Uhlík C 14
Objev radioaktivního izotopu uhlíku 14C Martinem Kamenem a Samuelem Rubenem 27. února 1940 pomohl zahájit novou éru zkoumání starých civilizací – datování artefaktů z dávných dob.
Ne každý má hlavu na studium vysoké školy. To ale vůbec neznamená, že by byl něco méně než bakalář nebo magistr. Proto jsme každý jiný, abychom se doplňovali a navzájem obohacovali svými dovednostmi.
Na trhu práce dnes začínají chybět technici a řemeslníci, ať už jsou to strojaři, elektrikáři, nebo zedníci či čalouníci. Problémem nejsou jejich teoretické znalosti, ale malé praktické zkušenosti se současnými moderními technologiemi a high-tech výrobními postupy. Školy nemají na to, aby své laboratoře a dílny vybavovaly stále modernější a modernější technikou (jde to hrozně rychle dopředu!), přitom zaměstnavatelé potřebují, aby se absolvent rychle orientoval a zařadil do běžícího provozu. Jen výborný prospěch v teoretických oborech nestačí.
Projekt v regionálním měřítku vyzkoušel, jak zlepšit komunikaci mezi školami a potenciálními zaměstnavateli – ukázalo se totiž, že se v první řadě zaměstnavatelé musejí naučit říci školám, co vlastně chtějí a jakého absolventa si představují, a také otevřít studentům dveře do svých provozů už v průběhu školního studia. Jedním z výstupů proto byl i kurs pro zástupce firem – neškodí, když i zaměstnavatelé usednou do lavic. Důležitým výstupem projektu je model „podnikatelského inkubátoru“ ve školách. Jde o vytvoření kurzu podnikatelského minima pro získání praktických zkušeností studentům, kteří se rozhodnou po ukončení studia začít podnikat.
V rámci projektu prošlo praxí 400 studentů a řada firem si tak doslova „na míru“ připravila budoucího kolegu, kterého si vytipovala už během studia při praxi. Určitě to přispělo k oboustranné spokojenosti.
Více o projektu najdete na www.projektpraxe.cz
Objev radioaktivního izotopu uhlíku 14C Martinem Kamenem a Samuelem Rubenem 27. února 1940 pomohl zahájit novou éru zkoumání starých civilizací – datování artefaktů z dávných dob.
Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních.
Poslyšte příběh jaderné vědkyně Hannah Affum. Když byla malá, ráda doma míchala různé látky a sledovala, jak reagují. Barvy se měnily, někdy se objevily i malé exploze. Pro většinu rodičů by to byla noční můra.
Velký renesanční umělec, vědec, vynálezce a anatom Leonardo da Vinci, má podle nové analýzy jeho rodokmenu 14 žijících mužských příbuzných.
Leonardo da Vinci je známý především jako autor obrazu Mona Lisa nebo Poslední večeře. Renesanční mistr byl ale zároveň konstruktérem, anatomem, inženýrem a vášnivým experimentátorem.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.