Rubriky

Možná jste slyšeli o pověstném labyrintu Jindřicha VIII., který se rozprostírá na ploše 1 300 m² poblíž paláce Hampton Court u Londýna. Labyrint byl založen kolem roku 1690, je ze sestříhaného živého plotu a abyste jej celý prošli, musíte ujít 800 m. Vědci sestrojili jeho mikroskopickou kopii a nechali v něm bloudit buňky - prvoky améby (měňavky). Buňky k jejich překvapení bludiště celkem snadno vyřešily. Vyhýbaly se slepým uličkám tím, že „viděly za roh“.

Stovky milionů lidí již dnes žijí v oblastech s nedostatkem vody. OSN předpovídá, že do roku 2030 bude až polovina světové populace žít v oblastech s vysokým nedostatkem vody. Krize má nastat i ve vyspělých zemích. Např. vodohospodářští manažeři v USA očekávají nedostatek sladké vody již během příštích 10 let ve 40 unijních státech. S růstem světové populace i HDP roste poptávka po sladké vodě a s pokračujícím růstem globálních teplot se bude nedostatek vody jen zhoršovat. Zvýšení dodávek vody se stále více spoléhá na odsolování slané, zejména mořské vody. Předpokládá se, že se v letech 2016 až 2030 globální kapacita odsolování zdvojnásobí. Odsolovací procesy jsou drahé a mohou být škodlivé pro životní prostředí. Solanky s ultravysokou salinitou, které jsou vedlejším produktem odsolování, mohou mít několikanásobně vyšší slanost než mořské vody a jsou zvláště problematické pro vnitrozemská odsolovací zařízení, např. v Arizoně, Kalifornii, Floridě a Texasu. Jak se s nimi vypořádat, aby nezhoršovaly citlivou vodní bilanci?

Pro studenty, mladé vědce a ostatní zájemce o kosmonautiku zde máme aktuální přednášky a programy pořádané Českou kosmickou kanceláří a vzdělávacím spolkem Kosmos-News. Nabízejí mateřským, základním i středním školám, ale i organizátorům dalších vzdělávacích a popularizačních programů a akcí, uspořádání besed a přednášek o kosmonautice, o životě ve vesmíru a přínosech kosmonautiky pro běžný život lidí na planetě Zemi. Pro starší studenty zprostředkovávají studijní a experimentální programy.

Nabíjení elektromobilů přinese v budoucnosti zvýšené nároky na kapacitu energetických sítí. K řešení problémů s tím spojených by mohly přispět solární nabíječky. Jejich rozvoj zatím táhnou především technologické firmy v USA. V Evropě je jednou ze společností, které se snaží tento nový trend zachytit, i český ČEZ.

Výkon větrných elektráren umístěných v mořích celého světa přesáhl ke konci loňského roku 650 GW, což odpovídá přibližně dvěma třetinám instalovaného elektrárenského výkonu Evropské unie. Naprostá většina elektřiny z větru pochází z turbín ukotvených ve dně mělkých pobřežních vod. V poslední době se ale objevují investice do plovoucích větrníků, které jsou sice dražší, ale lépe využijí větrnou energii. Podle odhadů činí potenciál plovoucích větrných elektráren v Evropě, USA a v Japonsku kolem 7 000 GW.

Společnost ČEZ ESCO přišla s návrhem, který nazvala „Fotovoltaika za korunu“. Přivedlo mne to na myšlenku, jak tento návrh využít a přeměnit ho v návod, jak vyrábět čistou energii pomocí systému agrovoltaiky s třetinovou investicí. Ve svém nápadu se uvedená společnost zaměřila na využití stávajících velkých objektů pro namontování FVE s tím, že náklady na tuto elektrárnu převezme ČEZ a majitel objektu sice bude nadále po dobu 15 let platit elektrickou energii stejně, jako platí dnes, ale potom už bude FV elektrárna jeho, stejně jako další vyrobená elektřina. V případě střední Evropy na první pohled ideální stav, protože slunečního svitu je zde maximálně 1 300 hodin za rok, což při stávajících cenách 2,50 Kč/kW, které ČEZ plánuje pro majitele držet po celou dobu 15 let, představuje platbu pro ČEZ při výrobě a spotřebě 1 MWh ve výši 1 950 000,00 eur. Ano, v platbě je zahrnuta údržba, využití distribuční sítě, záruka atd. Pro majitele to bude určitě přínos, navíc bude mít energii po celou dobu za sjednanou cenu.