Rubriky

Článků v rubrice: 1

Přenos monovrstev grafenu na substráty pro pokročilé experimenty

„Grafen je monoatomární vrstva uhlíku strukturou blízká 2D vrstvě grafitu,“ píše autor článku Martin Jindra, student Střední průmyslové školy sdělovací techniky z Prahy 1 a úspěšný účastník XXII. ročníku Soutěže vědeckých a technických projektů středoškolské mládeže, jehož soutěžní projekt Grafen mu vynesl zvláštní Cenu ASM Materials Education Foundation. A Martin pokračuje: „Jde o nejpevnější známý materiál na světě podle Youngova modulu pevnosti. Podle odborných odhadů je až 200× pevnější než ocel. Atomy uhlíku jsou v grafenu uspořádány do pravidelných šestiúhelníků, které tvoří rovinnou síť. Za jeho objev vděčíme ruským výzkumníkům Andremu Geimovi a jeho kolegovi z univerzity v Manchestru Konstantinu Novoselovi, kteří materiál objevili a připravili v roce 2004 a v roce 2010 za něj dostali Nobelovu cenu. Grafen je elektricky vodivý a také propustný pro světlo. Proto se předpokládá, že nahradí oxidy india a cínu ve výrobě displejů. Tým profesora Geima také zjistil, že elektrony v grafenu mají jiné vlastnosti než v jiných běžných materiálech. Chovají se, jako by neměly téměř žádnou efektivní hmotnost a mohou se tak pohybovat téměř rychlostí světla.“

Nejnovější články

Jakou barvu má měsíční světlo?

Modrý měsíc, krvavý měsíc a medový měsíc – tak se nám jeví náš satelit ze Země. Měnící se odstín Měsíce má svůj základ ve vědě – v optice.

Netstalking – internetová archeologie

Přemýšleli jste někdy, co se skrývá za známými webovými stránkami, které denně navštěvujete? Kolik „věcí“ je vůbec na internetu? Je toho mnohem víc, než si myslíte!

Počkáme si na premiéru

V červenci se v severočeském Sokolově objevil argentinský filmový štáb, který natočil první záběry celovečerního dokumentu jménem Huemul.

Mikrobiální zátěž může ovlivnit naše nemoci

Vědci vyvinuli nový model strojového učení pro predikci mikrobiální zátěže — hustoty mikroorganismů v našich střevech — a použili ho k prokázání, jak důležitou roli hraje ...

Může „přemýšlet“ mozek ve zkumavce?

Mohl by mozek někdy existovat samostatně, odděleně od těla nebo nezávisle na něm? Filozofové se dlouho zamýšleli nad takovými scénáři „mozku v nádobě“ a ptali se, zda by izolovaný ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail