Technologie proti úzkostem a fake news – projekty studentů
Desítky technologických inovací od studentů středních škol, které se sešly v posledním ročníku soutěžního programu Samsung Solve for Tomorrow, poukázaly na témata, ...
Ne každý má hlavu na studium vysoké školy. To ale vůbec neznamená, že by byl něco méně než bakalář nebo magistr. Proto jsme každý jiný, abychom se doplňovali a navzájem obohacovali svými dovednostmi.
Na trhu práce dnes začínají chybět technici a řemeslníci, ať už jsou to strojaři, elektrikáři, nebo zedníci či čalouníci. Problémem nejsou jejich teoretické znalosti, ale malé praktické zkušenosti se současnými moderními technologiemi a high-tech výrobními postupy. Školy nemají na to, aby své laboratoře a dílny vybavovaly stále modernější a modernější technikou (jde to hrozně rychle dopředu!), přitom zaměstnavatelé potřebují, aby se absolvent rychle orientoval a zařadil do běžícího provozu. Jen výborný prospěch v teoretických oborech nestačí.
Projekt v regionálním měřítku vyzkoušel, jak zlepšit komunikaci mezi školami a potenciálními zaměstnavateli – ukázalo se totiž, že se v první řadě zaměstnavatelé musejí naučit říci školám, co vlastně chtějí a jakého absolventa si představují, a také otevřít studentům dveře do svých provozů už v průběhu školního studia. Jedním z výstupů proto byl i kurs pro zástupce firem – neškodí, když i zaměstnavatelé usednou do lavic. Důležitým výstupem projektu je model „podnikatelského inkubátoru“ ve školách. Jde o vytvoření kurzu podnikatelského minima pro získání praktických zkušeností studentům, kteří se rozhodnou po ukončení studia začít podnikat.
V rámci projektu prošlo praxí 400 studentů a řada firem si tak doslova „na míru“ připravila budoucího kolegu, kterého si vytipovala už během studia při praxi. Určitě to přispělo k oboustranné spokojenosti.
Více o projektu najdete na www.projektpraxe.cz
Desítky technologických inovací od studentů středních škol, které se sešly v posledním ročníku soutěžního programu Samsung Solve for Tomorrow, poukázaly na témata, ...
Téměř 15 let poté, co se Německo rozhodlo odstavit své jaderné elektrárny politickým rozhodnutím, se německá asociace jaderného průmyslu (KernD) stala plnohodnotným členem organizace Nucleareurope se sídlem v Bruselu.
Teplomilné rostliny, kterým se daří v kalifornském Údolí smrti, by mohly být klíčem k pěstování plodin v oteplujícím se klimatu.
Kolik dnes vůbec pracuje jaderných reaktorů na světě? Přinášíme výběr ze statistiky MAAE, PRIS (Power Reactor Information System), a dalších informačních zdrojů.
Rostoucí popularita umělé inteligence (AI), cloudových služeb a digitálních aplikací pohání nebývalou poptávku po výpočetním výkonu a vytváří obrovský ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.