Lepidlo z použitého kuchyňského oleje
Chemici vzali použitý kuchyňský olej a vytvořili udržitelné, superpevné lepidlo, které je dostatečně silné na to, aby uneslo desítky kilogramů.
Pro dostavbu jaderné elektrárny Temelín je 80,34 % z téměř 900 českých středoškoláků, kteří se v květnu a červnu zúčastnili průzkumu názorů mezi účastníky besed Energie – budoucnost lidstva.
Každý druhý z dotázaných by souhlasil i se zrušením limitů na těžbu severočeského uhlí. 48,5 % respondentů se domnívá, že výkon jaderných elektráren by se měl zvýšit, více než 62 % je pro rozvoj větrné energetiky, naopak pro snížení výkonu českých uhelných elektráren se vyslovilo 57 % středoškoláků. Většina dotázaných nechce nebo spíš nechce žít v sousedství uhelné (téměř 90 %) ani jaderné (65 %) elektrárny. Život v sousedství větrné elektrárny si dovedou představit dvě třetiny a vedle solárního parku 72 % respondentů. Zajímavé je, že studentům již bydlícím v blízkém okolí jaderné elektrárny její sousedství téměř nevadí. Respondenti žijící v regionu Temelína také více souhlasí s dostavbou. Z toho lze vyvodit, že osobní zkušenost je pozitivní.
Nadpoloviční většina (56,7 %) vnímá jaderné elektrárny především jako ekologicky čistý zdroj energie. Za jejich největší nevýhodu považuje 67 % respondentů jaderný odpad. Za největší výhodu slunečních a větrných elektráren považuje 67 % fakt, že vítr a sluneční svit jsou „zadarmo”, naopak při hodnocení negativ jsou velmi racionální: 77 % ví, že největší nevýhodou větrníků je, že když nefouká, tak nevyrábějí, a u slunečních 39 % kritizuje vysoké náklady a ekologickou náročnost výroby FV článků a 42 % to, že nevyrábějí, pokud nesvítí Slunce.
Chemici vzali použitý kuchyňský olej a vytvořili udržitelné, superpevné lepidlo, které je dostatečně silné na to, aby uneslo desítky kilogramů.
Jantar Mantar je název unikátní kolekce devatenácti astronomických instrumentů postavených králem Sawai Jai Singhem II., zakladatelem indického města Džajpuru v Radžastánu.
Pankaj Kapahi, vědec indického původu, strávil více než 30 let studiem lidského stárnutí a zkoumáním, jak můžeme žít zdravěji a déle.
Myšlenka, že Země může fungovat jako jediný, samoregulující se živý organismus, existuje již desítky let a objevila se v 70. letech 20. století jako hypotéza Gaia.
Vzácné modré proteiny z mikrobů adaptovaných na chlad mohou sloužit jako prototypy pro návrh molekulárních přepínačů pro buňky. Rodopsiny jsou skupinou proteinů, které stejně jako chlorofyl ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.