Fúzní omyly….
Podívejme se na několik omylů, které se nevyhnuly ani tak špičkově sofistikovanému vědnímu a technickému oboru, jako je jaderná fúze: Omyl v Argentině Omyl ZETA Co bylo dříve?
Při příležitosti 45. výročí založení vydal Ústav fyziky plazmatu AV ČR knihu Řízená termojaderná syntéza pro každého.
Její autoři se pokusili přiblížit široké veřejnosti problematiku výzkumu nejperspektivnějšího zdroje energie, která se uvolňuje při slučování jader lehkých atomů. Ovládnutí energie, kterou doposud disponovaly jen hvězdy, může v budoucnu vyřešit energetickou krizi.
Soubor faktů, které nelze najít v žádné encyklopedii, je cennou pomůckou pro každého čtenáře, jenž chce s tématem termojaderné fúze pracovat. Nechybí objasnění principu nejúspěšnějšího termojaderného zařízení - tokamaku a jeho „konkurenta“ – laserové fúze. V mnoha barevných obrázcích a názorných schématech jsou ukázány základní principy fúze, její výzkum i nesčetné problémy, které musí výzkumníci překonat a vyřešit. Představí se budoucnost termojaderného výzkumu, obří tokamak ITER, který bude mít parametry srovnatelné se skutečnou fúzní elektrárnou.
Publikace Řízená termojaderná syntéza pro každého je neprodejná, ale pro vážné zájemce je připravena na adrese Ústav fyziky plazmatu AV ČR, knihovna, Za Slovankou 3, 182 21 Praha 8, ripa@ipp.cas.cz (tel. 266 053 243).
Podívejme se na několik omylů, které se nevyhnuly ani tak špičkově sofistikovanému vědnímu a technickému oboru, jako je jaderná fúze: Omyl v Argentině Omyl ZETA Co bylo dříve?
Infocentra Skupiny ČEZ zvou veřejnost k objevování fascinujícího světa energetiky celoročně. Prázdniny však dětem zpestřuje oblíbená soutěž, letos s podtitulem „Elektřina krok za krokem“.
Ještě v roce 2021 využívalo 3D tisk jen přibližně 5 % evropských firem. Technologie byla často vnímána jako nástroj pro prototypování nebo experimentování. O pět let později se však situace zásadně změnila.
Vloni byla podepsána smlouva s Korejci, stavba se má zahájit v roce 2029. Co všechno se už nyní připravuje? Logicky napadá projektová dokumentace, ale věděli jste například, že je třeba udělat ...
Na první pohled se zdá, že věda má jasno: kyslík na Zemi vzniká díky fotosyntéze. Rostliny, řasy a sinice využívají energii slunečního světla k rozkladu vody a uvolňují kyslík, který dýcháme.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.