Rubriky

Existují obrnění brouci, kteří  jsou téměř nerozbitní.  Můžete je plácnout, dupnout na ně nebo je přejet autem, a oni utečou, jako by se nechumelilo. Dravci si na ně nepřijdou. Nemohou jejich krovky (elytru - ztvrdlá exokeletární přední křídla) prokousnout ani propíchnout drápem. Vědci zkoumali, jak je to možné. Proč jsou vnější pouzdra, exoskelety, těchto brouků, známá jako krovky, tak tvrdá? Tvoří je řada hladce propojených částí jako puzzle. Geometrie a vnitřní struktura tohoto „skládačkového“ designu zvyšují pevnost broučího brnění.

Americká letecká základna San Antonio v Lacklandu v Texasu podnikla první kroky k ochraně před útokem elektromagnetickým pulzem (EMP). Ale co přesně je EMP a jak velká je to hrozba? Identifikovali všechna zařízení, která by mohla být zranitelná EMP. Poté podrobně testovali jejich zranitelnost a určili způsoby, jak udržet tato zařízení v bezpečí v případě útoku elektromagnetickým pulsem.

Dosud nejhlubší zemětřesení, jaké vědci zaznamenali, se událo v ohromující hloubce 751 kilometrů pod zemským povrchem. Doposud se mělo za to, že v takové hloubce je to nemožné. K zemětřesení došlo ve spodním plášti Země, kde seismologové předpokládali, že při extrémních tlacích se horniny s větší pravděpodobností ohýbají a deformují, než aby se zlomily s náhlým uvolněním energie. Země nás stále překvapuje a ne vždy se chová přesně podle očekávání.

Hybridní elektrárny založené na kombinaci malého modulárního jaderného reaktoru (SMR – small modular reactor) a větrné nebo fotovoltaické elektrárny řeší problém nestability obnovitelných zdrojů a mohly by se v budoucnosti stát ideálním zdrojem pro zvýšení spolehlivosti dodávek bezemisní elektřiny. 

Amatérský zájemce o vědu, Jon Larsen, který je mimoto docela známým jazzovým hudebníkem v Norsku, se začal zajímat o částice z vesmíru a  rozhodl se najít vesmírné částice z doby, kdy bylo naše Slunce dítětem. A rozhodl se je najít v městských sedimentech, které se shromažďují ve střešních okapech. Díky houževnatému odhodlání přesvědčil britského planetárního vědce, aby s ním studoval jeho objevy, a roky práce se konečně vyplatily.

Koncem ledna proběhlo v Rakousku mistrovství Evropy kamnářů. V silné konkurenci obstál i český kamnář a z dvoudenního soutěžního klání přivezl bronz. To je obrovské uznání pro něj, jeho školu a obecně pro tradiční česká řemesla. Stále mají Češi "zlaté ručičky"! V době drahých energií poctivá kamna zažívají zaslouženou renesanci.