Rozhovory

Článků v rubrice: 35

Lenka Heraltová si rozumí s jaderným palivem

Lenka je absolventkou zaměření Teorie a technika jaderných reaktorů na Katedře jaderných reaktorů FJFI ČVUT. V současné době pracuje v ÚJV Řež a na Katedře jaderných reaktorů studuje doktorské studium. K tomu také směřovala naše první otázka.

Fotogalerie (1)
Lenka Heraltová je u reaktoru jako doma

Čeho se týká vaše doktorská práce?
Studuji střední část jaderného palivového cyklu, konkrétně pracuji na návrhu palivového souboru pro šestiletý palivový cyklus reaktoru VVER-440. To znamená pro typ reaktoru, který pracuje v Jaderné elektrárně Dukovany. Běžné palivo vydrží v reaktoru 4 roky, pak se musí nahradit čerstvým. Dukovany vylepšují parametry paliva, postupně najíždějí na pětiletý palivový cyklus. My v Řeži pracujeme na dalších prodloužených palivových vsázkách, které by znamenaly další velký ekonomický přínos a úsporu paliva.

Čím dalším se zabýváte v ÚJV Řež?
V ÚJV pracuji v oddělení Experimentální reaktorové fyziky a zabývám se gama spektrometrickým měřením ozářených palivových proutků. Většinu času však trávím na katedře jaderných reaktorů, kde jsem také zaměstnána. Zabývám se směsným uran-plutoniovým palivem a pracuji s několika výpočetními kódy, které se používají pro výpočty palivových vsázek. Také pracuji jako dozimetrista-mechanik na školním reaktoru VR-1 „Vrabec“.

Tiskem proběhla spekulace, že ruská společnost TVEL hodlá v ČR postavit zařízení na výrobu jaderného paliva. Myslíte si, že takové zařízení představuje pro obyvatele bezpečnostní riziko?
Dosud publikované informace o záměrech společnosti TVEL byly dost neurčité. Jsem ale přesvědčena, že i kdyby se uskutečnily, není se čeho obávat. Čerstvé jaderné palivo je totiž méně radioaktivní než ruda, ze které byl získán uran. Samozřejmě, určité riziko se objevuje u každé lidské činnosti a jaderný průmysl není výjimkou. Ale každý takový závod je přísně sledován a musí splňovat řadu podmínek, které plynou přímo z legislativy.

Máte za sebou zkušenosti se studiem i praxí ve výzkumu. Jaké jsou vaše postřehy z těchto dvou různých prostředí?
Po nástupu do práce zjistíte, že ve škole jste se sice naučili dost, ale pořád to nestačí. Znalosti se neustále prohlubují a získáváte větší zkušenosti, seznamujete se s novými programy i metodami.

Často se mluví o tom, že školy, zejména technického zaměření, nedokáží studenty dostatečně připravit na praxi. Velký důraz dávají na memorování teoretických znalostí, zatímco by se měly více zaměřit na propojení s praktickým životem. Jak to vidíte vy?
Teoretické znalosti získané během studia jsou určitě velmi dobrým základem pro profesní život v daném oboru. Kritizovat obsah studia je snadné. Ale je třeba si uvědomit, že technické obory zahrnují velké množství specializací a není možné zabývat se každou problematikou do nejmenších detailů. I po absolvování vysoké školy je třeba se dále vzdělávat. Pokud jde o studium na Katedře jaderných reaktorů, myslím, že studenti mají spoustu příležitostí vyzkoušet si svoje dovednosti v praxi, především na školním reaktoru, kde se podílejí na měření i na manipulacích potřebných pro přípravu experimentů.

Jaké jsou vaše profesní plány? Neláká vás cizina?
Ráda bych zůstala v ČR, odjet dlouhodobě do zahraničí mě neláká. Vzhledem k mému zájmu o palivový cyklus by se mi líbilo pracovat v jaderné elektrárně v oddělení reaktorové fyziky. Ale do konce doktorského studia mi zbývají ještě dva roky a do té doby se může všechno změnit.

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Řízení rizik projektu ITER

Klasickým přístupem k řízení projektů je rozdělení rizik do tří samostatných kategorií. První zahrnuje známá rizika, druhá neznámá rizika a třetí nepoznatelná rizika, často označovaná jako „neznámá neznámá“. Tento přístup klasifikace rizik se používá ve většině velkých projektů.

Tonery do tiskáren mohou obsahovat karcinogeny

Každý rok se v českých domácnostech a firmách spotřebují miliony tonerových kazet do laserových tiskáren. Především kvůli nízké ceně dávají lidé přednost takzvaným kompatibilním tonerům do laserových tiskáren od neznámých výrobců.

Zapojte se do projektu Česká věda do Malého Tibetu – čas máte do konce ledna

Dopřát dětem ze školy Spring Dales Public School v tibetské vesnici Mulbekh, aby se učily pravidelně také vědy, to bylo cílem projektu Česká věda do Malého Tibetu. V létě bude dokončena nová budova s třídami-laboratořemi pro výuku fyziky, chemie, biologie a informačních technologií.

Arktida v plamenech

Obrovské přírodní požáry letos pustošily Arktidu - velké oblasti severského lesa od Sibiře, přes Aljašku a severní Kanadu, až po Grónsko a Skandinávii. Uvolnily v roce 2019 více CO2 než v kterýkoliv jiný rok v posledních dvaceti letech, kdy bylo zahájeno jejich satelitní sledování.

Ochrana před civilními drony

Drony všeho druhu jsou čím dál populárnější, až to leckde začalo vadit. Někde mohou být drony opravdu nebezpečné – například na letištích – jinde mohou nezvaně nahlížet svými kamerkami do soukromí lidí třeba opalujících se na balkonech v rouše Evině či Adamově.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail