Počítače a internet

Mikročipy chlazené a napájené kapalinou mohou jednoho dne strčit do kapsy i superpočítač typu Watson.

Oblast současného výzkumu umělé inteligence, jako jsou například neuronové sítě nebo genetické programování, odvozuje své výsledky na základě náhodného kombinování elementárních schopností. Často jde o snahu napodobit funkci biologických systémů. Dosud však nemáme nástroj, který by umožnil získat správné výsledky a současně i algoritmus, který zadaný problém řeší.

V současné době se už téměř žádný větší film neobejde bez výpomoci virtuálních herců. Umělí lidé chodí, mluví a hýbou se jako ti opravdoví, dokonce můžete s počítačovými bytostmi natočit celý film. Jak ale přimět virtuální tvory ke spolupráci?

Chcete vědět, kolik IBM superserverů potřebujete k simulaci krysího mozku? Zajímá vás, nakolik je etické vypnout virtuální holku, když se zrovna šťastně zamilovala? Myslíte si, že by umělá učitelka dokázala zjednat pozornost u vás ve třídě? Rádi byste si naprogramovali robota převážejícího nebezpečný odpad a provedli simulaci, jak rychle se šíří nakažlivý virus?

Chcete držet solární nebo větrnou elektrárnu ve svých dlaních? Návod najdete na:
ge.ecomagination.com/smartgrid/#/augmented_reality

Dnešní svět je zaplněn informačními technologiemi. Ty potřebují energii. Jsou to dva fenomény, které jsou součástí našeho každodenního života. V době jen málo vzdálené tomu tak nebylo. Za počátek historie energetiky v českých zemích lze považovat rok 1889, kdy byla instalací dynama v Žižkovské plynárně uvedena do provozu první veřejná elektrárna. Ale najít podobné datum pro první využívání informačních technologií u nás, a nejen v energetice, není vůbec snadné.