Data z mizejícího ledovce
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Pro dostavbu jaderné elektrárny Temelín je 80,34 % z téměř 900 českých středoškoláků, kteří se v květnu a červnu zúčastnili průzkumu názorů mezi účastníky besed Energie – budoucnost lidstva.
Každý druhý z dotázaných by souhlasil i se zrušením limitů na těžbu severočeského uhlí. 48,5 % respondentů se domnívá, že výkon jaderných elektráren by se měl zvýšit, více než 62 % je pro rozvoj větrné energetiky, naopak pro snížení výkonu českých uhelných elektráren se vyslovilo 57 % středoškoláků. Většina dotázaných nechce nebo spíš nechce žít v sousedství uhelné (téměř 90 %) ani jaderné (65 %) elektrárny. Život v sousedství větrné elektrárny si dovedou představit dvě třetiny a vedle solárního parku 72 % respondentů. Zajímavé je, že studentům již bydlícím v blízkém okolí jaderné elektrárny její sousedství téměř nevadí. Respondenti žijící v regionu Temelína také více souhlasí s dostavbou. Z toho lze vyvodit, že osobní zkušenost je pozitivní.
Nadpoloviční většina (56,7 %) vnímá jaderné elektrárny především jako ekologicky čistý zdroj energie. Za jejich největší nevýhodu považuje 67 % respondentů jaderný odpad. Za největší výhodu slunečních a větrných elektráren považuje 67 % fakt, že vítr a sluneční svit jsou „zadarmo”, naopak při hodnocení negativ jsou velmi racionální: 77 % ví, že největší nevýhodou větrníků je, že když nefouká, tak nevyrábějí, a u slunečních 39 % kritizuje vysoké náklady a ekologickou náročnost výroby FV článků a 42 % to, že nevyrábějí, pokud nesvítí Slunce.
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.
Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...
Můžeme zastavit hackery, kteří loví vše od vojenských tajemství po bankovní informace? Až se kvantové počítače stanou samozřejmostí, současné kryptografické systémy zastarají.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.