Rubriky

Článků v rubrice: 1196

Začíná desetiletí hybridních elektráren?

Právě začínající třetí desetiletí 21. století přinese masivní rozvoj hybridních elektráren, které jsou kombinací slunečních a větrných zdrojů a bateriových úložišť. Tvrdí to britsko-americká studie Rethinking Energy, podle které by tento způsob výroby elektřiny mohl v budoucnosti proměnit celý energetický sektor.

Elektrické koridory pro elektromobily

Jak cestovat elektromobilem přes celý kontinent? Elektrifikace dopravy je jedním z nezbytných kroků při řešení problémů, které přináší současná klimatická změna. Doprava je obrovským producentem CO2. Přední světové energetické a technologické společnosti působící v oblasti elektromobility se proto kromě výstavby infrastruktury stále více zaměřují i na budování dopravních koridorů, které uživatelům elektrických aut umožní cestovat na vzdálenost mnoha tisíc kilometrů, i když současný průměrný dojezd těchto vozů je na jedno nabití jen okolo 400 kilometrů. 

Jaký byl rok 2020 v české fotovoltaice

Počet instalovaných fotovoltaických elektráren v Česku se za loňský rok opět téměř zdvojnásobil. Jen v rámci dotačního programu Nová zelená úsporám vzniklo téměř pět tisíc solárních střech. Čísla potvrzují, že pandemie koronaviru nezastavila nové investice do fotovoltaiky. Objevují se také inovativní projekty spojené s akumulací energie, solární panely na fasádě nebo použité jako střešní krytina. I přes tento trend ale Česká republika zaostává za většinou Evropy.

V roce 2028 bude v Jakutsku postavena malá jaderná elektrárna

Ruská korporace pro atomovou energii Rosatom plánuje postavit jadernou elektrárnu malého výkonu s modulárním reaktorem RITM-200 poblíž obce Usť-Kujga v Jakutsku (jedna z republik Ruské federace). Projekt výstavby malé jaderné elektrárny navazuje na dohodu uzavřenou mezi Rosatomem a Jakutskem v roce 2019. V roce 2020 byly dokončeny terénní průzkumy a nyní probíhají laboratorní analýzy vzorků. Výstavba elektrárny má být podle plánů dokončena v roce 2028.

Na Mezinárodní den dívek a žen ve vědě láká FJFI ČVUT studentky ke studiu a vědě

Zvýšit počet dívek a žen ve vědě se snaží Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze (FJFI) mimo jiné i prostřednictvím akce Staň se na den vědkyní. Ta se koná vždy 11. února, kdy se slaví Mezinárodní den dívek a žen ve vědě. Připravuje pro ně přednášky českých vědkyň z různých oborů: částicové fyziky, matematiky, chemie, fyziky laserů či kvantových technologií. I díky podobným projektům počet studentek na fakultě a obecně na univerzitách stále roste. Zatímco v roce 2001 bylo podle údajů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR studentek vysokých škol 48,3 procenta, v roce 2018 to bylo 55,9 procenta. Hranici 50 procent ženy překročily v roce 2004 (to jich bylo 50,9 procenta).

Písně lidu fyzikálního

Třípól doporučuje: na internetu si čerstvě můžete zakoupit za baťovských 99 Kč elektronickou knihu o fyzice. To by nebylo nic divného a asi by to ani moc zájemců nenalákalo - ale ony to jsou písně na jednoduché či známé nápěvy! To už stojí za trochu zvědavosti. A což teprve když zjistíte, že to jsou vlastně báječné mnemotechnické pomůcky na zapamatování různých vzorečků a pouček! To vás teprve bude fyzika bavit! Tak neváhejte, koukněte sem: http://eknihyjedou.cz/pisne_lidu_fyzikalniho a honem si ji kupte.

... 1 « 89 90 91 92 93 94 95 » 200 ...

Nejnovější články

Uhlík C 14

Objev radioaktivního izotopu uhlíku 14C Martinem Kamenem a Samuelem Rubenem 27. února 1940 pomohl zahájit novou éru zkoumání starých civilizací – datování artefaktů z dávných dob.

Mořská sasanka ví, jak má vypadat

Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních.

Radiotracery, odvaha a cesta proti stereotypům

Poslyšte příběh jaderné vědkyně Hannah Affum. Když byla malá, ráda doma míchala různé látky a sledovala, jak reagují. Barvy se měnily, někdy se objevily i malé exploze. Pro většinu rodičů by to byla noční můra.

Vědci možná rozluštili záhadu da Vinciho DNA

Velký renesanční umělec, vědec, vynálezce a anatom Leonardo da Vinci, má podle nové analýzy jeho rodokmenu 14 žijících mužských příbuzných.

Leonardo předběhl svou dobu - chápal gravitaci dávno před Einsteinem

Leonardo da Vinci je známý především jako autor obrazu Mona Lisa nebo Poslední večeře. Renesanční mistr byl ale zároveň konstruktérem, anatomem, inženýrem a vášnivým experimentátorem.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail