Člověk se stal nejúspěšnějším predátorem na Zemi. Je mnoho živočišných druhů, které loví, hubí, pronásleduje a systematicky likviduje. Vzhledem k tomu, že většinou neloví jen pro ukojení svého hladu, je člověk mnohem nebezpečnějším predátorem než jakákoliv jiná šelma.
Všechno začalo vlastně trochu z nouze. Japonské tepelné elektrárny spalující zemní plyn se snažily dodržet limity vypouštění CO2 a jejich vědci a technici to zkoušeli na mnoho způsobů. Při jednom z brainstormingů týmu, který pracoval pro elektrárnu v japonské Ósace, zazněla, mezi řadou mírně řečeno nerealizovatelných nápadů (jedním z nich bylo lisování suchého ledu a jeho vyvážení do Antarktidy), také myšlenka vypouštět CO2 do moře.
"Dámy a pánové, připijme na úspěch našeho projektu, který jsme nazvali Země Nula.“
Bez jídla člověk vydrží možná i více týdnů, než bez vody dnů. Přesto lidé vodou plýtvali, jako kdyby jí okolo nás bylo moře. Slané vody jsou okolo nás plné oceány, vodu pitnou a užitkovou abyste hledali s proutkem. Ne že by to fungovalo, ale kde nic není, jsou si geolog s vrtnou soupravou a proutkař s proutkem rovni. Jen ten proutkař je levnější...
„Vítáme vás v technologickém skanzenu Temelín,“ zaševelil příjemný dívčí hlas, syntetizovaný přesně tak, aby v mužích vzbudil to, co v nich dřímá od puberty až do důchodového věku, a v ženách vzpomínku na tu noc po stužkovacím večírku, kdy poprvé…
Výroba knih systémem Print-On-Demand – tisk na vyžádání – byla první výraznou technologií, která začala měnit knihovny a jejich kustodům připravila nejednu bezesnou noc a mnohem více dnů hrůzy. Opatřit si v podstatě jakoukoliv knihu se stalo snadnou záležitostí – a ještě snadnější záležitostí bylo zbavit se jí, když člověka omrzela. Knihovny jako levná zásoba velkého sortimentu knih, které člověk použije a odloží, aniž by mu doma zabíraly místo, začaly ztrácet význam.
Běžně se na staveništi ITER pohybují tisíce lidí. Dnes se pomalu nemáte koho zeptat na cestu. Přitom stavba největšího fúzního zařízení na světě vstoupila do finální fáze.
Fyzici získali záření černé díry z optického vlákna a poprvé sledovali, jak toto světlo reaguje zpět se simulovanou černou dírou, která jej vytvořila.
Větrná energetika je jedním z hlavních pilířů evropské strategie dekarbonizace. V roce 2025 pokrývaly větrné elektrárny přibližně 18 % spotřeby elektřiny v Evropě, přičemž většina ...
Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně, největší a nejvýkonnější přečerpávací elektrárna v Česku, je v provozu už 30 let.
Po celá desetiletí se fyzici snažili dosáhnout cíle, který zní téměř nemožně: sestrojit hodiny, které měří čas pomocí jádra atomu namísto elektronů obíhajících kolem něj.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
