsí, co všechno se dá za pomoci vědy dokázat. Obecně lidé přiznávají, že toho o vědě vědí málo a nedovedou si ji představit v běžném životě.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail