Sci-fi

Článků v rubrice: 56

Matrix aneb lidská lenost

Až budete při tuhém mrazu přidávat topení na vyšší výkon, zkuste alespoň ve své mysli poděkovat lidské lenosti, která popohnala pokrok, a vy už tudíž nemusíte chodit do lesa pro dříví, abyste měli doma teplo.

Nebojte se a neobracejte znechuceně stránku, nechci už vás dále v tomto článku poučovat, jen bych se rád tak trochu postavil do pozice radního Hamanna z popularní trilologie Matrix a podpořil jeho myšlenky vyslovené v Matrix Reloaded, když společně s Neem navštívili strojovnu Sionu. Zde se radní Hamann vyslovuje, že miluje noční procházky strojovnou, kterou považuje za úžasné místo, a stěžuje si, že se o její chod vlast-ně nikdo moc nezajímá, tedy dokud všechno funguje, tak, jak má. Jinými slovy jsou pro sionské obyvatele světlo, teplo i čerstvý vzduch prostě samozřejmostí a to i když žijí stovky metrů pod zemí.
A tak mě při sledování druhého dílu Matrixu napadlo, že s námi je to úplně stejné. Světlo, teplo a energie v různých formách, které pracují místo nás, jsou dnes pro nás úplnou samozřejmostí. Jediná otázka, která při tom někomu vytane na mysli, je pouze kolik to stojí peněz. Stali jsme se nepozorovaně závíslí na chodu mnoha strojů a dnes už je jednoduše nemůžeme vypnout. A ten, kdo si tu závislost alespoň trochu uvědomuje, se ptá, zda nalezneme i v budoucnosti dostatek energetických zdrojů pro tuto rozjetou mašinerii. Kdo by si dnes dokázal představit například nemocnici odpojenou od elektřiny, telefonu a vody. A sanitky bez pohonných hmot?
Jak se to stalo, že jsme takto závislí? Kdo za to může? Odpověď se mi zdá více než jasná. Je to lidská lenost! Jak to tak totiž bývá, byli naši předci úplně stejně líní, jako jsme nyní my. Nechtělo se jim připravovat každoročně zásoby dřeva na zimu a nechtělo se jim spousta dalších věcí. A tak se někteří z těchto historických lenochů pídili, jak si tuto práci ulehčit, až lidstvo skrze století páry dospělo do minulého, tedy 20. století, na jehož konci už jsme byli dokonale závislí na fungování různých sofistikovaných kotlů, kotelen a elektráren a bez televize, automatické pračky, myčky na nádobí či prosté žárovky už nikdo žít nechtěl. A prakticky už ani nemohl. Pokud by se totiž všech 10 milionů, co nás tu v české kotlině žije, rozhodlo znovu topit jen dřívím, dopadlo by to pro naše lesy katastrofálně.
Ale vraťme se k rozhovoru v sionské strojovně, při kterém se radní Nea zeptá, co je to kontrola, a ten hbitě odpovídá, že máme moc tyto stroje vypnout. Kdo by to však udělal, když jsme na nich závislí? Kdo by byl takový hlupák, že by se dobrovolně vzdal svého pohodlí? Ne, tyto stroje poběží dál, dokud lidé dokonale nevyčerpají všechny dnes známé energetické zdroje. A to nebude trvat zas až tak dlouho, tedy alespoň pokud brzy nenalezneme nějaké nové zdroje nebo dokonalejší stroje.
Takže až si příště rozsvítíte, nebo zapnete nějaký přístroj do elektrické zásuvky, neberte to jako samozřejmost a zkuste si představit ty tisíce tun oceli v turbínách, jak se všechny s dokonalou přesností a harmonií točí s neuvěřitelnou rychlostí 50krát za vteřinu ve všech elektrárnách u nás. A zkuste si také představit, že tuto harmonii kolosů tímto svým malinkým odběrem elektřiny, sice jen velice nepatrně, ale přesto, brzdíte. A zauvažujte, co všechno asi museli pro získání té „trošky“ energie pro rozsvícení a zatopení udělat naši předci. A budete rádi, že nemusíte běžet štípat právě poražený strom.
Ale vězte, že se možná právě kvůli této lenosti jednou octneme v Matrixu. Nebo už v něm jsme? Kdo ví.

Jiří Křepel
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Od Londýna po Ósaku: Příběhy EXPO pavilonů, které našly nový domov

Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.

Pryč s kolonami, rychlejší průjezd i méně nehod

Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta.

Teplo z elektrárny Mělník proudí do Prahy už 30 let

Polovinu obyvatel hlavního města hřeje už 30 let teplo vyrobené v místě u soutoku Labe s Vltavou. Provoz napaječe Mělník – Praha byl zahájen v roce 1995. Do roku 2030 projde celá lokalita Mělník zásadní proměnou.

Klíčové budovy v Temelíně monitoruje nový systém

Přesně 168 speciálních čidel instalovali technici ÚJV Řež na kontejnmenty (ochranné budovy kolem reaktorů) v Jaderné elektrárně Temelín.

Potopit se, nebo plavat?

Co uděláme, když se projeví nejhorší dopady klimatických změn? Způsobí klimatické změny masovou lidskou migraci? Autorka Susannah Fisher, která vede mezinárodní výzkumný ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail