Uhlík C 14
Objev radioaktivního izotopu uhlíku 14C Martinem Kamenem a Samuelem Rubenem 27. února 1940 pomohl zahájit novou éru zkoumání starých civilizací – datování artefaktů z dávných dob.
FJFI ČVUT vás zve na další ročník studentské vědecké konference zaměřené na jaderné inženýrství která se bude konat 24. - 25. června v budově rektorátu ČVUT na ulici Jugoslávských partyzánů v Praze. Konference je tradičně pojmenovaná po profesorovi Čestmírovi Šimáně, jednom z nejvýznamnějších českých jaderných fyziků, zakladateli jaderného výzkumu v Česku a bývalému děkanovi FJFI.
Aktivně, tj. s odborným příspěvkem, se mohou zúčastnit studenti všech stupňů (bakalářský, magisterský, doktorský) a čerství absolventi do 12 měsíců od absolvování. Uzávěrka přihlášek pro aktivní účastníky je 5. června. Konference je otevřená také pro neprezentující účastníky z řad akademické i neakademické obce, kteří se ovšem musí také zaregistrovat, a to do 23. června. Účast na konferenci je pro všechny zdarma. Konference se koná za podpory ČVUT v Praze, ÚJV Řež, a. s., a Mladé generace ČNS.
Více informací o registraci, možnostech publikace článků, způsobech prezentace příspěvků, programu, pozvaných hostech nebo exkurzích, lze nalézt na webu: simane.fjfi.cvut.cz
Věříme, že se podaří konferenci zorganizovat prezenčně - při zachování všech opatření. Konference je otevřená pro všechny studenty a čerstvé absolventy nejen z ČR. Proto bychom uvítali, pokud byste rozšířili informaci o jejím konání také mezi další potenciální zájemce.
Těšíme se na vaši účast,
Organizační tým konference
Objev radioaktivního izotopu uhlíku 14C Martinem Kamenem a Samuelem Rubenem 27. února 1940 pomohl zahájit novou éru zkoumání starých civilizací – datování artefaktů z dávných dob.
Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních.
Poslyšte příběh jaderné vědkyně Hannah Affum. Když byla malá, ráda doma míchala různé látky a sledovala, jak reagují. Barvy se měnily, někdy se objevily i malé exploze. Pro většinu rodičů by to byla noční můra.
Velký renesanční umělec, vědec, vynálezce a anatom Leonardo da Vinci, má podle nové analýzy jeho rodokmenu 14 žijících mužských příbuzných.
Leonardo da Vinci je známý především jako autor obrazu Mona Lisa nebo Poslední večeře. Renesanční mistr byl ale zároveň konstruktérem, anatomem, inženýrem a vášnivým experimentátorem.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.