Když v roce 2024 přistáli první lidé na Marsu, byla to Rudá planeta, jejíž barva připomínala boha války, po kterém je pojmenována. S minimální atmosférou a teplotami hluboko pod zvyklostmi naší matičky Země byla tehdy jen zajímavým objektem vědeckého bádání.
2011-09-25_Zpráva agentury Reuters (střípky z vědeckého světa): Malá středoevropská univerzita se od dnešního dne zapsala do historie. Studenti dostali do užívání novou budovu, kde se už nebudou setkávat s živými vyučujícími, ale s kybernetickými lektory s příslušnými akademickými tituly. Budova je vybavena řídicím systémem CMF (centrální mozek fakulty), který dokáže zvládnout administrativu všech kateder a má zároveň funkci děkana. Rektor univerzity nám v exkluzivním rozhovoru potvrdil, že CMF má kontrolu nad fungováním celé instituce a přímo řídí všechny robolektory, takže do budoucna odpadnou studentům nepříjemné zážitky v podobě nevypsaných předmětů nebo neregulérností zkoušek. Zároveň se také ušetří na platech za několik desítek administrativních pracovníků. V celé budově nenajdete jedinou klávesnici a se všemi zařízeními se komunikuje verbálně, takže je pracoviště využitelné také pro zrakově postižené studenty. Zástupce dodavatelské firmy MALÝ & MĚKKÝ uvedl, že CMF je osvědčený řídicí systém pro velké budovy, ale v tomto případě mu byla na žádost zadavatele navíc implikována virtuální lidská osobnost. Při jejím modelování stáli vzorem skuteční profesoři, děkani, tajemnice kateder i pracovnice studijních oddělení. Celý unikátní projekt je realizován na platformě © 2M, která zajistí bezproblémový chod celého systému a také jeho absolutní bezpečnost.
Hitem letošní letní sezóny se staly modrožluté klapky na uši od salónu Gaultier.
Pokračujeme v uveřejňování sci-fi povídek. Dramatizaci tohoto příběhu si můžete poslechnout i na rádiu Leonardo.
Nové léky využitelné v boji s rakovinou, přepracování použitého jaderného paliva, vytvoření pevnějších stavebních materiálů či likvidace kůrovce elektrickým proudem – to jsou jen některé z vědeckých úkolů z oblasti chemie, na kterých pracují vědci Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT).
Německo ročně spotřebuje 2500 terawatthodin energie. Ve větrných a solárních elektrárnách ale vyrobí za rok jen 180 TWh, což pokrývá sotva sedm procent spotřeby. Mezi těmito dvěma čísly je obrovská propast. Německo, díky politickým rozhodnutím posledních let, čelí vážnému problému.
Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.
Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.
Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
