Soutěž čtenářů 2013
Den první, píše se rok 2085 a já se právě probouzím z obrovského šoku, vlastně doufám, že nejen já se probouzím. Sám se divím, že po takové velké ráně jsem ještě vůbec spatřil světlo, no spíše zaprášené prostory neznámého sklepení. Stihli jsme se sem – společně se skupinkou kolegů, s kterými jsem pracoval v nedaleké pekárně – ukrýt.
Soutěž čtenářů 2013
Píše se rok 2085, je krásný letní podvečer 15. 6., a já se svou drahou rodinkou seděl na břehu vodní nádrže Slapy a pozoroval, jak voda jiskří v záři do ruda rozžhaveného zapadajícího slunce. Nad hlavou se nám míhala vznášedla a před domem bylo slyšet hlasité přešlapování robotických pošťáků.
Soutěž čtenářů 2013
„Ach jo, to je zase den,” povzdechl jsem si, když jsem vycházel z transportéru. Ani jsem nedošel do práce a už se mi hlavou honily vzpomínky na dětství – před válkou, desetiletím bídy a hladu, dokonce i před všemi revolucemi. V mysli se mi přehrával ten okamžik, který jsem viděl na tátově vzpomínkovém holopřehrávači, kdy jako malý kluk seděl v obývacím pokoji a sledoval v televizi živý přenos z New Yorku. Už je to 84 let co došlo k teroristickému útoku na dvojčata. Vzpomínky už odezněly, přebily je mnohem horší, ale přece jen to bylo něco, co odstartovalo minulost. Někdy jsem si přál, aby se útok zopakoval. Tu budovu, kterou jsem měl na mysli, jsem neměl rád stejně jako práci, kterou jsem v ní měl.
Soutěž čtenářů 2013
Celou noc jsem nemohl spát. Převaloval sem se, odkopával peřinu, snažil se najít polohu, ve které bych usnul. Marně. Když jsem zjistil, že už 30 minut čučím do stropu na jedno místo, řekl jsem si, že to nemá cenu, a i když bylo teprve půl šestý, vylezl jsem z postele. Když jsem se nohama dotkl své lesklé podlahy, rozzářila se a zahřála mě v těch místech, kde sem na ni šlápl. Normálně bych si toho ani nevšiml, tohle je přece naprosto normální, svítí, abych si nerozbil hubu, a hřeje, aby mi nezmrzly nohy. Ale poslední dobou mi to připadá víc a víc zvláštní, vzácný. Člověk počítá s takovou kupou věcí, které se můžou každý den podělat. Třeba už dneska. Zatřepal jsem hlavou a vylezl z postele.
Soutěž čtenářů 2013
Silnice, po kterých už dávno necestovalo nic jiného než vánek nesoucí prach, vedly do měst naprosto vylidněných. Svět už dávno nebyl takový, jak si ho pamatujeme. Vyčerpatelné zdroje energie byly vyčerpány, a obnovitelným se nevěnovalo dost pozornosti. Ne dost brzo. Lidstvo už se nedokázalo zachránit před apokalypsou, a lékaři bez energie nedokázali zastavit nákazu zombie viru…
Soutěž čtenářů 2013
Kdo by to kdy čekal, že se společně se svou manželkou dožijeme takového věku. Děcka z let 1983 a 1984 a dožijí se roku 2085 a k tomu oslaví diamantovou svatbu! Tak jasně, vzpomínám si, že už kdysi v roce 2013 se říkalo, že tehdy narození se dožijí běžné stovky, a nečekaně, týkalo se to i nás. Naštěstí.
Za zakladatele chromatografie se všeobecně považuje ruský přírodovědec Michail Semjonovič Cvět, kterému se v roce 1903 podařilo rozdělit listové pigmenty. Je proto záhodno, abychom si právě letos po uplynutí 100 let od jeho smrti znovu připomněli osobnost ...
Sloučenina uranu a antimonu USb2 generuje magnetismus úplně jiným způsobem než dosud známé magnety. Vědci jej nazvali „singletový” magnetismus. Elektrony, záporně nabité elementární částice, vytvářejí své vlastní malé magnetické pole. Je to důsledek kvantové mechanické vlastnosti známé jako spin.
Výzkumné skupiny vědeckého centra BIOCEV se zaměřují na detailní poznání organismů na molekulární úrovni. Jejich výsledky směřují do aplikovaného výzkumu a vývoje nových léčebných postupů proti závažným zdravotním problémům.
Proměnit suchou a horkou poušť v zelenou krajinu zní v tuto chvíli jako sen nebo pohádka. V praxi by k takové proměně bylo třeba velké množství vody. Ale kde takové množství vody v poušti vzít? Pomocí Slunce ze vzduchu! I pouštní vzduch totiž v sobě obsahuje vodní páru.
Fúzí při magnetickém udržení (tokamaky a stelarátory) jsme se zabývali podrobně již mnohokrát. Všimněme si udržení inerciálního, které s nepatrnou nepřesností můžeme zaměnit za laserovou fúzi. V roce 1963 sovětští vědci N. G. Basov a O. N.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
