Rozhovory

Článků v rubrice: 43

Lenka Heraltová si rozumí s jaderným palivem

Lenka je absolventkou zaměření Teorie a technika jaderných reaktorů na Katedře jaderných reaktorů FJFI ČVUT. V současné době pracuje v ÚJV Řež a na Katedře jaderných reaktorů studuje doktorské studium. K tomu také směřovala naše první otázka.

Fotogalerie (1)
Lenka Heraltová je u reaktoru jako doma

Čeho se týká vaše doktorská práce?
Studuji střední část jaderného palivového cyklu, konkrétně pracuji na návrhu palivového souboru pro šestiletý palivový cyklus reaktoru VVER-440. To znamená pro typ reaktoru, který pracuje v Jaderné elektrárně Dukovany. Běžné palivo vydrží v reaktoru 4 roky, pak se musí nahradit čerstvým. Dukovany vylepšují parametry paliva, postupně najíždějí na pětiletý palivový cyklus. My v Řeži pracujeme na dalších prodloužených palivových vsázkách, které by znamenaly další velký ekonomický přínos a úsporu paliva.

Čím dalším se zabýváte v ÚJV Řež?
V ÚJV pracuji v oddělení Experimentální reaktorové fyziky a zabývám se gama spektrometrickým měřením ozářených palivových proutků. Většinu času však trávím na katedře jaderných reaktorů, kde jsem také zaměstnána. Zabývám se směsným uran-plutoniovým palivem a pracuji s několika výpočetními kódy, které se používají pro výpočty palivových vsázek. Také pracuji jako dozimetrista-mechanik na školním reaktoru VR-1 „Vrabec“.

Tiskem proběhla spekulace, že ruská společnost TVEL hodlá v ČR postavit zařízení na výrobu jaderného paliva. Myslíte si, že takové zařízení představuje pro obyvatele bezpečnostní riziko?
Dosud publikované informace o záměrech společnosti TVEL byly dost neurčité. Jsem ale přesvědčena, že i kdyby se uskutečnily, není se čeho obávat. Čerstvé jaderné palivo je totiž méně radioaktivní než ruda, ze které byl získán uran. Samozřejmě, určité riziko se objevuje u každé lidské činnosti a jaderný průmysl není výjimkou. Ale každý takový závod je přísně sledován a musí splňovat řadu podmínek, které plynou přímo z legislativy.

Máte za sebou zkušenosti se studiem i praxí ve výzkumu. Jaké jsou vaše postřehy z těchto dvou různých prostředí?
Po nástupu do práce zjistíte, že ve škole jste se sice naučili dost, ale pořád to nestačí. Znalosti se neustále prohlubují a získáváte větší zkušenosti, seznamujete se s novými programy i metodami.

Často se mluví o tom, že školy, zejména technického zaměření, nedokáží studenty dostatečně připravit na praxi. Velký důraz dávají na memorování teoretických znalostí, zatímco by se měly více zaměřit na propojení s praktickým životem. Jak to vidíte vy?
Teoretické znalosti získané během studia jsou určitě velmi dobrým základem pro profesní život v daném oboru. Kritizovat obsah studia je snadné. Ale je třeba si uvědomit, že technické obory zahrnují velké množství specializací a není možné zabývat se každou problematikou do nejmenších detailů. I po absolvování vysoké školy je třeba se dále vzdělávat. Pokud jde o studium na Katedře jaderných reaktorů, myslím, že studenti mají spoustu příležitostí vyzkoušet si svoje dovednosti v praxi, především na školním reaktoru, kde se podílejí na měření i na manipulacích potřebných pro přípravu experimentů.

Jaké jsou vaše profesní plány? Neláká vás cizina?
Ráda bych zůstala v ČR, odjet dlouhodobě do zahraničí mě neláká. Vzhledem k mému zájmu o palivový cyklus by se mi líbilo pracovat v jaderné elektrárně v oddělení reaktorové fyziky. Ale do konce doktorského studia mi zbývají ještě dva roky a do té doby se může všechno změnit.

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

První plazma největšího tokamaku na světě

V sedmdesátých letech bylo jasné, že tokamak pro termojadernou fúzi udrží plazma potřebnou dobu, bude-li dostatečně velký. Stavěly se giganti JET (1983, EU), TFTR (1982, USA), JT-60 (1985, Japonsko), T-15 (1988, SSSR) a další.

Nejžhavější sen pod Sluncem

Třípól měl tu čest, že byl přímo u křtu nejnovější knihy o jaderné fúzi na českém knižním trhu. Šéfredaktorka Marie Dufková jí byla 3. listopadu kmotrou. Knížku napsal prof.

Centrální solenoid ITERu

Tokamak je v podstatě transformátor. Primární vinutí u tokamaku ITER se nazývá centrální solenoid. První tokamaky, jako správné transformátory, měly obě vinutí, ...

Fontány diamantů doprovázejí rozpad superkontinentů

Rozpadem superkontinentů mohly být vyvolány explozivní erupce, které vystřelovaly fontány diamantů ze zemského pláště k zemskému povrchu. Diamanty se tvoří přibližně 150 kilometrů hluboko pod zemskou kůrou.

Voda se skrývá mnohem hlouběji v zemském nitru, než jsme si mysleli

Stopy výskytu vody v hlubokém nitru Země nedávno odhalilo zkoumání diamantů. Vzácný typ diamantu může naznačovat, že voda může proniknout hlouběji do nitra Země, než si vědci dříve mysleli.

Nejnovější video

Jak funguje PCR test na coronavirus

Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.

close
detail