Rozhovory

Článků v rubrice: 35

O kosmu a češtině

„Před žádnou, žádnou záhadou / své šíje neskloníme, / o nebes klenby nejzazší / svým duchem zazvoníme.“ Víte, odkud jsou tyto optimistické verše? Před 170 lety je napsal nadšený astronom – proslulý spisovatel Jan Neruda ve své sbírce Písně kosmické. Tenkrát nemohl tušit, že se jeho sbírka do kosmu opravdu dostane. A jestliže v jiné básni učený žabák otevírá tvrdé lebi žabám v kaluži: ‚Vysvětloval jim oblohu, / líčil ty světlé drtky, / mluvil o pánech hvězdářích, / zove je „Světa krtky“‘, pak vězte, že i krtek, byť plyšový, podnikl vesmírnou misi. Za oběma zmíněnými českými vyslanci stojí usměvavá elegantní žena Indira Feustelová.

Fotogalerie (4)
Manželé Feustelovi s ředitelem ASÚ AV ČR Petrem Heinzlem a z kosmu se navrátivšími Písněmi kosmickými v roce 2009 (foto S. Kyselová, Akademický bulletin AV ČR)

Ačkoli křestní jméno Indira dává tušit indický původ (ze strany otce), z maminčiných úst slýchala o myšce, která vařila kašičku a další říkánky i pohádky ve zpěvavém moravském nářečí. I když žila a vyrůstala na opačném kontinentu, malá Indira znala češtinu i od babičky Růženy Pojerové ze Znojma. A tak jsme odkryli důvod, proč hned na první let do vesmíru „přibalila“ Indira svému muži, americkému astronautovi Andrew Feustelovi, i malý kousek Česka. Jako nanejvýš precizní žena činu svůj nápad nejdříve prodiskutovala s českými astronomy z Ondřejova, než s radostí přijala jejich návrh, mimochodem provázaný s ondřejovskou hvězdárnou. Kmotrem jejích zakladatelů, bratrů Fričových, totiž nebyl nikdo jiný, než Jan Neruda. Pokud se tam dostanete, nepřehlédněte nápis na fasádě historické vily s pracovnou Jsou-li tam žáby taky.

Básnická sbírka Písně kosmické a česká vlajka vzlétly vzhůru k nebesům 11. května 2009 s posádkou raketoplánu Atlantis. Krtek doprovázel Andrewa napodruhé o dva roky později na palubě Endeavouru. Doplňme, že už se přemýšlí, co s sebou Andrew vezme na misi třetí…

Zkoumání v nebeských klenbách

Andrew Feustel byl posledním, kdo se dotkl pravděpodobně nejznámějšího a nejúspěšnějšího Hubbleova kosmického dalekohledu, když se s posádkou raketoplánu STS 125 vydal na jeho servisní opravu. V té době už Hubbleův dalekohled sloužil 20 let a bylo potřeba jeho přístroje zásadně omladit, instalovat nový spektrometr na ultrafialové záření a širokoúhlou kameru citlivou na záření infračervené, viditelné i ultrafialové. Také se měnily baterie slunečních panelů, opotřebovaná ložiska setrvačníků a část tepelné izolace. A protože to byla mise poslední, přibylo i zařízení, které HST po skončení životnosti navede do hustých vrstev atmosféry, kde shoří.

Při své druhé misi na úplně posledním letu raketoplánu Endeavour - STS-134 k Mezinárodní kosmické stanici se Andrew jako letový specialista podílel na montáži Alfa magnetického spektrometru. Když s sebou bral krtečka, možná ani netušil, že krtka posadil do rakety jeho autor Zdeněk Miler přesně v roce 1965, kdy se Andrew narodil.

Sny se mají plnit

Po návratu svého muže s krtkem-astronautem z vesmíru před pěti lety s nimi Indira a oba synové podnikli nesmírně úspěšnou popularizační „spanilou jízdu“ napříč Českou republikou (viz např. http://abicko.avcr.cz/2011/09/04/ a podrobně v zápiscích Pavla Suchana z ASÚ http://abicko.avcr.cz/sd/novinky/hlavni-stranka/news_0602.html). Malí i velcí plnili sály nebo sledovali televizi a vstřebávali nadšení pro kosmický výzkum. A současně všichni svým nadšením přesvědčovali rodinu Feustelovu, že náročná mise, při níž urazili téměř dva a půl tisíce kilometrů (co je to proti vesmíru!) nebyla zbytečná.

V naší zemi si Indira rovněž splnila svůj velký sen, když letos na jaře absolvovala kurz českého jazyka na Univerzitě Karlově v Praze. Při setkání v Akademii věd, kam ji doprovázeli i oba synové, jsem využila příležitosti, abych položila pár otázek.

Jak se Vaše maminka dostala do Ameriky?

Můj tatínek, Vijay Bhatnagar, pracoval v šedesátých letech minulého století v Československé akademii věd. V Brně se potkali s maminkou a na první pohled se do sebe zamilovali. Když se v roce 1965 vzali, umožnilo to mamince dostat se za hranice Československa. Odstěhovali se do Nashvillu v Tenesee – tam jsem se narodila já, zatímco můj mladší bratr Samir přišel na svět ve francouzském Toulouse. Vyrostli jsme ale v Kanadě v ontarijském Cornwallu.

Odmalička jste mluvila několika jazyky?

Maminka říká, že jsem jako tříletá hovořila čtyřmi jazyky: s maminkou česky, s tatínkem hindštinou, francouzsky s kamarádkou v Toulouse ve Francii a anglicky s rodiči mé kamarádky.

Svým synům jste také povídala české říkanky. Rozumějí česky?

Jak dvaadvacetiletý Ari, tak o dva roky mladší Aden rozumějí základním českým frázím. Ovšem po našem úžasném pobytu v České republice v letech 2009 a 2011 se mne ptal v té době šestnáctiletý Aden, jestli by mohl Česko navštívit úplně sám. Strávil nádherných šest týdnů s rodinou a přáteli, velmi si prohloubil zájem o Česko a zdokonalil se v češtině. Oba chlapci teď (rozuměj v květnu) se mnou strávili dva týdny v Praze, Plzni, Znojmě a Brně, a taky absolvovali pětihodinový polosoukromý kurz češtiny na Univerzitě Karlově, přesně na Ústavu jazykové a odborné přípravy. Aden by tady chtěl rok studovat češtinu, jakmile dokončí studium na McGillově univerzitě v Montrealu.

Za vším hledej ženu, říká se. Díky vám se tedy v roce 2009 dostaly Písně kosmické vskutku do kosmu. Jan Neruda by byl určitě nesmírně šťastný…

Byl to výsledek týmové práce. Zmínila jsem se Andrewovi (Drewovi), že bych opravdu ráda sdílela tak úžasnou zkušenost z vědy, techniky a kosmu s lidmi v České republice. Andrew kontaktoval ředitele Astronomického ústavu Akademie věd ČR, dr. Petra Heinzela http://www.asu.cas.cz/. A tak vlastně všechno začalo…

Nyní se Vám podařilo absolvovat kurz češtiny na Ústavu jazykové a odborné přípravy Vaší vysněné Univerzity Karlovy v Praze. Co bylo nejzajímavější?

Tím, že jsem absolvovala šestitýdenní intenzivní jazykový kurz na Karlově univerzitě, se mi splnil sen. Musím říci, že jsem měla jednoho z nejlepších učitelů na světě! Úžasná Eva Loblová byla hodná, trpělivá a starostlivá. Celé oddělení UJOP je fenomenální. Zajímaví byli i všichni spolužáci, skutečně jsme si rozuměli. Sledovali jsme společně filmy, procházeli se po Vyšehradě – jednom z mých nejoblíbenějších míst v Praze -, chodili na obědy, pikniky a koncerty. A pořád zůstáváme ve spojení.

Kurzů se účastní lidé z celého světa. Udrželi jste se, abyste spolu mluvili jen česky?

Pouhých nás šest ve třídě ano. Spolužáci pocházeli z USA, Ruska, Ukrajiny a Švýcarska. Učitelka naše pokroky velmi chválila, protože jsme se každým týdnem zlepšovali a bavili jsme se spolu česky.

Nebylo obtížné vyjádřit okamžitý nápad, myšlenku, emoci?

Věřím, že v mém případě pomohlo, že jsem logopedkou. Jsem zvyklá používat ruce, výraz v obličeji a uvědomuji si veškerou neverbální komunikaci, kterou využívám u pacientů. Přesně to je učím, když mají problémy například po mozkové mrtvici. Takže když mám vyjádřit emoci nebo myšlenku, použiji česká slova, ale také výraz tváře a gesta, abych předala dál, co mám na mysli.

Dají se z Vašeho pohledu porovnat Američané, Indové, Češi?

Všichni jsme lidé. Rodíme se, žijeme, umíráme. Máme věci společné i rozdílné, ale všichni toužíme po štěstí, míru a lásce. Rozdíly v našich kulturách nám dodávají jedinečnost, která činí život zajímavým a krásným. Jako Kanaďanku se všemi mými kořeny ze mne dělají všechny čtyři rozdílné kultury to, kým jsem. A jsem velmi šťastná.

Váš muž, jeden z nejzkušenějších astronautů v NASA, který vícekrát vystoupil do otevřeného kosmického prostoru, původní profesí geofyzik, se už chystá na další misi. Tentokrát Vám „odletí“ na půl roku. Jistě o něj máte obavy - je to stejný strach, nebo se postupně mění? Dá se říci, že je to vlastně „jen“ trochu jiné povolání?

To je skvělá otázka. Pokaždé, když se Drew vydává do vesmíru, modlím se za něj, aby letěl, aby absolvoval skvělou misi a aby se nám v pořádku vrátil. Spolu s ostatními astronauty jsou objeviteli pro celé lidstvo. Výsledky vědeckých experimentů prováděných v kosmu vedou k využití v naší pozemské medicíně a technologii. Rozum ani nepobere, kolik jsme toho dosáhli za 50 let, co se vydávají lidé do vesmíru. Za pouhých 50 let! A k objevování je čím dál více…

Děkuji za příležitost promluvit si o mém původu, o splněném snu a zdokonalení v češtině – doufám, že budu pokračovat!

Špitá se, že by měl Andrew za dva roky doplnit posádku na ruské lodi Sojuz, která astronauty dopraví na mezinárodní kosmickou stanici ISS (Indira ovládá mj. i ruštinu). Pokud Drew poletí, určitě s sebou do vesmíru vezme zase nějakého skvělého posla. Jeho podobu možná budou moci ovlivnit i lidé, s nimiž Indiru pojí mateřská řeč, čeština, prozradil novinářům Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR, viz http://abicko.avcr.cz/sd/novinky/hlavni-stranka/news_1846.html. A třeba se ujme návrh, aby při té příležitosti zazněla Dvořákova Novosvětská.

Marina Hužvárová
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Jak pomocí kosmického záření měřit vlhkost půdy

Věřili byste, že neutrony vzniklé díky kosmickým paprskům z vesmíru pomáhají vědcům ve více než 25 zemích měřit vodu v půdě a pomáhají zemědělcům šetřit vodu a přizpůsobit se tak změně klimatu? Pomocí senzoru neutronů kosmického záření sledují vědci rychle ...

Radši nahý než bez internetu

Naše závislost na zařízeních připojených k internetu je v dnešní době tak velká, že ztráta chytrého telefonu nebo tabletu nás může stresovat více než mnoho jiných traumatických situací. Mít své zařízení neustále při ruce a mít jistotu kvalitního připojení ...

Odhad celkového objemu živé hmoty na Zemi

Od počátku lidské civilizace se objem živé hmoty na Zemi zmenšil o polovinu. To je jeden ze zarážejících údajů z dosud nejobsáhlejšího globálního výzkumu hmotnosti živých organizmů. Ron Milo a jeho tým z izraelského Weizmann Institute of Science definovali ...

První světová válka, elektrotechnika a američtí vynálezci

Po celý rok si letos připomínáme události z roku 1918. Byl to poslední rok tzv. Velké války, která se bohužel nestala válkou poslední. Ještě před kapitulací německé a rakousko-uherské armády (11. 11. 1918) se rozpadlo Rakousko-Uhersko a my si nyní můžeme připomínat 100.

Čeští studenti poslali experimenty do třicetikilometrové výšky

V sobotu 1. prosince byl na Slovensku vypuštěn stratosférický balón, který na své palubě nesl čtyři vědecké experimenty. Ty navrhli a připravili nadaní studenti základních a středních škol z Česka a Slovenska.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail