Washington, Filadelfie, New York, Boston, Niagarské vodopády a zpět. To vše během čtrnácti dní. Tak jsme si mysleli, kolik že toho uvidíme z těch dalekých Spojených států. Stačí se ale podívat na mapu a zjistíte, že okruh, který jsme chtěli objet a je dlouhý kdovíkolik kilometrů, je jen nepatrný zlomek toho, co je možné v USA zhlédnout.
Ironickou cenu Bludný balvan za matení české veřejnosti připravuje a uděluje zvláštní komitét Českého klubu skeptiků Sisyfos. V čele komitétu stanul zplnomocněný Sisyfův vyslanec, astrofyzik Jiří Grygar, který bludařskou soutěž vymyslel a uvedl v život. I letos se konala kostýmovaná šou v duchu antiky v posluchárně Matematicko-fyzikální fakulty UK v Praze.
Jen jedno místo v Česku dokáže opravdu rozbušit srdce pravověrného raftaře. Jsou to Čertovy proudy, několik stovek metrů divokých peřejí pod hrází Lipenské přehrady. Právě tam se koncem srpna odehrálo mistrovství světa v raftingu. Mimochodem vůbec první na evropském kontinentu.
Navštivte informační centra jaderných elektráren Temelín a Dukovany. Prostřednictvím atraktivního programu s využitím počítačových animací a prostorových modelů se seznámíte s funkcí jaderné elektrárny, s jejími hlavními součástmi a bezpečnostními opatřeními.
Koncem loňského roku proběhlo pod názvem Co víš o jaderné energetice? další kolo celostátní soutěže pro studenty středních škol. Zúčastňují se třídní družstva škol, na kterých se v uplynulém půlroce uskutečnily besedy o jaderné energetice. Od jara roku 2000 se více než 1000 takových besed zúčastnilo přes 36 000 studentů a do čtyř kol soutěže se přihlásilo 160 tříčlenných třídních družstev.
Představte si, že stojíte na mostě. Docela normální situace, pokud zrovna nejsou všechny uzavřeny – čistě hypoteticky – kvůli nějaké přírodní katastrofě. Tak jinak: Představte si, že stojíte na řetězovém mostě. To už je něco jiného: píše se rok 2002 a v Čechách už stojí jen jeden. A teď: Představte si, že na tomtéž mostě stojíte v roce, dejme tomu, tisíc devět set dva. Vše vypadá před sto lety úplně stejně, „řetězák“ je stejně majestátní jako ve třetím tisíciletí, okolo plují mraky a vy se díváte dolů na stejně tichou řeku. Detail: Je to jiná řeka a jste osmnáct kilometrů od místa, kde budete za sto let.
Podívejme se na několik omylů, které se nevyhnuly ani tak špičkově sofistikovanému vědnímu a technickému oboru, jako je jaderná fúze: Omyl v Argentině Omyl ZETA Co bylo dříve?
Infocentra Skupiny ČEZ zvou veřejnost k objevování fascinujícího světa energetiky celoročně. Prázdniny však dětem zpestřuje oblíbená soutěž, letos s podtitulem „Elektřina krok za krokem“.
Ještě v roce 2021 využívalo 3D tisk jen přibližně 5 % evropských firem. Technologie byla často vnímána jako nástroj pro prototypování nebo experimentování. O pět let později se však situace zásadně změnila.
Vloni byla podepsána smlouva s Korejci, stavba se má zahájit v roce 2029. Co všechno se už nyní připravuje? Logicky napadá projektová dokumentace, ale věděli jste například, že je třeba udělat ...
Na první pohled se zdá, že věda má jasno: kyslík na Zemi vzniká díky fotosyntéze. Rostliny, řasy a sinice využívají energii slunečního světla k rozkladu vody a uvolňují kyslík, který dýcháme.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
