Reoxygenace Baltského moře
Oceány po celém světě údajně ztrácejí kyslík od 50. let minulého století. Příčinou je globální oteplování a znečištění vod.
Den s experimentální fyzikou patří mezi populární akce pořádané Fyzikálním korespondenčním seminářem - FYKOS. Každoročně nabízí účastníkům pohled do světa fyzikálních pracovišť na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze (MFF UK). Zároveň představuje jedinečnou příležitost blíže se seznámit s tímto odvětvím fyziky.
První přednášky s názvem Atmosféra jako fyzikální faktor číslo 1 pro člověka se zhostil Mgr. Michal Žák, Ph.D. z Katedry fyziky atmosféry MFF UK. Účastníkům vysvětlil základní pojmy související s touto oblastí a následně je seznámil s problémy, kterým atmosféra v současné době čelí. Potom následovalo představení dvou pracovišť MFF UK. Na příkladu vodíkového průmyslu byla RNDr. Petrem Matvijou, Ph.D. představena skupina nanomateriálů z Katedry fyziky povrchů a plazmy. Jako další byl představen experiment COMPASS, jehož pracovištěm je Evropské centrum pro jaderný výzkum - CERN. Ve své přednášce ho blíže vysvětlil Mgr. Jan Matoušek, Ph.D . Poslední přednáška byla věnována elektron-pozitronové anihilaci. Tématu, lidem známému zejména z katastrofických scénářů, se věnoval prof. Mgr. Jakub Čížek, Ph.D., který ukázal, že antihmota má i mnoho praktických aplikací.
Během přednášek mohlo více než 100 zúčastněných klást prostřednictvím online chatu libovolné otázky k přednášeným tématům. Na závěr organizátoři FYKOSu nabídli své osobní zkušenosti a dojmy ze studia na MFF UK a odpovídali na otázky online diskutujících.
Pokud jste tuto akci zmeškali, ale zaujala vás některá ze zmíněných témat, nezoufejte a navštivte YouTube kanál Fykosák, kde najdete i záznam celého přenosu. Připojujeme odkaz: https://www.youtube.com/watch?v=_Jp-_eg1uAs
Těšímese na vás zase za rok!
Tým FYKOS
Oceány po celém světě údajně ztrácejí kyslík od 50. let minulého století. Příčinou je globální oteplování a znečištění vod.
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.
Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.