Lenka Heraltová si rozumí s jaderným palivem

Lenka je absolventkou zaměření Teorie a technika jaderných reaktorů na Katedře jaderných reaktorů FJFI ČVUT. V současné době pracuje v ÚJV Řež a na Katedře jaderných reaktorů studuje doktorské studium. K tomu také směřovala naše první otázka.

Čeho se týká vaše doktorská práce?
Studuji střední část jaderného palivového cyklu, konkrétně pracuji na návrhu palivového souboru pro šestiletý palivový cyklus reaktoru VVER-440. To znamená pro typ reaktoru, který pracuje v Jaderné elektrárně Dukovany. Běžné palivo vydrží v reaktoru 4 roky, pak se musí nahradit čerstvým. Dukovany vylepšují parametry paliva, postupně najíždějí na pětiletý palivový cyklus. My v Řeži pracujeme na dalších prodloužených palivových vsázkách, které by znamenaly další velký ekonomický přínos a úsporu paliva.

Čím dalším se zabýváte v ÚJV Řež?
V ÚJV pracuji v oddělení Experimentální reaktorové fyziky a zabývám se gama spektrometrickým měřením ozářených palivových proutků. Většinu času však trávím na katedře jaderných reaktorů, kde jsem také zaměstnána. Zabývám se směsným uran-plutoniovým palivem a pracuji s několika výpočetními kódy, které se používají pro výpočty palivových vsázek. Také pracuji jako dozimetrista-mechanik na školním reaktoru VR-1 „Vrabec“.

Tiskem proběhla spekulace, že ruská společnost TVEL hodlá v ČR postavit zařízení na výrobu jaderného paliva. Myslíte si, že takové zařízení představuje pro obyvatele bezpečnostní riziko?
Dosud publikované informace o záměrech společnosti TVEL byly dost neurčité. Jsem ale přesvědčena, že i kdyby se uskutečnily, není se čeho obávat. Čerstvé jaderné palivo je totiž méně radioaktivní než ruda, ze které byl získán uran. Samozřejmě, určité riziko se objevuje u každé lidské činnosti a jaderný průmysl není výjimkou. Ale každý takový závod je přísně sledován a musí splňovat řadu podmínek, které plynou přímo z legislativy.

Máte za sebou zkušenosti se studiem i praxí ve výzkumu. Jaké jsou vaše postřehy z těchto dvou různých prostředí?
Po nástupu do práce zjistíte, že ve škole jste se sice naučili dost, ale pořád to nestačí. Znalosti se neustále prohlubují a získáváte větší zkušenosti, seznamujete se s novými programy i metodami.

Často se mluví o tom, že školy, zejména technického zaměření, nedokáží studenty dostatečně připravit na praxi. Velký důraz dávají na memorování teoretických znalostí, zatímco by se měly více zaměřit na propojení s praktickým životem. Jak to vidíte vy?
Teoretické znalosti získané během studia jsou určitě velmi dobrým základem pro profesní život v daném oboru. Kritizovat obsah studia je snadné. Ale je třeba si uvědomit, že technické obory zahrnují velké množství specializací a není možné zabývat se každou problematikou do nejmenších detailů. I po absolvování vysoké školy je třeba se dále vzdělávat. Pokud jde o studium na Katedře jaderných reaktorů, myslím, že studenti mají spoustu příležitostí vyzkoušet si svoje dovednosti v praxi, především na školním reaktoru, kde se podílejí na měření i na manipulacích potřebných pro přípravu experimentů.

Jaké jsou vaše profesní plány? Neláká vás cizina?
Ráda bych zůstala v ČR, odjet dlouhodobě do zahraničí mě neláká. Vzhledem k mému zájmu o palivový cyklus by se mi líbilo pracovat v jaderné elektrárně v oddělení reaktorové fyziky. Ale do konce doktorského studia mi zbývají ještě dva roky a do té doby se může všechno změnit.