Rubriky

V krátkodobém horizontu se bude ve světě stavět většina nových reaktorů jako lehkovodní reaktory, tedy stejný typ, který ve 20. století vedl k počátečnímu boomu zavádění jaderné energie. Svou roli však mohou hrát i další projekty, včetně těch, které používají jako palivo a současně chladicí kapalinu roztavené soli. V mnoha ohledech se reaktory s roztavenou solí (MSR – molten salt reactors) příliš neliší od konvenčních jaderných reaktorů, ale na rozdíl od vodou chlazených jsou aktivní zóny MSR chlazeny solemi. Tento konstrukční prvek může poskytnout četné výhody z hlediska účinnosti a činí MSR zvláště vhodnými i pro jiné aplikace, než jen pro výrobu elektřiny.

„Bůh je krásný, úžasný vynález lidského mozku“, říká teoretický fyzik a matematik Brian Greene. Je tomu tak? Opravdu není „nad námi“ něco víc, co nás přesahuje či dokonce řídí? Je nějaká všeobjímající vesmírná inteligence, kterou nazýváme Bůh? Nikdo to neví, ale existuje několik teorií, které se snaží vysvětlit, jak a proč se náboženství vyvinulo.

To může znamenat jediné – Fyziklání! Letňany zaplavili nadšení fyzikové! V pátek 14. února proběhl již 19. ročník populární týmové soutěže Fyziklání, v níž středoškoláci po tři hodiny řeší úlohy a lámou si hlavu nad zapeklitými fyzikálními otázkami. A jak se zdá, opravdu je to baví – letošního ročníku se zúčastnilo celých 1 149 soutěžících rozdělených do téměř 250 týmů.

Nová inteligentní tkanina může zvýšit teplotu o více než 30 stupňů Celsia již po 10 minutách na slunci. Do materiálu jsou zabudovány specializované nanočástice, které absorbují sluneční světlo a přeměňují ho na teplo. Barviva reagující na teplotu začleněná do vláken zároveň vratně mění barvu, což uživatelům umožňuje vizuálně sledovat kolísání teploty. Nově vyvinutý materiál byl popsán koncem loňského roku v časopise Advanced Composites and Hybrid Materials. Tkaninu je možné použít v oblečení určeném pro velmi nízké teploty. Tedy pokud na vás bude svítit slunce.

Světla, která se sama rozsvítí a zhasnou, topení, které nastaví ideální teplotu, než přijdete z práce, dveře, které se po odchodu zamknou, pračky, myčky a vysavače ovládané na dálku... Technologické vychytávky, které mají usnadnit provoz domácností, se zabydlují v českých domovech.

V lidských buňkách se k produkci proteinů používá pouze malá část informací zapsaných v genech. Jak buňka vybere ty správné informace? Velký molekulární stroj zvaný spliceozom nepřetržitě odděluje kódující a nekódující oblasti našich genů – a dělá to, i když čtete tyto řádky. Výzkumníci z Galej Group v EMBL Grenoble nedávno poskytli nové poznatky o struktuře minoritního spliceozomu, esenciálního komplexu RNA-protein.