Od Londýna po Ósaku: Příběhy EXPO pavilonů, které našly nový domov
Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.
Pro dostavbu jaderné elektrárny Temelín je 80,34 % z téměř 900 českých středoškoláků, kteří se v květnu a červnu zúčastnili průzkumu názorů mezi účastníky besed Energie – budoucnost lidstva.
Každý druhý z dotázaných by souhlasil i se zrušením limitů na těžbu severočeského uhlí. 48,5 % respondentů se domnívá, že výkon jaderných elektráren by se měl zvýšit, více než 62 % je pro rozvoj větrné energetiky, naopak pro snížení výkonu českých uhelných elektráren se vyslovilo 57 % středoškoláků. Většina dotázaných nechce nebo spíš nechce žít v sousedství uhelné (téměř 90 %) ani jaderné (65 %) elektrárny. Život v sousedství větrné elektrárny si dovedou představit dvě třetiny a vedle solárního parku 72 % respondentů. Zajímavé je, že studentům již bydlícím v blízkém okolí jaderné elektrárny její sousedství téměř nevadí. Respondenti žijící v regionu Temelína také více souhlasí s dostavbou. Z toho lze vyvodit, že osobní zkušenost je pozitivní.
Nadpoloviční většina (56,7 %) vnímá jaderné elektrárny především jako ekologicky čistý zdroj energie. Za jejich největší nevýhodu považuje 67 % respondentů jaderný odpad. Za největší výhodu slunečních a větrných elektráren považuje 67 % fakt, že vítr a sluneční svit jsou „zadarmo”, naopak při hodnocení negativ jsou velmi racionální: 77 % ví, že největší nevýhodou větrníků je, že když nefouká, tak nevyrábějí, a u slunečních 39 % kritizuje vysoké náklady a ekologickou náročnost výroby FV článků a 42 % to, že nevyrábějí, pokud nesvítí Slunce.
Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.
Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta.
Polovinu obyvatel hlavního města hřeje už 30 let teplo vyrobené v místě u soutoku Labe s Vltavou. Provoz napaječe Mělník – Praha byl zahájen v roce 1995. Do roku 2030 projde celá lokalita Mělník zásadní proměnou.
Přesně 168 speciálních čidel instalovali technici ÚJV Řež na kontejnmenty (ochranné budovy kolem reaktorů) v Jaderné elektrárně Temelín.
Co uděláme, když se projeví nejhorší dopady klimatických změn? Způsobí klimatické změny masovou lidskou migraci? Autorka Susannah Fisher, která vede mezinárodní výzkumný ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.