Rubriky

Špičkové technologie mají za sebou rušný rok. Zde je 10 nejlepších technologických příběhů roku 2024, jak je vyhodnotila Live Science. S růstem umělé inteligence (AI) a pokrokem v robotice a kvantových počítačích neměly technologie nikdy takový význam pro utváření našich životů jako v roce 2024. Od zlotřilé umělé inteligence až po roje dronů, které vyvolávají zprávy o UFO.

„Chci, aby každá země měla protirakovinový plán a aby více lidí vědělo o práci, kterou proti této zlé nemoci provádí MAAE,“ říká Lisa Stevensová, která strávila čtvrt století prací v oblasti kontroly rakoviny a nyní vede Program Action for Cancer Therapy (PACT) v MAAE.

První jaderná diamantová baterie na světě využívá uhlík 14 (¹⁴C), který má poločas rozpadu 5 700 let, což znamená, že by mohla napájet malá zařízení po tisíce let. Radioaktivní izotop je zabudovaný v mřížce diamantu, což je, jak známo, jedna z modifikací uhlíku. Diamantová baterie „sklízí“ rychle se pohybující elektrony excitované zářením a poskytuje nepřetržitou úroveň výkonu v mikrowattech. Jedná se o nově vznikající technologii, která využívá uměle vyrobený diamant k bezpečnému zapouzdření malých množství uhlíku 14. Tým vědců a inženýrů z Univerzity v Bristolu a z UKAEA (United Kingdom Atomic Energy Authority) spolupracoval na vybudování plazmového depozičního zařízení, specializovaného zařízení používaného pro pěstování diamantu v Culham Campus UKAEA.

Vodík je pravděpodobně zdrojem budoucnosti, zdrojem čisté energie, která může pohánět vozidla, pohánět průmyslové procesy a vyrábět elektřinu. Pouhá 2 % zásob vodíku zjištěných ve studii (což odpovídá 112 miliardám tun plynu), by dodala veškerý vodík, který potřebujeme k dosažení čisté uhlíkové nuly po dobu několika set let.

Od sítě dalekohledů, která pokrývá většinu zeměkoule, přes urychlovač částic, jímž byste se procházeli 24 hodin, až po psychologickou studii, která zahrnuje 67 zemí – podívejte se na dosud největší vědecké experimenty na naší planetě.

Za použití knihovny více než 1000 chemikálií zkoumali vědci a spolupracovníci Evropské laboratoře molekulární biologie (EMBL), jak agrochemikálie ovlivňují populace hmyzu. Výzkum zjistil, že vystavení larev ovocných mušek nefatálním (takovým, která neohrozí jejich život) množstvím některých chemikálií změnilo jejich chování, zatímco vyšší hladiny po akutní expozici ohrozily jejich dlouhodobé přežití. Při zvýšení okolní teploty o čtyři stupně se výsledky zhoršily. Podobné změny byly pozorovány i u komárů a motýlů. Tato zjištění dokladují, že používání chemikálií přispívá k celosvětovému poklesu populace hmyzu tím, že nepříznivě ovlivňuje vývoj a chování. Výzkum může vést ke zlepšení hodnocení chemické bezpečnosti, potravinové bezpečnosti a zdraví zvířat a lidí.