Vědci v laboratoři vytvořili miniaturní analog černé díry
Fyzici získali záření černé díry z optického vlákna a poprvé sledovali, jak toto světlo reaguje zpět se simulovanou černou dírou, která jej vytvořila.
29. ledna 2009 zahájila Evropská komise provoz superpočítačové sítě pro vědce, kteří se podílejí na projektu ITER, tj. prvního reaktoru využívajícího jadernou fúzi.
Rozšířená evropská infrastruktura pro superpočítačové aplikace (Distributed European Infrastructure for Supercomputing Applications – DEISA) spojuje 12 ze sta nejvýkonnějších počítačů na světě. Přístup k tomuto mocnému komunikačnímu nástroji mají od 29. ledna vědci pracující na ovládnutí termonukleární energie. Umožní jim provádět i tak složité simulace, jako je provoz fúzního reaktoru.¨
„Očekáváme, že DEISA bude znamenat ohromný přínos pro výzkum tohoto důležitého energetického zdroje budoucnosti a posílení role Evropy v tomto projektu,“ řekla komisařka pro informační společnost a média Viviane Redingová a dodala: „Sdílení nejlepších vědců pomůže evropské společnosti zůstat na čele celosvětového výzkumu.“
Řízená termojaderná syntéza je procesem, kterým svou enormní energii získávají hvězdy jako je naše Slunce, a který má šanci stát se trvale udržitelným budoucím energetickým zdrojem lidstva. Na projektu fúzního reaktoru ITER spolupracuje EU, Japonsko, Čína, Indie, Jižní Korea, Rusko a USA, reaktor se staví v jihofrancouzském Cadarache. Pro plánování budoucích fúzních experimentů jsou nezbytné velkorozsahové simulace procesů uvnitř reaktoru a chování materiálů v extrémních podmínkách „hvězdných“ teplot a tlaků. „Nyní se tyto výpočty mohou dělat s plným nasazením nejmodernější a nejvýkonnější počítačové techniky,“ řekl ředitel podpory aplikací německého superpočítačového centra RGZ, Dr. Hermann Lederer.
DEISA, která přišla na 26 milionů euro používá evropskou multi-gigabitovou počítačovou síť Géant computer network. Jde o síť užívanou exklusivně pro výzkumné a akademické účely. Projekt DEISA byl zahájen v roce 2004 a na jeho řešení se podílí 11 partnerů z výzkumných organizací, síťových technologií a průmyslu ze 7 zemí Evropy. V mezinárodním měřítku DEISA úzce spolupracuje s obdobným americkým projektem TeraGrid.
Více informací získáte na http://www.deisa.eu
Fyzici získali záření černé díry z optického vlákna a poprvé sledovali, jak toto světlo reaguje zpět se simulovanou černou dírou, která jej vytvořila.
Větrná energetika je jedním z hlavních pilířů evropské strategie dekarbonizace. V roce 2025 pokrývaly větrné elektrárny přibližně 18 % spotřeby elektřiny v Evropě, přičemž většina ...
Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně, největší a nejvýkonnější přečerpávací elektrárna v Česku, je v provozu už 30 let.
Po celá desetiletí se fyzici snažili dosáhnout cíle, který zní téměř nemožně: sestrojit hodiny, které měří čas pomocí jádra atomu namísto elektronů obíhajících kolem něj.
MAAE zahajuje nový koordinovaný výzkumný projekt (CRP) s cílem posoudit stravitelnost bílkovin a aminokyselin z alternativních zdrojů bílkovin v potravě, a tím podpořit adekvátní ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.