Počítače a internet

Města se stávají stále složitějšími, automatizovanějšími a „chytřejšími“. To ovšem jen zvyšuje jejich náchylnost stát se cílem kyberútoků. Kdy tedy „chytré“ město není tak docela chytré na to, aby odolalo? A kdy ano? Světové metropole dnes závodí při aplikaci technologií, které automatizují služby, jako jsou například řízení dopravy nebo osvětlování ulic. Na druhé straně ale nedělají dost pro ochranu před kyberútoky.

Počítače nevznikly pro zábavu, ale z potřeby řešit vážné matematické problémy. Jedním z prvních bylo vyhodnotit výsledky sčítání lidu v USA v roce 1880, které trvalo více než sedm let. Vláda se proto snažila najít rychlejší způsob. Výsledkem byl vývoj počítače založeného na děrných štítcích. Na psací stůl se rozhodně nevešel – zabral celou obrovskou místnost. Pro posouzení neuvěřitelně rychlého vývoje počítačů nabízíme časovou řadu mapující historii výpočetní techniky – od skromných začátků až po dnešek, kdy surfujeme po internetu, hrajeme hry a používáme multimédia.

S pojmem „čtvrtá průmyslová revoluce“, mylně zaměňovaným s ještě atraktivnějším označením „PRŮMYSL 4.0“, se od začátku letošního roku setkáváme na stránkách novin a časopisů stále častěji. Zaštítily se jimi hlavní letošní evropské veletrhy ve Frankfurtu, Berlínská IFA 2015, i naše Brněnské veletrhy. V podtitulcích se vysvětluje, že jde o takový nástup techniky zasnoubené s digitalizací, počítači a internetem, který hluboce ovlivní nejen průmysl a hospodářství, ale i celou naši společnost. Má dojít k „on-line“ propojení všeovládajícím internetem nejen lidí s lidmi (to se začalo označovat jako P2P), ale i strojů s lidmi (M2P), a strojů se stroji (M2M).

Vzpomínáte si na pejska Aibo? Na slavného prvního robotického psa? Pořizovaly si ho nejen rodiny jako hračku pro své děti, ale i osamělí lidé jako společníka. Jeho umělá inteligence nyní poslouží k měření spotřeby elektřiny domácností!

První český samočinný počítač SAPO, uvedený do provozu v Ústavu matematických strojů na Loretánském náměstí v Praze v roce 1957, byl se svými pěti početními operacemi za sekundu z dnešního pohledu směšně pomalý. Počítačový svět přesto uznává několik jeho světových prvenství, které do něj vložil jeho tvůrce profesor Antonín Svoboda. Stojí za to nahlédnout do dramatického osudu českého vědce, který vychoval první generaci počítačových odborníků. Jeho jméno se po dobu komunistického režimu, který ho donutil emigrovat do USA, nesmělo u nás nikde objevit…

Internet je médiem oslavovaným, proklínaným i kouzelným. Ne nadarmo se věku, ve kterém žijeme, říká doba internetu. Pomáhá nám ale ve skutečnosti toto komunikační a informační médium, nebo i škodí? Badatelé mohou být rádi – vliv internetu na uživatele je zcela jistě zajímavé téma pro desítky studií. Podívejme se na několik z nich, které se věnují jak přínosům internetu, tak i jeho záporným vlivům na naši civilizaci.